Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do prvního čtvrtletí roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává, že se inflace bude dále postupně zvyšovat a na počátku roku 2016 překročí dvouprocentní cíl. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016.
Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, lze očekávat, že v současnosti slábnoucí růst ekonomické aktivity v eurozóně by měl začít znovu výrazněji zrychlovat až v průběhu roku 2015. Ceny zahraničních průmyslových výrobců v letošním roce výrazně klesají, což odráží předchozí dlouhodobý útlum ekonomické aktivity a aktuálně nízké ceny komodit. Ze stejných důvodů je růst spotřebitelských cen v eurozóně letos velmi nízký. Ke zrychlení dynamiky zahraničních výrobních i spotřebitelských cen by mělo dojít až během roku 2015, a to v souvislosti se zrychlením hospodářského růstu a s přispěním slábnoucího kurzu eura vůči americkému dolaru. Velmi utlumený cenový vývoj v eurozóně a s ním související nedávné další uvolnění měnové politiky Evropskou centrální bankou s využitím nekonvenčních nástrojů se promítají do nízkého výhledu zahraničních úrokových sazeb. Celkově se výhled u eurozóny pro zbytek letošního roku i rok příští posouvá ve směru pomalejšího hospodářského růstu a nižší inflace.
Pokračující oslabování eura vůči americkému dolaru se očekává i v příštích dvou letech. Pokles výhledu dolarové ceny ropy Brent na roky 2015 a 2016 odráží její současnou výrazně sníženou úroveň. V souhrnu působí výše uvedené posuny ve vnějším prostředí na prognózu vývoje české ekonomiky zřetelně v protiinflačním směru, výhled nižších cen ropy ovšem současně představuje příznivý prorůstový nabídkový impuls.
Při pohledu na vývoj v české ekonomice lze konstatovat, že inflace se v uplynulých měsících odpoutala od blízkosti nulových hodnot, stále se však nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle České národní banky. Za nízkou inflací stál pokračující pokles regulovaných cen a utlumený cenový vývoj v eurozóně. Oslabený kurz koruny se v inflaci nadále promítá prostřednictvím dovozních cen. Rovněž domácí ekonomika již působí směrem k růstu cen. Dle prognózy celková inflace dále postupně poroste až lehce nad dvouprocentní cíl počátkem roku 2016. Proinflační působení dovozních cen koncem letošního roku odezní vlivem pozorovaného poklesu výrobních cen v eurozóně při stabilním kurzu koruny. Naopak domácí ekonomika bude k růstu cen přispívat ve zvýšené míře, a to zejména v důsledku zrychlujícího růstu mezd.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude v příštím roce vyvíjet podobně jako celková inflace, avšak na lehce nižší hladině. V roce 2016 pak bude shodná s celkovou inflací, bude se tedy nacházet nad dvouprocentním cílem.
Po poklesu hrubého domácího produktu v minulých dvou letech vzroste česká ekonomika v letošním roce podle prognózy o dvě a půl procenta. Růst domácí ekonomiky přitom podpoří zvýšená zahraniční poptávka, výrazné uvolnění domácích měnových podmínek prostřednictvím oslabeného kurzu koruny i mimořádně nízkých úrokových sazeb a oživení vládních investic. V roce 2015 ekonomika poroste stejným tempem a v roce 2016 mírně zrychlí. Rostoucí ekonomika se již projevuje na trhu práce obnoveným zvyšováním počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky, které bude pokračovat i v příštích dvou letech. Vznikají nová pracovní místa, přičemž počet volných pracovních míst je nejvyšší za posledních více než pět let. Míra nezaměstnanosti proto bude nadále postupně klesat. Růst mezd v podnikatelské sféře se zřetelně zvýší, totéž bude v nejbližší době platit i pro mzdy v nepodnikatelské sféře.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do prvního čtvrtletí roku 2016. Do této doby by mělo dojít k dostatečnému obnovení domácích inflačních tlaků v důsledku oživení ekonomiky a růstu mezd, které by mělo následně umožnit návrat do standardního režimu měnové politiky. Tento návrat by přitom neměl vést k posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí České národní banky, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Po opuštění režimu používání kurzu jako nástroje měnové politiky ve druhém čtvrtletí 2016 dojde dle prognózy k nárůstu krátkodobých tržních sazeb v rozsahu zhruba 0,8 procentního bodu. Poté tržní úrokové sazby dále porostou.
Prognóza celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé předpovědi až do začátku roku 2016 snižuje z důvodu poklesu výhledu čisté inflace. Růst hrubého domácího produktu je v letošním roce a příštím roce přehodnocen směrem dolů zejména v důsledku sníženého výhledu zahraniční poptávky. Očekávaný růst nominálních mezd v podnikatelské sféře se v letošním i v příštím roce rovněž mírně snižuje, když zohledňuje pozvolnější návrat inflace k cíli a očekávaný o něco méně dynamický růst domácí ekonomiky. Trajektorie úrokových sazeb odráží zejména více protiinflační působení zahraniční ekonomiky a domácích regulovaných cen a s tím související posun předpokládaného ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky do vzdálenějšího období.
Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná. Prognóza inflace se přitom pro zbytek roku 2014 i pro rok 2015 posunula zřetelně směrem dolů, když zohlednila velmi utlumený cenový vývoj v eurozóně. Zároveň slabší stávající úroveň kurzu vůči vyhlášenému závazku pomáhá nejen k návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli, ale i pokračujícímu udržitelnému růstu ekonomiky. Bankovní rada v této situaci zopakovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016.
Od vyhlášení kurzového závazku České národní banky v listopadu 2013 uplynul již rok. S tímto odstupem je možné provést komplexnější vyhodnocení vlivu přijatého kurzového závazku České národní banky na vývoj české ekonomiky. Lze přitom konstatovat, že klíčové makroekonomické ukazatele se letos vyvíjejí podstatně lépe než do listopadu loňského roku. Inflace se po očištění o vliv daňových změn odpoutala od hrany deflace. Hrubý domácí produkt přešel z poklesu do zřetelného růstu, přičemž jeho meziroční dynamika byla v prvním pololetí tohoto roku o více než čtyři procentní body vyšší než ve stejném období loňského roku. To se příznivě projevuje na trhu práce a ve zvýšené důvěře domácností i podniků. Základní ekonomické údaje tak ukazují, že oslabení kurzu splnilo svůj účel. Ve světle nových údajů o vývoji v zahraničí byla přitom hrozba dlouhodobé deflace a s ní spojeného prodloužení recese české ekonomiky, nepříznivého vývoje mezd i ztráty pracovních příležitostí ještě větší, než napovídaly analýzy dostupné před rokem.