Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 6. února 2013
Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy a nové makroekonomické prognózy pokrývající horizont do konce roku 2014. Celková inflace ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 výrazně poklesla a ke konci roku dosáhla meziroční hodnoty 2,4 %. Nacházela se tak nad inflačním cílem ČNB. Měnověpolitická inflace ve výši 1,1 % pak byla poblíž dolní hranice tolerančního pásma cíle. Zdrojem pozorované inflace jsou daňové změny, růst cen potravin a postupně se zmírňující růst dovozních cen. Vývoj domácí ekonomiky má naopak na cenový růst tlumící vliv. Pokles domácí ekonomiky se ve třetím čtvrtletí 2012 dále meziročně prohloubil na -1,3 %, podobný meziroční pokles reálného HDP je předpokládán i pro čtvrté čtvrtletí.
Podle nové prognózy se bude celková inflace i přes významné dopady daňových změn v letošním roce pohybovat poblíž 2% inflačního cíle ČNB, po jejich odeznění klesne mírně pod cíl. Měnověpolitická inflace se bude až do konce roku 2014 nacházet v dolní polovině tolerančního pásma cíle. Domácí ekonomická aktivita se v letošním roce celkově mírně sníží v důsledku utlumené domácí poptávky v podmínkách pokračující fiskální konsolidace. Od druhé poloviny roku dojde díky růstu zahraniční poptávky k postupnému oživování. V roce 2014 pak dojde k dalšímu zrychlování růstu, za celý rok 2014 vzroste reálné HDP přibližně o 2 %. Nominální měnový kurz na horizontu prognózy zcela nepatrně posiluje z aktuální úrovně. S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku 2014.
V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodovala, že od projednávání poslední situační zprávy nedošlo v jejím hodnocení celkové ekonomické situace k výrazným změnám. Shoda panovala také v tom, že v souhrnu jsou rizika nové prognózy vyrovnaná a že ponechání sazeb na stávající úrovni je adekvátní reakcí měnové politiky. Několikrát bylo poznamenáno, že rizika prognózy se v obou směrech zmírnila. Většina členů bankovní rady vnímala pravděpodobnost potřeby dalšího uvolňování měnových podmínek při setrvávajícím oslabeném kurzu koruny v horizontu prognózy v porovnání se situací na přelomu roku jako menší. V této souvislosti také několikrát zaznělo, že nově příchozí ekonomické údaje mohou tento pohled v následujících měsících změnit a pravděpodobnost potřeby měnového uvolnění se může opět zvýšit.
V diskuzi o zdrojích současné inflace a jejím výhledu bylo uvedeno, že domácí ekonomická aktivita je stále velice utlumená a působí protiinflačně a že poptávkové inflační tlaky nejsou patrné ani na horizontu nové prognózy. Dále bylo řečeno, že všechny cenové okruhy – až na ceny potravin – vykazují nízký růst či pokles. U cen potravin byla zmíněna nejistota spojená s globálními změnami v poptávce po potravinách, která by se mohla promítnout do trvalejšího růstu cen potravin. Jako možný protiinflační faktor byl identifikován současný vývoj cen emisních povolenek pro teplárny.
Bankovní rada dále diskutovala vývoj domácí ekonomické aktivity. Bylo poznamenáno, že úvahy z roku 2009 o tom, že vývoj růstu HDP bude sledovat tvar písmene W, byly správné. Dvojitý pokles skutečně nastal a domácí ekonomika se nyní nachází v recesi, která je výraznější, než bylo očekáváno. Bylo řečeno, že výhled vývoje investiční aktivity je od druhé poloviny roku 2013 příznivější, nicméně je zatížen nejistotou spojenou s prognózou vývoje zahraniční poptávky.
V rámci diskuze o struktuře domácího růstu byla věnována pozornost spotřebě domácností. Bankovní rada se shodovala na poměrně velké nejistotě spojené s výhledem růstu spotřeby v budoucnosti, ale i s daty o spotřebě v posledních čtvrtletích. Předmětem úvah byly nedávné revize dat o reálné spotřebě domácností, které poměrně výrazně změnily náhled na vývoj soukromé spotřeby v roce 2011. Bankovní rada zvažovala, zda lze očekávat podobné revize i u údajů pro rok 2012 naznačujících zatím poměrně výrazný propad spotřeby.
Několik členů bankovní rady uvedlo, že určitá korekce spotřeby domácností směrem k vyšším hodnotám je pravděpodobná a že pozorovaný skokový nárůst míry úspor doprovázející výrazný pokles spotřeby není realistický. V této souvislosti bylo řečeno, že výrazná změna v chování domácností vedoucí k vyšší míře úspor není pravděpodobná například z důvodu záporných reálných úrokových sazeb, které snižují motivaci ke spoření. Dalším zmíněným důvodem byl výhled minimálního množství daňových změn v budoucnosti, který zmírňuje motiv nejistoty jako příčiny zvýšených úspor. Zaznělo také, že ani případná mírná revize dat o spotřebě směrem nahoru nebude mít na celkový pohled na situaci domácností a obecně na silně utlumenou domácí poptávku vliv. Objevil se i názor, že reálná spotřeba domácností je díky vývoji deflátoru spotřeby, který se vzdaluje od inflace spotřebitelských cen směrem dolů, nadhodnocena.
Bankovní rada konstatovala, že debata o spotřebě domácností ukazuje na možná proinflační i protiinflační rizika. Případná revize spotřeby směrem nahoru představuje proinflační riziko v případě, že se plně promítne do celkového HDP. Naopak utlumenější spotřeba v důsledku dlouhodobě zvýšené míry úspor je protiinflačním rizikem. Zmíněná dvě rizika implikují možný posun v nastavení sazeb v opačných směrech. Bankovní rada se shodovala na tom, že posun sazeb v rámci těchto úvah je pouze marginální a nevede tak k nutnosti změnit pohled na nastavení měnové politiky.
Členové bankovní rady dále diskutovali výhled situace v zahraničí a nejistoty s ním spojené. Zaznělo, že vývoj situace v eurozóně představuje již dlouhodobě nejvýraznější nejistotu spojenou s prognózou. Situace byla charakterizována tak, že se Evropa nachází v období dlouhodobě nízkého růstu a je zatížena řadou ekonomických problémů. Bylo poznamenáno, že v současnosti působí proinflačně vyšší trajektorie sazeb EURIBOR spolu s vyššími cenami zahraničních výrobců a protiinflačně prohloubení útlumu efektivní eurozóny. V souhrnu tyto zahraniční vlivy působí na domácí ekonomiku zhruba neutrálně, zatímco v předchozí prognóze působily spíše protiinflačně. Bylo také řečeno, že zdroje vyššího růstu v Evropě se hledají obtížně a že možné zdroje globálního oživení nebudou mít pravděpodobně na situaci v Evropě bezprostřední vliv.
Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.
Zapsal: Michal Franta, poradce bankovní rady