Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 22. září 2011

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z páté situační zprávy. Rizika prognózy jsou mírně ve směru nižší inflace a výrazně ve směru nižších úrokových sazeb. Hlavní protiinflační rizika jsou spojena se zahraničním vývojem. Vývoj domácí ekonomiky zhruba odpovídá prognóze, resp. odchylky od ní jsou prozatím mírné a míří oběma směry. Meziroční růst hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí dosáhl 2,2 %, tj. o 0,3 procentního bodu méně, než předpokládala prognóza. Meziroční inflace v srpnu činila 1,7 %, tedy o 0,4 procentního bodu méně, než očekávala prognóza. Naopak růst mezd v podnikatelské sféře byl ve druhém čtvrtletí oproti prognóze o 0,3 procentního bodu rychlejší. Proinflačním rizikem je rovněž slabší než očekávaný měnový kurz, přičemž vývoj v poslední době význam tohoto faktoru zesiluje. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou mírně protiinflační. Členové bankovní rady se shodovali, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání sazeb na stávající úrovni. Několikrát byl vysloven názor, že domácí inflační tlaky nejsou patrné. Bylo také opakovaně řečeno, že domácí vývoj je v souladu s prognózou a že odchylky od prognózy jsou vyvolány vývojem v zahraničí. V této souvislosti bylo několika členy bankovní rady zmíněno, že v důsledku nejistoty ohledně dopadů dluhové krize eurozóny na českou ekonomiku nelze v budoucnu vyloučit pohyb sazeb oběma směry.

Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj v zahraničí, který je důležitým předpokladem růstu domácí ekonomiky. Bylo řečeno, že přes výrazný nárůst nejistoty v poslední době představuje zahraniční vývoj protiinflační riziko. Několikrát zaznělo, že v současnosti dochází v rozvinutých ekonomikách k úsporným opatřením, což může mít negativní vliv na ekonomický růst. Byl vysloven názor, že bude důležité, jak si vyspělé země poradí s dluhovou a finanční krizí.

V souvislosti s výhledem v zahraničí bylo uvedeno, že relevantní je především vývoj v Německu, které je hlavním obchodním partnerem domácí ekonomiky. Zazněl názor, že v současnosti diskutovaná stimulace německé domácí spotřeby by mohla mít negativní vliv na tuzemský vývoz, který je vázán spíše na německý vývoz než na spotřebu. Bylo rovněž řečeno, že problémy zemí jižního křídla eurozóny mohou snížit poptávku po německém vývozu. Zazněly ale i názory, že vliv těchto obchodních toků není tak významný a že je spíše třeba zohlednit možnost nákazy přes finanční trhy.

Opakovaně bylo řečeno, že vysoké ceny agrárních i jiných komodit představují proinflační riziko v případě přetrvávajícího slabšího kurzu koruny. Bylo uvedeno, že pro ceny komodit je relevantní kurz koruny k dolaru, který výrazně oslabil. Zazněl názor, že ceny agrárních komodit jsou velmi volatilní a po období růstu může dojít k jejich výraznému poklesu. Byl ale rovněž vysloven názor, že nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu komodit bude pokračovat, což může implikovat rostoucí trend cen agrárních i jiných komodit. K tomu bylo uvedeno, že ceny komodit se projevují v cenách průmyslových výrobců i spotřebitelských cenách se zpožděním, a že by mohlo dojít ke zvýšení jejich průsaku do spotřebitelských cen. Několikrát bylo řečeno, že v krátkém období může jít vývoj kurzu z důvodů nejistoty na finančních trzích oběma směry.

Bankovní rada dále diskutovala další možné zdroje domácích inflačních tlaků. Několikrát zaznělo, že situace v zahraničí může způsobit zpomalení domácího ekonomického růstu, což by se mohlo projevit zvýšením nezaměstnanosti, poklesem spotřeby a propadem příjmů státního rozpočtu. V této souvislosti bylo ale řečeno, že současný vývoj mezd a inflační očekávání podniků v delším horizontu přestavují spíše proinflační riziko. Zazněl ale i názor, že podniky budou, tak jako v minulosti, držet celkový objem mzdových prostředků na konstantní úrovni. Dále bylo řečeno, že vývoj na trhu práce povede ke zpomalení růstu mezd, disponibilních příjmů i spotřeby domácností. K tomu bylo ale také uvedeno, že došlo k výraznému nárůstu výdajů na cestovní ruch i investic v zahraničí, což může znamenat, že domácnosti nečelí významnému rozpočtovému omezení. Několik členů bankovní rady vyjádřilo názor, že případný propad příjmů státního rozpočtu může vést k dalšímu poklesu veřejné spotřeby, což dále přibrzdí hospodářský růst. Zazněl i názor, že pozitivní odchylka inflace měřená indexem HICP od míry inflace měřené CPI může indikovat proinflační rizika stejně jako sekundární dopady zvýšení DPH od ledna 2012.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Bořek Vašíček, poradce bankovní rady