Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Dále potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Charakter tohoto kurzového závazku se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou prognózu, která je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 korun za euro až do počátku příštího roku. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu. Důvodem je to, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako mírně protiinflační. Hladinu kurzového závazku 27 korun za euro bankovní rada nadále považuje za vhodně zvolenou a předpokládá udržování kurzu poblíž této hladiny přinejmenším do začátku roku 2015.
Bankovní rada v debatě o nové prognóze konstatovala, že se zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího opuštění kurzového závazku. Tato prognóza totiž snižuje výhled inflace a v duchu předchozí komunikace ČNB platí, že bude-li ekonomický vývoj vyžadovat další uvolnění měnové politiky, bude bankovní rada upřednostňovat udržování kurzového závazku po delší dobu. Současně dospěla bankovní rada k závěru, že domácí úrokové sazby nemusí v roce 2015 růst tak rychlým tempem, jak naznačuje prognóza.
Co se týče předpokladů prognózy o vývoji v zahraničí, tempo ekonomického růstu v eurozóně bude v letošním i příštím roce postupně zrychlovat. Výrobní ceny v eurozóně aktuálně klesají v důsledku dlouhodobého ekonomického útlumu, pokračujícího poklesu cen energií a silného kurzu eura. Na horizontu prognózy je pak předpokládán návrat do kladných, avšak nevýrazných temp růstu výrobních cen v eurozóně. Také spotřebitelské ceny se v eurozóně budou zvyšovat jen mírně v návaznosti na zrychlující růst poptávky. Utlumený cenový vývoj se promítá v aktuálně uvolněné měnové politice ECB i ve výhledu tříměsíčních úrokových sazeb EURIBOR. Ty na celém horizontu prognózy setrvávají na velmi nízkých hodnotách. Celkově se výhled pro eurozónu posouvá ve směru nižší inflace a uvolněnější měnové politiky. Předpoklad hospodářského růstu eurozóny se mění jen nepatrně pro letošní rok, a to směrem nahoru.
Výhled ceny ropy Brent i nadále předpokládá její postupný pokles. Oproti minulé předpovědi ale dochází na celém horizontu k přehodnocení její trajektorie směrem nahoru přibližně o 3 dolary za barel. Euro by vůči americkému dolaru mělo pozvolna oslabovat z aktuálních relativně silných hodnot. Na celém horizontu se přitom očekává kurz eura přibližně o 2 % silnější oproti minulé prognóze. Kombinace mírného poklesu světových cen energií a vývoje kurzu eura k dolaru pak nadále nepředstavuje výraznější nákladové inflační tlaky.
Pokud jde o vývoj v české ekonomice, prognóza očekává v průběhu letošního roku zvyšování celkové inflace z aktuální velmi nízké, avšak kladné hodnoty. Skrze dovozní ceny bude na inflaci nadále působit vliv oslabeného kurzu koruny, bez kterého by byla inflace počátkem letošního roku výrazně záporná. Tento vliv však bude od druhého čtvrtletí letošního roku postupně slábnout. Od druhého pololetí se bude do vývoje spotřebitelských cen výrazně promítat i pokračující růst domácí ekonomiky a oživení mzdového vývoje. Ve směru vyšší inflace v průběhu letošního roku bude také působit zmírňování meziročního poklesu regulovaných cen, který odezní počátkem roku 2015. Zároveň mírně zrychlí růst cen potravin v návaznosti na nedávné zvýšení světových cen zemědělských komodit. Celková inflace se tak na počátku příštího roku dostane mírně nad cíl. Ve druhé polovině roku 2015 se vrátí k 2 % cíli, kde se ustálí. Průměrná inflace v letošním roce dosáhne 0,8 %. V příštím roce se zvýší na 2,2 %, což je v obou případech o čtyři desetiny procenta nižší hodnota, než ukazovala minulá prognóza.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o přímé dopady změn nepřímých daní, se koncem letošního roku vrátí k cíli a v jeho těsné blízkosti se bude pohybovat i v příštím roce.
Po poklesu v předchozích dvou letech ekonomika v letošním roce vzroste dle prognózy o 2,6 %. Růst ekonomiky přitom podpoří zrychlující dynamika zahraniční poptávky, uvolnění domácích měnových podmínek prostřednictvím kurzu koruny a v menší míře i fiskální politika. V roce 2015 ekonomický růst dále zrychlí na 3,3 %, k čemuž přispěje další mírné zrychlení růstu v zahraničí a již poměrně robustní růst domácí poptávky při výrazně expanzivním působení fiskální politiky. Oživení ekonomiky se začne příznivě projevovat i ve vývoji na trhu práce. Celková zaměstnanost se v meziročním vyjádření bude nadále zvyšovat a růst začne i průměrný pracovní úvazek na zaměstnance. Sezonně očištěná obecná míra nezaměstnanosti i podíl nezaměstnaných osob dle MPSV se budou postupně snižovat. Růst mezd v podnikatelské sféře oživí z velmi utlumených hodnot zaznamenaných v závěru loňského roku.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni až do počátku příštího roku, následovanou postupným růstem tržních sazeb v roce 2015 zhruba o 0,6 procentního bodu.
Ve srovnání s minulou prognózou se snižuje celková i měnověpolitická inflace, a to kvůli nižšímu výhledu regulovaných cen a nižší predikci čisté inflace. V té se odráží zejména utlumenější mzdový vývoj v závěru loňského roku. Oslabený kurz se prozatím promítá do cenového vývoje dle předpokladů ČNB. Očekávaný růst hrubého domácího produktu je v letošním i příštím roce přehodnocen směrem nahoru. Je to zejména díky předpokládané vyšší investiční aktivitě v soukromém i vládním sektoru a celkově více expanzivnímu působení fiskální politiky. Trajektorie úrokových sazeb je po ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky v predikci nižší, což odráží především nižší výhled zahraničních sazeb i cen pro rok 2015 stejně jako snížený výhled domácích regulovaných cen i čisté inflace.
Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy jako mírně protiinflační. V této souvislosti bankovní rada opakuje, že se zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího opuštění kurzového závazku. Současně dospěla bankovní rada k závěru, že ani domácí úrokové sazby nemusí v roce 2015 růst tak rychlým tempem, jak naznačuje prognóza.