Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 29. března 2012

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy inflace z první situační zprávy. Rizika prognózy zachycená v Grafu rizik inflační prognózy (GRIP) jsou zhruba neutrální při lehce nižším výhledu úrokových sazeb. Ve srovnání se základním scénářem prognózy působí mírně směrem dolů silnější kurz koruny, pokles výhledu zahraničního růstu a zahraničních tržních úrokových sazeb, což je částečně kompenzováno vyšší domácí inflací. Celková inflace vzrostla v důsledku zvýšení DPH a jeho průsaku do cen, především potravin. Celková meziroční inflace v únoru činila 3,7 %, tj. o 0,3 procentního bodu více než očekávala prognóza. Vývoj domácí ekonomické aktivity odpovídá prognóze, údaje z trhu práce jsou lehce slabší. Nad rámec simulace zachycené v GRIPu představuje dodatečné protiinflační riziko aktuálně silnější kurz koruny oproti průměru za 1.Q a z pohledu měnověpolitické inflace i možná další konsolidační opatření vlády. Proinflačním rizikem je vyšší výhled cen ropy a krátkodobý výhled cen potravin. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání sazeb na stávající úrovni. Opakovaně bylo řečeno, že domácí poptávkové inflační tlaky nejsou patrné a celková inflace je ovlivněna kromě dopadu zvýšení DPH do spotřebitelských cen, zejména potravin, tlaky nákladové povahy. Několikrát ale bylo uvedeno, že současná míra celkové inflace představuje proinflační riziko stejně jako mezinárodní ceny komodit. Také zaznělo, že inflační očekávání jsou nadále velmi dobře ukotvena jak v ročním, tak především v tříletém horizontu, který není ovlivněn dopady krátkodobých šoků, a je proto více relevantní.

Bankovní rada podrobně diskutovala interakci utlumené domácí poptávky a zahraničních nákladových tlaků. Bylo uvedeno, že nízký růst nominálních jednotkových mzdových nákladů potvrzuje absenci poptávkových tlaků v domácí ekonomice. Zazněl názor, že poptávková situace doma i v zahraničí zřejmě neumožní další růst cen potravin a komodit. Bylo rovněž řečeno, že měnová politika nemůže řešit krátkodobé nákladové tlaky. Objevil se ale i názor, že zahraniční nákladové tlaky budou trvalejšího charakteru a slabá domácí poptávka nedokáže tlumit inflační tlaky plynoucí z rostoucích cen ropy a agrárních komodit na světových trzích. K tomu bylo řečeno, že vyšší ceny ropy budou tlumeny posilujícím kurzem koruny. Zazněl rovněž názor, že prostřednictvím vývozů bude docházet k trvalému přelivu rostoucích jednotkových mzdových nákladů z rozvíjejících se ekonomik do zemí vyspělých.

Bankovní rada se dále zabývala vývojem domácí ekonomické aktivity. Několikrát zaznělo, že čistý vývoz představuje jediný zdroj růstu HDP. Bylo uvedeno, že ekonomika hlavního obchodního partnera má růstový potenciál, ale existují výrazná rizika při další eskalaci dluhové krize. Několikrát bylo řečeno, že v domácí ekonomice převládá obezřetnost a všechny komponenty domácí poptávky jsou utlumeny. K tomu bylo uvedeno, že hrubá míra úspor domácností roste. Zaznělo, že firmy nadále kumulují hotovost, což se zřejmě již projevilo v poklesu hrubé tvorby fixního kapitálu. Dále bylo řečeno, že fiskální konsolidace bude tlumit veřejnou i soukromou spotřebu. Objevil se názor, že opakované změny sazeb nepřímých daní mohou mít negativní vliv na inflační očekávání. Zazněl i názor, že dodržování inflačních cílů je důležité pro udržení kredibility země jako svrchovaného dlužníka.

Několikrát bylo řečeno, že přes vyrovnaná rizika prognózy stále existují významné nejistoty spojené s vývojem v zahraničí. Zazněl názor, že tyto nejistoty se nadále zvyšují. Bylo uvedeno, že velmi nejisté jsou dopady, ale i samotné budoucí využití nestandardních opatření ze strany zahraničních měnových autorit na straně jedné a pokračování fiskální restrikce na straně druhé. Byl vysloven názor, že tato opatření mohou vést k rozkolísání kurzů světových měn a spolu s tržním sentimentem ovlivnit i kurz koruny. Dále bylo řečeno, že budoucí vývoj ceny ropy nelze jednoznačně odhadnout, protože vedle teritoriálních změn poptávky po ropě dochází rovněž k výrazným změnám v případě její těžby a substituci mezi různými typy energií. Bylo rovněž uvedeno, že regulatorní opatření v různých sektorech ekonomiky jsou dalším prvkem nejistoty.

Bankovní rada se rovněž zabývala interakcí měnové politiky a finanční stability. Objevil se názor, že současná výše úrokových sazeb z hypoték může představovat potenciální nebezpečí pro budoucí finanční stabilitu a že po uplynutí doby fixace může dojít k refinancování hypotečních úvěrů za vyšších úrokových sazeb, což může zvýšit míru jejich nesplácení. Zaznělo ale také, že není zřejmé, jaká bude výše úrokových sazeb při budoucí fixaci. Bylo rovněž konstatováno, že míra úvěrového selhání v tomto segmentu je nízká a domácnosti při zvýšení splátek hypotečních úvěrů omezí spotřebu, což je spíše protiinflačním rizikem.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal a Pavel Řežábek. Eva Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Zapsal: Bořek Vašíček, poradce bankovní rady