Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 21. prosince 2011

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy inflace ze sedmé situační zprávy. Rizika prognózy jsou mírně proinflační, resp. směřují k mírně vyšším sazbám ve srovnání se základním scénářem prognózy. Výhled zahraniční poptávky se přibližuje alternativnímu scénáři prognózy. V duchu alternativního scénáře zesilují rizika ve směru nižšího hrubého domácího produktu a slabšího kurzu koruny. Na rozdíl od obou scénářů prognózy však došlo k dalšímu poklesu výhledu úrokových sazeb v eurozóně. Vývoj domácí ekonomiky se od prognózy mírně odchýlil. Meziroční růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí dosáhl 1,2 %, tj. o 0,5 procentního bodu méně, než předpokládala prognóza. Naopak meziroční inflace v listopadu činila 2,5 %, tedy o 0,5 procentního bodu více, než očekávala prognóza. Proinflačním rizikem je aktuální vývoj kurzu koruny. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se členové bankovní rady shodovali, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání sazeb na stávající úrovni. Převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou mírně proinflační vůči základnímu scénáři prognózy. Opakovaně bylo řečeno, že vývoj se blíží alternativnímu scénáři prognózy, který předpokládá nižší růst HDP a slabší kurz. K tomu bylo uvedeno, že bilance rizik posuzovaná vůči alternativnímu scénáři, který počítá s vyšší trajektorií sazeb, je protiinflační. Několikrát zaznělo, že budoucí vývoj je stále zatížen významnou nejistotou z důvodu vývoje v zahraničí.

Bankovní rada podrobně diskutovala důvody pro vyšší pozorovanou inflaci oproti prognóze. Několik členů bankovní rady vyjádřilo názor, že podobně jako v minulosti jde o důsledek dřívějšího promítnutí vyšší sazby DPH do cen již v předvánočním období. Několikrát bylo ale také řečeno, že pro potvrzení této hypotézy bude třeba vyčkat na data za leden a únor 2012. K tomu bylo uvedeno, že inflační očekávání jsou v delším horizontu pevně ukotvena. Byl rovněž vysloven názor, že nárůst inflace může být důsledkem zpožděného průsaku vyšších mezinárodních cen komodit a potravin do domácích cen. Bylo řečeno, že dovozní ceny potravin v posledních měsících výrazně narostly a že průsak do spotřebitelských cen může pokračovat i v dalším roce. Objevily se ale i názory, že ceny relevantních dovozních komodit spíše klesají a že průsak dovozních cen do cen spotřebitelských je nízký. Zazněl názor, že světové zásoby ropy klesají a poptávka po ropě roste, což může ovlivnit její budoucí ceny. Byla rovněž diskutována nejistota v měření inflace, která souvisí s rozdílem mezi indexy CPI a HICP.

Několikrát zaznělo, že česká ekonomika zpomaluje svůj růst a domácí poptávkové inflační tlaky nejsou patrné. Bylo konstatováno, že dochází ke zvolnění tempa růstu nominálních měnových agregátů, včetně úvěrů. Byl vysloven názor, že zatím není zřejmé, jaké riziko pro úvěrování domácí ekonomiky představuje snižování zadluženosti v eurozóně a plnění nových regulatorních nároků ze strany evropských bank. Bylo rovněž uvedeno, že rozpětí mezi měnověpolitickými a tržními úrokovými sazbami je v ČR stabilní, zatímco v eurozóně došlo k výraznému nárůstu tohoto rozpětí.

Opakovaně bylo řečeno, že vývoj měnového kurzu představuje proinflační riziko. Zaznělo, že vývoj kurzu v posledních měsících souvisí s nervozitou investorů z dluhové krize v eurozóně a averzí vůči evropským měnám a kurz může setrvat na nižších úrovních. K tomu bylo také uvedeno, že podle vývoje úrokového diferenciálu koruny vůči euru a aktuálních dat z platební bilance by měl kurz spíše apreciovat. Zazněl i názor, že celkové měnové podmínky jsou z důvodu slabšího kurzu uvolněnější, a proto není třeba měnit nastavení měnověpolitických úrokových sazeb.

Bankovní rada diskutovala rovněž situaci na trhu práce. Byl vysloven názor, že očekávaný vývoj mezd v prognóze je příliš optimistický a také že současný vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů působí protiinflačně. Bylo rovněž uvedeno, že aktuální pokles nezaměstnanosti souvisí se snižováním pracovní síly, které má zřejmě důvody ve změně podmínek pro odchod do předčasného důchodu k 1.1. 2012.

Bankovní rada se dále zabývala vývojem v zahraničí. Několikrát zaznělo, že vývoj v eurozóně lze s ohledem na snížení výhledů ekonomického růstu, inflace i trajektorie úrokových sazeb hodnotit jako protiinflační. Zazněl názor, že přestože řešení dluhové krize eurozóny stále není k dispozici, dopady krize do ekonomiky se dosud plně neprojevily. K tomu bylo uvedeno, že vývoj v eurozóně byl i nadále bude značně diferencovaný a že situaci v některých zemích lze považovat za projevy akutní krize.

Několikrát byl vysloven názor, že s ohledem na zahraniční vývoj převažují rizika a nejistoty, která jsou obtížně kvantifikovatelná. Bylo řečeno, že významná část nejistot souvisí s nekonzistencí politických řešení dluhové krize v uplynulém roce. Zazněl ale i názor, že některé skutečnosti jako fiskální konsolidace v některých zemích či očištění bankovních portfolií od problematických aktiv lze chápat pozitivně.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Bořek Vašíček, poradce bankovní rady