Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Pod cílem se inflace bude, i přes očekávané zvýšení, pohybovat i po většinu příštího roku. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dojde dle prognózy až od počátku roku 2017. Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky proto i nadále přetrvává. Bankovní rada hodnotí rizika stávající prognózy pro nejbližších několik čtvrtletí jako protiinflační. Na horizontu měnové politiky jsou tato protiinflační rizika vyvažována oproti prognóze příznivějšími údaji z domácí ekonomiky.
Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Kurz koruny se tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro nebo slabší přinejmenším do poloviny roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před vstupem do intervenčního režimu mimo jiné kvůli tomu, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin.
Celková meziroční inflace se v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí snižovala. V srpnu činila 0,3 procenta, a nacházela se tak o 0,4 procentního bodu pod prognózou. Hlavní podíl na této odchylce měly ceny potravin, které se v srpnu vrátily k mírnému meziročnímu poklesu. V menším rozsahu k nižší inflaci přispěl i oproti prognóze hlubší pokles cen pohonných hmot v důsledku dalšího snížení cen ropy. Ostatní složky inflace se vyvíjely v souladu s prognózou. Regulované ceny podle očekávání přešly na začátku třetího čtvrtletí do slabého poklesu. Korigovaná inflace zůstala i přes stále velmi utlumený cenový vývoj v zahraničí stabilní mírně nad jedním procentem, což odráží pokračující rychlý růst domácí ekonomiky a výrazné zlepšování trhu práce.
Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 4,4 procenta, zatímco prognóza očekávala naopak jeho zpomalení oproti předchozímu čtvrtletí. Odchylku růstu hrubého domácího produktu od prognózy ve výši jednoho procentního bodu téměř výhradně způsobila vyšší tvorba zásob. Růst ekonomiky je nadále vyvážený, když k němu v meziročním srovnání přispívají všechny výdajové složky. Dynamický růst ekonomické aktivity dokládá i další mírné zrychlení růstu hrubé přidané hodnoty. K jejímu vzestupu významně přispívá zejména průmysl, avšak ve zvýšené míře i služby a další odvětví navázaná na domácí poptávku.
Nové informace o zahraničním vývoji získané ze zářijového šetření Consensus Forecasts naznačují, že poptávka v efektivní eurozóně nadále poroste stabilním tempem. Naopak předpověď výrobních cen v eurozóně byla pro zbývající část letošního roku a první polovinu příštího roku přehodnocena mírně směrem dolů. Obnovení růstu výrobních cen se i nadále očekává až v průběhu příštího roku spolu s odezníváním vlivu poklesu ceny ropy. V návaznosti na nižší ceny energií pro domácnosti se v letošním i příštím roce posouvá lehce směrem dolů i výhled inflace spotřebitelských cen v efektivní eurozóně. Nicméně dále se očekává její postupné zvýšení směrem ke dvěma procentům. Tržní výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor zůstává pro letošní i příští rok beze změny na nulových hodnotách, pro rok 2017 se pak očekávané lehké zvýšení úrokových sazeb dále zmírňuje. To odráží současnou komunikaci Evropské centrální banky potvrzující její připravenost prodloužit délku a zvýšit objem svého programu kvantitativního uvolňování.
Tržní výhled cen ropy Brent se na celém horizontu významně snížil. Navíc se v novém výhledu zmírnilo očekávané oslabení kurzu eura vůči dolaru, což rovněž snižuje očekávané eurové a návazně i korunové ceny ropy.
Zrychlující domácí ekonomický růst se příznivě projevuje v pokračujícím zlepšování situace na trhu práce. Růst celkové zaměstnanosti ve druhém čtvrtletí letošního roku dále zrychlil. Zvyšování poptávky po práci dokládá i trvale rostoucí počet volných pracovních míst, který přesáhl stotisícovou hranici a oproti stejnému období loňského roku se téměř zdvojnásobil. Obecná míra nezaměstnanosti se ve druhém čtvrtletí dále snížila a v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí pokračuje i pokles podílu nezaměstnaných osob. Na konci srpna evidovaly úřady práce celkem 450 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je o 85 tisíc méně než ve stejném období loňského roku. Meziroční růst mezd zrychlil s přispěním podnikatelské i nepodnikatelské sféry mnohem výrazněji, než očekávala prognóza Česká národní banky. O pokračujícím zvyšování mezd svědčí i červencová data o vývoji v průmyslu.
Indikátory z reálné ekonomiky ukazují na robustní ekonomický růst i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Meziroční růst průmyslové produkce zrychloval od dubna a v červenci lehce převýšil sedm procent, dynamika stavební výroby pak dosáhla dvouciferných hodnot. Výrazným tempem nadále rostou i maloobchodní tržby, a to jak v motoristickém, tak i v nemotoristickém segmentu.
Pokles cen ve zpracovatelském průmyslu, který započal v listopadu loňského roku v souvislosti s propadem cen ropy a pokračujícím poklesem výrobních cen v eurozóně, nadále přetrvává a od června letošního roku se postupně prohlubuje. Naproti tomu meziroční pokles cen zemědělských výrobců se v posledních měsících zmírňuje. Zvyšování cen v tržních službách se od února letošního roku téměř zastavilo a v červenci a srpnu tržní ceny meziročně dokonce lehce poklesly. Ceny stavebních prací naopak dále mírně rostou.
Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, tak meziroční růst hrubého domácího produktu byl ve druhém čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou výrazně rychlejší, zatímco srpnová inflace byla naopak nižší. Průměrná mzda se zvýšila ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti očekávání více, a to díky vývoji v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. Nezaměstnanost klesá zhruba v souladu s prognózou.
Lze konstatovat, že rizika stávající prognózy jsou pro nejbližších několik čtvrtletí protiinflační zejména v důsledku nižších cen potravin, pohonných hmot a regulovaných cen energií. Tato rizika souvisejí s poklesem světových cen ropy i dalších komodit. Ten vede k očekávání utlumenějšího cenového vývoje v globální ekonomice a zároveň způsobuje, že uvolněná měnová politika ve světě bude zřejmě pokračovat delší dobu, než se původně předpokládalo. Na horizontu měnové politiky jsou uvedená protiinflační rizika vyvažována oproti prognóze příznivějšími údaji z domácí ekonomiky, tedy rychlejším růstem hrubého domácího produktu a mezd. Bankovní rada v této situaci proto opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu dříve než ve druhém pololetí roku 2016.