Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém svém horizontu. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Bankovní rada hodnotí rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako protiinflační. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání.
Domácí inflace se v únoru nacházela nepatrně nad prognózou, avšak nadále zůstává poblíž nulových hodnot. To je zejména odrazem propadu cen ropy, který je pozitivním nabídkovým šokem urychlujícím růst české ekonomiky. Nadále platí, že na primární dopady tohoto šoku do cenové hladiny Česká národní banka nebude v souladu se svou předchozí komunikací reagovat. To znamená, že je připravena v letošním roce tolerovat dočasný pohyb inflace blízko nuly, nebo i lehce pod ní. V příštím roce však prvotní dopady tohoto šoku odezní a záměrem České národní banky zůstává zajistit návrat inflace k dvouprocentnímu cíli v souladu se stávající prognózou.
Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku podle očekávání zpomalila svůj meziroční růst na jedno a půl procenta. Mírná odchylka od prognózy směrem dolů byla dána nižší než očekávanou tvorbou zásob. Růst ostatních složek hrubého domácího produktu byl naopak rychlejší, než předpovídala prognóza. Růst hrubého domácího produktu bude dle prognózy po dočasném zpomalení z přelomu let 2014 a 2015 postupně zrychlovat až na tři procenta v roce 2016, přičemž bude podpořen oživením zahraniční poptávky, nadále uvolněnými měnovými podmínkami, pozitivním nákladovým vlivem nízkých cen ropy a v letošním roce i oživením vládních investic.
Podle nových informací o zahraničním vývoji získaných z březnového šetření Consensus Forecasts se pro letošní rok lehce zvyšuje výhled zahraniční poptávky a naopak snižuje výhled růstu spotřebitelských a zejména výrobních cen v eurozóně. V tom se odráží především zohlednění propadu cen ropy z přelomu loňského a letošního roku. Očekávaný vývoj cen v eurozóně v příštím roce se v podstatě nemění. Aktuální tržní výhled zahraničních úrokových sazeb se pro letošní i příští rok dále posouvá nepatrně směrem dolů, a dostává se tak až k nulovým hodnotám.
Tržní výhled cen ropy Brent se zvýšil v průměru o zhruba pět dolarů za barel. Přispěla k tomu nedávná korekce ceny ropy směrem nahoru ovlivněná zejména očekávaným snížením produkce ropy v letošním roce. Z hlediska eurových a návazně i korunových cen ropy působí ve stejném směru výhled slabšího kurzu eura vůči dolaru na celém horizontu prognózy. Důvodem slabšího výhledu eura je dodatečné uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky v situaci, kdy se americká centrální banka již naopak připravuje na první zvýšení základních úrokových sazeb. Předpovědi zahraničních analytiků, vstupující do našich prognóz, ovšem ještě plně neodrážejí přínosy opatření Evropské centrální banky a významného oslabení kurzu eura vůči dolaru pro evropskou ekonomiku.
Pokračující domácí ekonomický růst se nadále příznivě projevuje ve zlepšování některých ukazatelů na trhu práce. Zvyšování celkové zaměstnanosti překonává očekávání prognózy, když zrychluje růst počtu zaměstnanců, a to i po přepočtu na plné úvazky. Roste i nabídka volných pracovních míst, jejichž počet dosáhl v únoru nejvyšší hodnoty za posledních šest let. Sezonně očištěná obecná míra nezaměstnanosti v závěru loňského roku v souladu s prognózou dále klesala a podíl nezaměstnaných osob se v prvních měsících letošního roku snižoval oproti očekávání rychleji. Na druhé straně mzdový růst v posledním loňském čtvrtletí v podnikatelské sféře výrazně zaostal za prognózou. O výrazném oživení mzdového růstu zatím navíc nesvědčí ani lednové údaje z průmyslu a stavebnictví. Ovšem celkový objem mezd nezaostává za prognózou tak významně a nadále vytváří podmínky pro růst spotřeby domácností. Vývoj mezd i nadále považujeme za jeden z klíčových ukazatelů, který bude vypovídat o tom, nakolik bude současné nízkoinflační prostředí ovlivňovat cenový vývoj i v delší budoucnosti.
Průmyslová produkce na přelomu roku pokračovala v růstu solidním tempem a s určitými výkyvy se v posledních měsících zvyšuje i stavební výroba. Tržby v maloobchodě nadále rychle rostou, a to jak v motoristickém segmentu, tak i z prodeje dalšího nepotravinářského zboží. Na počátku letošního roku se přitom jejich dynamika dále zvýšila.
Ceny ve zpracovatelském průmyslu se začaly v listopadu loňského roku meziročně snižovat a jejich pokles se v dalších měsících prohluboval, tento vývoj je však způsoben dramatickým snížením cen ropy. Na přelomu roku se zvýraznil i meziroční pokles cen zemědělských výrobců. Zvyšování cen v tržních službách se v únoru letošního roku v meziročním vyjádření téměř zastavilo, pokračoval naopak mírný růst cen stavebních prací.
Shrneme-li podstatné údaje o posledním vývoji české ekonomiky, meziroční růst hrubého domácího produktu byl v závěru loňského roku ve srovnání s prognózou mírně slabší, naopak inflace byla v únoru nepatrně vyšší. Průměrná mzda rostla v posledním čtvrtletí loňského roku oproti očekávání znatelně pomaleji. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných klesal poněkud rychleji než v prognóze.
Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako protiinflační. Ze tří faktorů, které bankovní rada na svém minulém zasedání označila za klíčové z hlediska zabránění nepříznivým sekundárním dopadům poklesu cen ropy, se v protiinflačním směru doposud vyvíjejí domácí mzdy a kurz koruny vůči euru. Zvýšená míra nejistoty ohledně celkových očekávaných přínosů opatření Evropské centrální banky pro vývoj v eurozóně i v české ekonomice, která je třetím z uvedených faktorů, přetrvává. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu až do horizontu měnové politiky, tedy dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Bankovní rada zároveň znovu zdůraznila, že je v případě potřeby připravena posunout hladinu kurzového závazku. Vzhledem k již zmíněné protiinflační bilanci rizik prognózy se přitom pravděpodobnost tohoto kroku oproti minulému zasedání bankovní rady zvýšila.