Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 23. června 2011

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z třetí situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze měnověpolitické inflace v souhrnu jako vyrovnaná a pro celkovou inflaci v souhrnu jako proinflační. Z pohledu budoucí trajektorie úrokových sazeb jsou rizika vyrovnaná. Podrobnější diskuzi rizik prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika prognózy měnověpolitické inflace jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání sazeb na stávající úrovni. Zazněly názory, že pozorované odchylky hlavních ekonomických ukazatelů od prognózy představují proinflační riziko. Bylo také řečeno, že na horizontu měnové transmise, který je pro rozhodování podstatný, se kumulují proinflační rizika.

Bankovní rada se shodovala na tom, že v současnosti lze pozorovat určité oživení domácí ekonomiky. Názory na míru tohoto oživení a na implikace pro výhled inflace se lišily. Několikrát zaznělo, že jsou pozorovány pouze první signály oživení, které mohou být v projevech některých ukazatelů mírně intenzivnější, než předpokládala prognóza. Bylo také řečeno, že ekonomické oživení není výrazné, protože je důsledkem především silné zahraniční poptávky, a že domácí poptávka zůstává nadále slabá. Domácí ekonomický růst založený na růstu čistého vývozu nepředstavuje proinflační riziko díky posilování kurzu koruny, které tlumí případné poptávkové tlaky přicházející ze zahraničí. Někteří členové bankovní rady upozornili na to, že ekonomické oživení je v jednotlivých odvětvích ekonomiky nerovnoměrné. Zazněl i názor, že pozorované oživení lze již považovat za počátek stabilního ekonomického růstu, který se v současnosti projevuje růstem spotřeby v některých segmentech a růstem investiční poptávky, a že tento růst představuje proinflační riziko.

Bankovní rada se dále věnovala aktuální situaci na pracovním trhu. Poslední vývoj odráží charakter celkového ekonomického vývoje – růst mezd a zaměstnanosti je nerovnoměrný a lze jej pozorovat především v odvětvích, která jsou exportně orientovaná. Většina členů bankovní rady nepovažovala vývoj na trhu práce za riziko pro inflaci. Velice mírný růst reálných mezd, nárůst národohospodářské produktivity práce a pokles nominálních jednotkových mzdových nákladů navíc nepoukazují ani na možnou konsolidaci slabé domácí poptávky. Bylo také uvedeno, že struktura vývoje zaměstnanosti v průmyslu naznačuje možné zvýšení tlaků na růst mezd v tomto odvětví, což by představovalo proinflační riziko.

V diskuzi o rizicích prognózy inflace bylo také uvedeno, že aktuální odchylka inflace od prognózy, která činila v květnu 0,3 procentního bodu, byla důsledkem vyššího růstu cen potravin. Někteří členové bankovní rady vyjádřili ohledně výhledu cen potravin nejistotu. Otázkou zůstává, zda byl pozorovaný růst cen potravin dočasný, jak například ukazuje případ skokového nárůstu cen potravin z konce roku 2007, či zda dojde k dalšímu růstu cen potravin.

Opakovaně bylo řečeno, že předpokládané zvýšení DPH v lednu 2012 představuje proinflační riziko pro celkovou inflaci. Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že dlouhodobá inflační očekávání jsou stabilní a ukotvená na hodnotě blízko inflačního cíle. Změna DPH tak nepředstavuje riziko dlouhodobého zvýšení celkové inflace, což potvrzuje i dosavadní zkušenost.

Bankovní rada podrobně diskutovala ekonomický vývoj v zahraničí, který je důležitým předpokladem růstu domácí ekonomiky. Zazněl názor, že novým protiinflačním rizikem k aktuálně platné prognóze je výrazně snížený výhled tržních úrokových sazeb v eurozóně. Při diskuzi o fiskálních problémech Řecka bylo řečeno, že by případná restrukturalizace řeckého státního dluhu nemusela mít výrazný dopad na ekonomickou situaci zemí, které jsou relevantní pro domácí ekonomický vývoj. K otázce ekonomického výhledu Německa, největšího obchodního partnera ČR, zaznělo několik poznámek. Někteří členové bankovní rady uvedli, že ekonomický růst v Německu zpomalí v letošním roce méně, než bylo očekáváno v prognóze, což by přes větší objem vývozů zlepšilo výhled pro domácí ekonomiku. Zazněl ovšem také názor, že očekávání německých ekonomických subjektů jsou skeptická a že míra této skepse roste. Dále byl diskutován výhled světových cen komodit. Někteří členové bankovní rady připustili možný opětovný nárůst cen komodit, což by vedlo ke zpomalení globální ekonomiky, zvláště pak rozvíjejících se ekonomik.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Lubomír Lízal a Pavel Řežábek. Dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu: Kamil Janáček a Eva Zamrazilová.

Zapsal: Michal Franta, poradce bankovní rady