Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 19. prosince 2012

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy inflace ze sedmé situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze jako mírně protiinflační. Celková inflace se v listopadu snížila o 0,7 procentního bodu na 2,7 % a byla tak oproti prognóze o 0,3 procentního bodu nižší. K nižší inflaci přispěl nižší růst cen pohonných hmot, regulovaných cen a hlubší pokles korigované inflace bez pohonných hmot. Růst cen potravin byl vůči prognóze naopak mírně vyšší. Pokles meziročního reálného HDP se ve třetím čtvrtletí prohloubil na 1,3 %, což je oproti prognóze výraznější snížení o 0,5 procentního bodu. Za touto odchylkou stál menší kladný příspěvek čistého vývozu, zatímco ostatní výdajové složky HDP se oproti předpokladu prognózy vyvíjely poněkud méně nepříznivě. Protiinflačně působil kromě nižší ekonomické aktivity také nižší růst mezd ve třetím čtvrtletí. Oproti prognóze slabší kurz částečně kompenzuje protiinflační rizika plynoucí z domácí ekonomiky. Proinflačním rizikem jsou aktuálně vyšší světové ceny zemědělských komodit. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se většina členů bankovní rady shodovala, že v období od minulé situační zprávy byly publikovány údaje, které nepředstavují oproti prognóze významné odchylky z hlediska inflačních tlaků. Panovala shoda, že v souhrnu jsou rizika prognózy jen mírně protiinflační a že ponechání sazeb na stávající úrovni je adekvátní reakcí měnové politiky. Z diskuze vyplynulo, že další uvolnění měnových podmínek, které v roce 2013 předpokládá prognóza, může být v situaci nulové dolní hranice úrokových sazeb realizováno ovlivňováním kurzu koruny.

V diskuzi o zdrojích současné i budoucí inflace bylo uvedeno, že domácí ekonomická aktivita je utlumená a působí protiinflačně. Bylo řečeno, že poptávkové inflační tlaky nejsou patrné ani na horizontu prognózy. Někteří členové bankovní rady poukazovali na rizika vyplývající z aktuálně vyšších cen zemědělských výrobců a cen potravin. Zaznělo, že nové údaje potvrdily předčasný loňský dopad vyšší DPH z ledna 2012 do cen potravin a že k vyšším cenám zemědělských výrobců kromě vyšších světových cen zemědělských komodit přispívá i nižší domácí úroda. Bylo uvedeno, že nižší domácí úroda a vyšší světové ceny zemědělských komodit budou v těchto cenových okruzích působit i v roce 2013. Bylo ale také řečeno, že výhled nabídkových inflačních tlaků plynoucí z aktuálně vyšších světových cen komodit není jednoznačný.

Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj ekonomické aktivity. Bylo řečeno, že nové údaje o HDP potvrzují, že ekonomika se nachází v recesi. Bylo uvedeno, že spotřeba domácností se vlivem zveřejněné revize národních účtů oproti prognóze vyvíjí méně nepříznivě. Také zaznělo, že byl revidován deflátor spotřeby domácností směrem dolů na zhruba poloviční hodnoty oproti růstu spotřebitelských cen a že bez této revize by spotřeba domácností klesala více, což by bylo dodatečné protiinflační riziko. Bylo ale také uvedeno, že zveřejněné revize národních účtů nemají významný dopad na hodnocení aktuální pozice ekonomiky v rámci cyklu a z ní vyplývající inflační tlaky. Bylo řečeno, že vývoj ekonomické aktivity je odvětvově diferencovaný a že vyšší poptávka v některých odvětvích se příznivě projevuje i v některých návazných výrobních činnostech. Zaznělo, že růst úvěrů podnikům je nízký, ale vyšší jsou nově poskytované úvěry podnikům pod zahraniční kontrolou - nerezidentům.

Opakovaně bylo uvedeno, že protiinflační působení domácí ekonomiky se projevuje na trhu práce. Zaznělo, že zaměstnanost ve třetím čtvrtletí meziročně rostla, ale po přepočtení na plné úvazky byla nižší. S tím je konzistentní meziroční růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře, který se ve třetím čtvrtletí snížil na historické minimum 1,3 %, což je protiinflační faktor. Několikrát bylo řečeno, že výrazný pokles HDP je příčinou stále ještě vyššího růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů, který v dalším období postupně odezní.

V diskuzi zaznělo, že růst HDP je ve srovnání s fundamenty české ekonomiky nižší a že důvodem slabšího růstu je nízký sentiment domácností a podniků plynoucí z nejistot doma i v zahraničí. V sektoru domácností bylo poukázáno na vyšší míru úspor. Bylo uvedeno, že spotřeba domácností je tlumena růstem cen potravin, energií a dovozních cen a že zdrojem nejistot je i konec regulace nájemného. Zazněl i názor, že příčinou nízkých výdajů domácností na produkty dlouhodobé spotřeby jsou klesající ceny, které jsou patrné v záporné korigované inflaci bez pohonných hmot, a to i při aktuálně slabším kurzu. Bylo řečeno, že v podnikovém sektoru se nízký sentiment projevuje vyššími vklady při relativně příznivých finančních výsledcích a že důvodem nízkého sentimentu je nízká očekávaná poptávka a nárůst světových cen komodit. V diskuzi bylo opakovaně uvedeno, že v domácí ekonomice se míra nejistoty snížila v oblasti nastavení daní a že v roce 2013 budou protiinflačně působit konsolidační opatření směřující k naplnění příjmů státního rozpočtu, která jsou zapracována v prognóze.

Někteří členové bankovní uvedli, že zdrojem nejistot je vývoj v zahraničí, především v některých zemích Evropy. Zaznělo, že ze zahraničí nelze očekávat poptávkové stimuly pro domácí ekonomiku. Bylo uvedeno, že došlo k určitému uklidnění na zahraničních finančních trzích, ale očekávání budoucího vývoje v zahraničí jsou více negativní. V této souvislosti bylo řečeno, že tříměsíční úrokové sazby Euribor se v období od minulé situační zprávy snížily na historické minimum 0,2 %. V diskuzi zaznělo, že nízký výhled zahraniční poptávky a averze k riziku v evropském regionu působí ve směru slabšího kurzu koruny. Bylo ale také uvedeno, že výhled zahraniční poptávky a zahraničních úrokových sazeb se významně neodchyluje od předpokladu prognózy.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Proto toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Kamil Galuščák, poradce bankovní rady