Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu, se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 korun za euro až do počátku příštího roku. Návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude dle prognózy znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Nové údaje ukazují na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy a v souhrnu dále zvýšily potřebu pozdějšího opuštění kurzu jako nástroje měnové politiky. Bankovní rada v souladu s tím na svém dnešním zasedání konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2015, a nevyloučila ani další posunutí ukončení tohoto režimu.
Celková meziroční inflace se na počátku letošního roku v souladu s prognózou skokově snížila, a to na velmi nízké, avšak kladné hodnoty, na kterých téměř beze změny setrvala až do dubna. V květnu pak cenový růst podle očekávání zrychlil. Mírná odchylka od prognózy směrem dolů přitom byla v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí dána zejména nižším než očekávaným růstem cen potravin. Stále platí, že oslabený kurz se promítá do cenového vývoje v souladu s předpoklady. Bez tohoto vlivu by inflace byla výrazně záporná. Jádrová inflace, jinak též nazývaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, se po mnoha letech, kdy byla v záporných hodnotách, pohybuje od letošního dubna v souladu s prognózou v kladném pásmu. Její hodnota za květen byla nepatrně vyšší než očekávaná. V následujících měsících však bude celková inflace pravděpodobně nadále ležet níže, než odpovídá očekávání prognózy. Důvodem bude výrazně utlumenější cenový vývoj v zahraničí spolu s převážně nefundamentálními vlivy vedoucími k nižším než předpokládaným cenám potravin. Pro nejbližší měsíce tak lze předpokládat meziroční inflaci poblíž nuly s tím, že nejsou vyloučeny ani její lehce záporné hodnoty. Zároveň se snižuje výhled administrativních faktorů inflace pro rok 2015, a to zejména z důvodu rozhodnutí vlády zrušit většinu zbývajících regulačních poplatků ve zdravotnictví a případně provést další úpravy v této oblasti. I tak ale pro rok 2015 očekáváme, po odeznění již zmíněných krátkodobých vlivů, inflaci poblíž dvouprocentního cíle.
Ekonomická aktivita v prvním čtvrtletí letošního roku v souladu s vyzněním prognózy znatelně zrychlila svůj meziroční růst, a to na 2,5 procenta. Mírně rychleji, než předpokládala prognóza, přitom rostly všechny složky hrubého domácího produktu s výjimkou změny stavu zásob. Nové údaje tak potvrzují, že protiinflační působení domácí ekonomiky slábne.
Nové informace o zahraničním vývoji, získané z tržních výhledů a z červnového šetření Consensus Forecasts, posouvají mírně dolů výhled spotřebitelských cen a zejména pak cen výrobců v eurozóně. Výhled zahraničního ekonomického růstu se nemění. Tržní výhled zahraničních sazeb se pro příští rok posunul mírně směrem dolů v reakci na snížení klíčových úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a její další opatření.
Očekávané ceny ropy se v letošním i příštím roce posouvají slabě nahoru. Z hlediska eurových i korunových cen ropy je však růst dolarové ceny ropy zhruba kompenzován posunem trajektorie výhledu kurzu eura vůči dolaru směrem k silnějším úrovním eura oproti předpokladům prognózy.
Domácí mzdový růst v prvním čtvrtletí zřetelně zrychlil, což se týkalo jak podnikatelské, tak i nepodnikatelské sféry. V podnikatelské sféře se na zrychlení meziročního růstu mezd v souladu s prognózou zčásti podílel efekt mzdové optimalizace z přelomu let 2012 a 2013. Současně došlo ve větší míře oproti prognóze ke kompenzaci neočekávaného poklesu mezd ze závěru loňského roku. Mzdový růst v podnikatelské sféře tak byl v úhrnu oproti prognóze vyšší. Na trhu práce se zhruba v souladu s očekáváním a ve vazbě na rostoucí ekonomiku objevují jasné známky pozitivního obratu. Vedle mzdového růstu o tom svědčí i pokračující růst zaměstnanosti, pokles sezonně očištěného podílu nezaměstnaných osob i obecné míry nezaměstnanosti a oproti prognóze dřívější zastavení poklesu průměrné délky pracovního úvazku.
Nově dostupné měsíční indikátory z reálné ekonomiky signalizují pokračující oživování ekonomiky i ve druhém čtvrtletí. Zřetelně roste průmyslová i stavební výroba stejně jako tržby v maloobchodě, což naznačuje, že zvýšení spotřeby a investic pozorované v posledních dvou čtvrtletích bude trvalejšího rázu. Vývoj tuzemské ekonomiky a trhu práce tak zřejmě ve zbytku letošního roku povede k naplňování stávající prognózy, která může být v některých ukazatelích dokonce mírně překonána.
Cenový vývoj v produkční sféře pod vlivem oslabení kurzu koruny pozvolna oživuje. Ceny ve zpracovatelském průmyslu se vrátily do mírně kladných meziročních hodnot již v prosinci loňského roku a jejich růst zvolna zrychluje. Meziroční změna cen v průmyslu jako celku ale ještě vlivem znatelně klesajících cen energií vykazuje lehce zápornou hodnotu. K mírnému růstu se od dubna vrátily ceny stavebních prací a od května i ceny tržních služeb. Meziroční pokles cen zemědělských výrobců se postupně zmírňuje, takže jeho i nadále tlumící vliv na růst cen potravin pozvolna slábne.
Shrneme-li, meziroční růst hrubého domácího produktu byl v prvním čtvrtletí jen zanedbatelně nižší ve srovnání s prognózou. V mezičtvrtletním vyjádření růst ekonomiky naopak lehce překonal naše očekávání. Inflace se v květnu zvýšila, avšak méně, než předpokládala prognóza. Naopak oproti předpokladům rychleji vzrostla v prvním čtvrtletí průměrná mzda. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob se ve druhém čtvrtletí snížil v souladu s prognózou a nachází se mírně pod osmi procenty.
Bankovní rada znovu potvrdila, že rizika stávající prognózy hodnotí celkově jako mírně protiinflační. K hlavním protiinflačním rizikům patří nižší zahraniční ceny a pozorovaný vývoj domácích cen potravin a jejich krátkodobý výhled. Ve stejném směru dále působí nižší výhled regulovaných cen a pravděpodobně o něco méně expanzivní fiskální politika v příštím roce. Opačným směrem působí poněkud rychlejší odeznívání protiinflačního působení domácí ekonomiky a trhu práce, než prognóza očekávala. S ohledem na uvedenou mírně protiinflační bilanci rizik bankovní rada konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2015, a nevyloučila ani další posunutí ukončení tohoto režimu. Pro posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň by ovšem bylo třeba, aby bankovní rada shledala podstatně závažnější posílení protiinflačních rizik.