Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do třetího čtvrtletí roku 2015. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává, že se inflace bude z aktuálně velmi nízkých hodnot postupně zvyšovat a ve druhé polovině příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. Bankovní rada hodnotí rizika tohoto výhledu jako mírně protiinflační a konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016.
Co se týče předpokladů prognózy o vývoji v zahraničí, růst zahraniční ekonomické aktivity by měl v letošním i v příštím roce dále postupně zrychlovat. V roce 2016 se naopak předpokládá jeho mírné zpomalení. Ceny zahraničních průmyslových výrobců v letošním roce výrazně klesají, což odráží pozorované snížení světových cen energií a zemědělských komodit spolu s dopady předchozího vleklého útlumu ekonomické aktivity a posílení eura vůči dolaru. Výrobní ceny v eurozóně slabě porostou až v delším období. Také spotřebitelské ceny se budou zvyšovat jen mírně v návaznosti na zvolna oživující poptávku. Velmi utlumený cenový vývoj v eurozóně a s ním související nedávné uvolnění měnové politiky Evropskou centrální bankou se promítají do nízkého výhledu tamních tříměsíčních mezibankovních úrokových sazeb, které by se měly mírně zvýšit až v roce 2016. Celkově se výhled pro eurozónu zřetelně posouvá ve směru nižší inflace a uvolněnější měnové politiky.
Cena ropy Brent se v uplynulém čtvrtletí dočasně zvýšila, což posunulo směrem nahoru celý její výhled. I dle tohoto výhledu však začne cena ropy postupně klesat. Euro by vůči americkému dolaru mělo pozvolna oslabovat ze současné relativně silné hodnoty. Kombinace očekávaného mírného poklesu světových cen energií a vývoje kurzu eura k dolaru pak nadále nepředstavuje výraznější nákladové inflační tlaky.
Pokud jde o vývoj v české ekonomice, aktuálně mimořádně nízká inflace odráží velmi utlumený vývoj cen v eurozóně, pokračující pokles regulovaných cen a odeznění růstu cen potravin. Jádrová inflace se naopak po mnoha letech dostala do kladných hodnot a dále zrychluje, což je důsledek oslabení kurzu koruny a jím podpořeného rychlého růstu domácí ekonomické aktivity a pozitivního obratu na trhu práce. Prognóza očekává, že počínaje třetím čtvrtletím roku 2014 se bude celková inflace postupně zvyšovat a ve druhé polovině příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V jeho blízkosti se pak bude pohybovat i v roce 2016. Proinflační působení dovozních cen v letošním roce odezní vlivem utlumeného cenového vývoje v zahraničí při stabilním kurzu koruny. Domácí ekonomika naopak začne od druhé poloviny letošního roku přispívat ke zvyšování cen, a to zejména v důsledku zrychlujícího růstu mezd. Průměrná inflace v letošním roce dosáhne 0,4 procenta, v příštím roce se zvýší na 1,8 procenta. V obou případech je to přitom o čtyři desetiny procentního bodu nižší hodnota, než ukazovala minulá prognóza.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude vyvíjet podobně jako celková inflace, ovšem na lehce nižší hladině. Na horizontu měnové politiky se tak bude nacházet těsně pod cílem.
Po poklesu v předchozích dvou letech česká ekonomika v letošním roce vzroste dle prognózy o téměř tři procenta. Růst ekonomiky přitom podpoří oživující zahraniční poptávka, domácí měnové podmínky uvolněné prostřednictvím oslabeného kurzu a zvýšení vládních investic. V následujících dvou letech ekonomika poroste podobným tempem jako letos, v roce 2015 se znatelně kladným a v roce 2016 naopak s lehce záporným přispěním investic z evropských fondů. Oživení ekonomiky se příznivě projeví i na trhu práce, a to obnoveným růstem počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky, který dále zrychlí. Podíl nezaměstnaných osob se bude postupně snižovat na celém horizontu prognózy. Růst mezd v podnikatelské sféře by měl od druhé poloviny letošního roku výrazně zrychlovat.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb do třetího čtvrtletí roku 2015 na stávající velmi nízké úrovni, která odráží ponechání dvoutýdenní repo sazby na úrovni technické nuly a zachování aktuální výše úrokové prémie na peněžním trhu. Po opuštění režimu používání kurzu jako nástroje měnové politiky dojde dle prognózy v závěru příštího roku k nárůstu tržních sazeb v rozsahu přibližně půl procentního bodu. Úrokové sazby pak dále porostou.
Prognóza celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé předpovědi snižuje z důvodu poklesu výhledu regulovaných cen i čisté inflace. Růst hrubého domácího produktu je v letošním roce přehodnocen směrem nahoru zejména v důsledku předpokládané rychlejší obnovy investiční aktivity v soukromém sektoru a vyšší spotřeby domácností. Naopak v roce 2015 poroste hrubý domácí produkt o něco pomaleji, než očekávala minulá prognóza, a to v důsledku očekávaného méně expanzivního působení fiskální politiky. Prognózované tempo růstu nominálních mezd v podnikatelské sféře se v letošním roce posouvá výše, když zohledňuje výraznější růst mezd počátkem roku a vyšší dynamiku ekonomické aktivity. Nižší trajektorie úrokových sazeb odráží zejména více protiinflační působení zahraničí a regulovaných cen a s tím související posun předpokládaného ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky do vzdálenějšího období.
Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako mírně protiinflační. Za hlavní riziko bankovní rada považuje déletrvající velmi utlumený cenový vývoj v eurozóně. Bankovní rada tak rozhodla o pokračování používání kurzu jako nástroje měnové politiky nejméně do roku 2016. Pro posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň by bylo třeba, aby bankovní rada shledala další zřetelné posílení protiinflačních vlivů.