Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Pod cílem se bude, i přes očekávané zvýšení, pohybovat i na horizontu měnové politiky. K jeho udržitelnému plnění, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dojde dle prognózy až od počátku roku 2017. Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává. Posílení kurzu v poslední době je tak z tohoto pohledu nepříznivým faktorem zpřísňujícím měnové podmínky a tedy oddalujícím dosažení inflačního cíle.
Bankovní rada v této situaci zdůraznila, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Kurz koruny se tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro nebo slabší přinejmenším do poloviny roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před vstupem do intervenčního režimu mimo jiné kvůli tomu, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin.
Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst ekonomické aktivity v eurozóně by měl v letošním roce zrychlit ke dvěma procentům a i v dalších dvou letech by měl dosahovat podobného tempa. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně meziročně výrazně klesají a spotřebitelská inflace se nadále nachází blízko nulových hodnot. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka začátkem letošního roku dalším uvolněním měnové politiky, čemuž odpovídá výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor v blízkosti nuly až do konce příštího roku. Díky uvolněné měnové politice Evropské centrální banky, oslabenému kurzu eura a zrychlení tempa růstu ekonomik zemí eurozóny by se výrobní i spotřebitelské ceny měly začít postupně zvyšovat. K tomu přispěje i odeznění vlivu propadu cen ropy z přelomu loňského a letošního roku.
Cena ropy Brent by se měla po propadu z přelomu loňského a letošního roku dle tržních výhledů pozvolna zvyšovat, přičemž oproti minulé prognóze dochází na celém horizontu k mírnému přehodnocení tohoto výhledu směrem dolů. V posledních dnech navíc cena ropy poklesla k 50 dolarům za barel. Vývoj korunových cen energií bude ovlivněn též výhledem pozvolna oslabujícího kurzu eura vůči americkému dolaru až do začátku roku 2017.
Celková inflace se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila. Přispěly k tomu zejména ceny potravin, které se vrátily k meziročnímu růstu. Protiinflační působení dovozních cen zvýrazněné nedávným posílením kurzu koruny vůči euru bude postupně odeznívat a ve druhé polovině příštího roku budou dovozní ceny působit již lehce proinflačně. Domácí ekonomika bude prostřednictvím zrychlujících mezd přispívat k růstu spotřebitelských cen na celém predikčním horizontu. Inflace nicméně vlivem odeznění jednorázových vlivů z letošního roku ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku dočasně zvolní. Na horizontu měnové politiky se tak bude celková inflace nadále nacházet pod dvouprocentním cílem, kterého dosáhne až v roce 2017.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, bude ve srovnání s celkovou inflací mírně nižší vzhledem ke kladným prvotním dopadům změn nepřímých daní, které budu plynout z dalšího zvyšování spotřební daně na tabákové výrobky. Měnověpolitická inflace se tak bude na horizontu měnové politiky rovněž nacházet pod dvouprocentním cílem České národní banky, k němuž se zdola přiblíží až v roce 2017.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o čtyři procenta s přispěním všech složek domácí poptávky, čistý vývoz přispěl naopak záporně. Mezera výstupu se tak postupně uzavírá, stále však zůstává záporná. Robustní ekonomický růst bude pokračovat. Ve druhém čtvrtletí letošního roku však prognóza předpokládá korekci meziročního tempa hrubého domácího produktu při lehkém mezičtvrtletním snížení ekonomické aktivity v souvislosti s očekávaným poklesem zásob. Zrychlující zahraniční poptávka, nízké ceny ropy, uvolněné domácí měnové podmínky a zvýšení vládních investic vyústí letos v přírůstek hrubého domácího produktu o 3,8 procenta. V příštím roce růst ekonomiky zvolní pod tři procenta, když se do něj promítne odeznění vlivu mimořádného nárůstu zásob z počátku letošního roku i propadu cen ropy. Ve směru zpomalení hospodářské dynamiky bude působit i pokles vládních investic a nedávné posílení kurzu koruny vůči euru. Stejným tempem poroste ekonomika podle prognózy i v roce 2017 s přispěním všech složek domácí poptávky a v malé míře i čistého vývozu. Rostoucí ekonomická aktivita se projeví dalším zlepšováním situace na trhu práce. Bude pokračovat zvyšování počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky a nezaměstnanost bude dále klesat. Dynamika mezd v podnikatelské sféře se znatelně zvýší, mzdy v nepodnikatelské sféře porostou stabilním tempem.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. V roce 2017 je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb při mírném posilování kurzu koruny.
Prognóza celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé prognóze až do poloviny příštího roku zvyšuje. Důvodem je zejména vyšší pozorovaná inflace, méně výrazný pokles regulovaných cen očekávaný pro nejbližší období a rychlejší růst české ekonomiky. Naopak ve směru snížení prognózy inflace působí nedávné posílení kurzu koruny k hladině kurzového závazku. Posílení kurzu přitom ovlivňuje výhled inflace i v delším období, ve stejném směru působí i nižší predikce regulovaných cen na příští rok. Na horizontu měnové politiky je tak očekávaná inflace mírně nižší ve srovnání s předchozí prognózou. Vyšší růst ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku a rychlejší oživení na trhu práce vedou k přehodnocení růstu hrubého domácího produktu v letošním roce výrazně směrem nahoru. Pro rok 2016 se naopak predikce mírně snižuje v důsledku odeznění vlivu mimořádného nárůstu zásob z letošního roku a také vlivem nedávného posílení kurzu koruny vůči euru. Předpoklad o stabilitě tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016 se nemění.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Mírné protiinflační riziko může plynout z poklesu cen ropy, která se aktuálně snížila až k úrovni 50 dolarů za barel. Bankovní rada znovu zdůrazňuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu dříve než ve druhém pololetí roku 2016.