Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. září 2012

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy inflace z páté situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu ve směru nižší měnověpolitické inflace při nižším výhledu úrokových sazeb. U celkové inflace je riziko v protiinflačním směru o něco výraznější vzhledem k tomu, že prozatím nedošlo ke schválení změn DPH od roku 2013. Celková inflace byla v srpnu 3,3 %, a byla tak oproti prognóze nižší o 0,1 p.b. K nižší než predikované inflaci přispěl vývoj cen potravin a korigované inflace bez pohonných hmot, která se oproti očekávání posunula do zápornějších hodnot. Vývoj ekonomické aktivity představuje protiinflační riziko. Pokles meziročního reálného HDP se ve druhém čtvrtletí prohloubil na -1 %, což představuje oproti prognóze výraznější pokles o 0,6 p.b. K růstu HDP přispíval kladně pouze čistý vývoz, ostatní výdajové složky přispěly záporně. Protiinflačně působí též nižší než očekávaný růst mezd v podnikatelské sféře ve druhém čtvrtletí letošního roku a silnější kurz koruny. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodovala, že domácí ekonomická aktivita je utlumená, a tedy působí protiinflačně. Protiinflačně ve vztahu k prognóze působí díky nižšímu růstu mezd i trh práce, aktuální domácí cenový vývoj a silnější kurz koruny. Několikrát byla bankovní radou zmíněna nejistota ohledně možných změn sazeb DPH na počátku příštího roku, což představuje další protiinflační riziko. Byly zmíněny i některé pozitivní signály z domácí ekonomiky, které mohou protiinflační rizika prognózy v důsledku zmírnit: například výkonnost nefinančních podniků a překvapivý vývoj investiční aktivity.

Z diskuze dále vyplynulo, že bankovní rada vnímá i některá proinflační rizika, která jsou v současnosti představována především vyššími cenami energetických a zemědělských komodit. V této souvislosti zaznělo, že tyto cenové okruhy nejsou pod přímým vlivem měnové politiky. Bylo také poznamenáno, že díky kombinaci zmíněných proinflačních faktorů a negativních impulsů na straně poptávky lze v rámci inflace pozorovat nebývalý rozptyl ve vývoji jednotlivých cenových okruhů.

Bankovní rada se podrobně zabývala otázkou, zda spotřeba domácností odpovídá stavu domácí ekonomiky, nebo zda je díky klesající spotřební důvěře domácností nižší. Bylo řečeno, že spotřeba domácností koresponduje s nízkou úrovní jejích determinantů. Reálný disponibilní příjem je oslabován rostoucími cenami potravin, které jsou jednou z hlavních složek spotřebitelského koše. V takové situaci nemůže dojít k oživení spotřeby předmětů dlouhodobé spotřeby. Zaznělo ale také, že domácnosti vykazují nízký spotřebitelský sentiment, takže spotřebovávají méně, než by odpovídalo fundamentům ekonomiky, a navyšují úspory. V této souvislosti bylo zmíněno, že případný nárůst úspor domácností doplněný klesající spotřebou představuje protiinflační riziko. Objevila se i úvaha, zda se v současné situaci spotřeba domácností nepřesouvá do oblastí, které nejsou statistikami spotřebního chování domácností přímo zachycené. Několikrát bylo také řečeno, že z dostupných údajů nelze nyní jednoznačně vyhodnotit současný vývoj spotřeby domácností.

Bankovní rada dále diskutovala nové údaje o investiční aktivitě za druhé čtvrtletí. Meziroční růst hrubé tvorby fixního kapitálu stagnoval, zatímco prognóza předpokládala pokles o 9,4 %. Většina bankovní rady se vzhledem k překvapivému vývoji investic shodla na velké pravděpodobnosti možné revize tohoto údaje, protože u čtvrtletních údajů o investicích jsou revize obvyklé. Byl vysloven názor, že případná revize směrem dolů představuje protiinflační riziko. Na druhou stranu bylo ale řečeno, že případné potvrzení stagnace investic znamená vzhledem k prognóze proinflační riziko. Předmětem diskuze byl i možný vztah mezi překvapivým nárůstem investiční aktivity a pozorovanou výrazně nižší výplatou dividend nerezidentům ve druhém čtvrtletí. Platnost tohoto vztahu by nepřímo podpořila daty naznačené překvapivé oživení investiční aktivity.

V rámci diskuze o trhu práce byl několikrát zmíněn poměrně rychlý růst červencové průměrné mzdy v průmyslu a jeho možná souvislost s budoucím růstem čistého exportu. Dále byla vyjádřena nejistota nad charakterem mzdových vyjednávání pro příští rok. Bankovní rada se nicméně shodovala na celkově protiinflačním působení domácího pracovního trhu, které je odrazem nižšího než prognózou předpokládaného růstu mezd v podnikatelské sféře.

Bankovní rada podrobně diskutovala roli kurzu koruny jako protiinflačního faktoru. Opakovaně zaznělo, že současné posilování kurzu koruny je překvapivé. Bylo diskutováno, zda posilování kurzu koruny není důsledek pohledu trhů na domácí fiskální situaci, která se může jevit v porovnání s okolními zeměmi lépe. Několikrát bylo zmíněno, že vývoj kurzu je v současné situaci pro chování ekonomických subjektů v domácí ekonomice podstatný a jeho výraznější posilování by bylo třeba v dalších měnověpolitických úvahách dostatečně zohlednit.

Bankovní radou byla diskutována i možná další opatření měnové politiky, která by mohla přicházet v úvahu v případě nutnosti dalšího měnověpolitického uvolňování. Nedošlo ke shodě, zda jsou taková opatření potřebná. Ve spojitosti s diskuzí o kurzu koruny byla však preferována možnost kroků přímo ovlivňujících kurz. Bankovní rada dále diskutovala možnost nesymetrických změn diskontní a lombardní sazby, protože rozpětí měnověpolitických sazeb bylo vnímáno při současné hladině sazeb jako příliš široké.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 0,25 % s účinností od 1. října 2012. Zároveň rozhodla snížit lombardní sazbu na 0,75 % a diskontní sazbu na 0,10 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček a Lubomír Lízal. Dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Michal Franta, poradce bankovní rady