Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 3. února 2011

Přítomni: guvernér M. Singer, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér V. Tomšík, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel K. Janáček, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.

Jednání bylo zahájeno prezentací první situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Podle této prognózy bude domácí ekonomický vývoj nadále charakterizován mírným oživením a stabilní inflací pohybující se v blízkosti 2% inflačního cíle. Ve srovnání s předchozí prognózou došlo ke zvýšení výhledu ekonomického růstu eurozóny, zejména pro nejbližší období, což zvýšilo i prognózu domácího růstu. Vyšší je i výhled růstu cen komodit, které jsou v současnosti nejvýznamnějším zdrojem inflačních tlaků, spolu s cenami potravin. Tyto inflační tlaky jsou tlumeny kurzovým vývojem. Prognóza nepředpokládá významné změny nepřímých daní. V roce 2010 prognóza odhaduje růst domácího HDP ve výši 2,4 %.

Podle únorové prognózy se celková i měnověpolitická inflace budou na horizontu měnové politiky pohybovat v blízkosti inflačního cíle. K růstu spotřebitelských cen přispěje růst regulovaných cen. Inflační tlaky vyvolané růstem cen komodit a potravin se na horizontu měnové politiky zmírňují. Korigovaná inflace se dostane ze záporných do kladných hodnot ve třetím čtvrtletí 2011. Růst HDP v roce 2011 dočasně zpomalí na 1,6 %. Toto zpomalení bude způsobeno fiskální konsolidací, výpadkem některých specifických investic a investic do zásob a zpomalením růstu zahraniční ekonomické aktivity. Ke zrychlení růstu dojde až v roce 2012. Nominální měnový kurz na prognóze postupně posiluje. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem od konce roku 2011. Rizika prognózy, která jsou zachycena třemi alternativními scénáři, jsou spojena se zahraničním vývojem, míří oběma směry a jsou v souhrnu vyrovnaná.

Po prezentaci první situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi. Opakovně zazněl názor, že sazby by měly být ponechány na stávající úrovni, protože v domácí ekonomice nejsou patrné poptávkové inflační tlaky, nákladové tlaky jsou dočasné a jsou tlumeny kurzovým vývojem. Na druhou stranu opakovaně zaznělo, že by mělo dojít ke zvýšení sazeb, protože nákladové inflační tlaky mohou být dlouhodobé a poptávkové inflační tlaky mohou vzniknout v důsledku rychlejšího oživení spotřeby domácností i rychlejšího oživení vývozu, než předpokládá prognóza.

Několikrát bylo řečeno, že rozdílnost v obou pohledech není dána zásadně odlišným hodnocením ekonomické situace, ale spíše rozdílným důrazem položeným na jednotlivá rizika prognózy. Bankovní rada se shodovala, že rizika spojená s únorovou prognózou jsou významná, jdou oběma směry a že bude třeba postupně vyhodnocovat, zda se nenaplňuje některý z alternativních scénářů prognózy. V této souvislosti opakovaně zaznělo, že předčasné zvýšení sazeb by mohlo mít větší negativní dopady do ekonomiky než jejich opožděné zvýšení, protože v současné situaci převažují nákladové inflační tlaky a nelze vyloučit pokračování dluhové krize v Evropě. Bylo také několikrát řečeno, že zvýšení sazeb by jasně signalizovalo ukončení krize a že by nemělo negativní ekonomické dopady, protože by se - vzhledem k délce transmise - projevilo až v prvním pololetí 2012, kdy se růst zrychlí.

Bankovní rada se dále věnovala detailněji proinflačním a protiinflačním rizikům prognózy. Bylo řečeno, že na horizontu prognózy lze očekávat velmi mírný nárůst poptávkových tlaků generovaný mzdovým vývojem, ten bude navíc tlumen nízkými dovozními cenami, takže proinflační rizika nejsou patrná. Dále bylo uvedeno, že proinflačním rizikem je možnost dlouhodobého, nikoli dočasného, růstu cen komodit a potravin. Bylo řečeno, že růst cen komodit bude podporován globálním převisem likvidity. V této souvislosti bylo konstatováno, že růst cen komodit je ale třeba sledovat v korunovém vyjádření a že vhodnějším předpokladem v oblasti potravin je očekávat průměrnou úrodu a tedy dočasný růst cen potravin. Zazněl také názor, že vzhledem k fázi konvergence lze očekávat zpomalující se rovnovážné tempo zhodnocování koruny a že tedy dovozní ceny nemusí tlumit domácí poptávkové tlaky dostatečně.

V souvislosti s riziky prognózy inflace diskutovala bankovní rada také růstový výhled. Bylo uvedeno, že možné rychlejší oživení domácího růstu patří k proinflačním rizikům. Zaznělo ale také, že je třeba zvažovat i možnost prohloubení dluhové krize v eurozóně, která by naopak vedla ke zpomalení růstu. Dále bylo řečeno, že fiskální konsolidace přispěje ke zpomalení růstu v roce 2011 ve všech segmentech. Bylo několikrát řečeno, že oživení v eurozóně může být rychlejší, než předpokládá prognóza, a že růst čistých vývozů může přispět k domácímu růstu výrazněji v porovnání s prognózou. Několikrát zazněl také názor, že spotřeba domácností může oživit rychleji, pokud nedojde k cyklickému zvýšení míry úspor, jak předpokládá prognóza, a bude naopak pokračovat její trendový pokles. Na druhou stranu bylo opakovaně konstatováno, že domácnosti se nacházejí v období velké nejistoty, jak ukazuje vysoká míra nezaměstnanosti, a že tedy není pravděpodobné, že by došlo k urychlení růstu spotřeby. Zaznělo také, že údaje o tržbách ke konci roku mohou potvrdit (obdobně jako v Německu), že růst spotřeby domácností nezrychluje. Opakovaně bylo uvedeno, že změny ve struktuře peněžního agregátu M2 ukazují na příklon domácností k likviditě a že tato likvidita je potenciálním zdrojem růstu spotřeby. V této souvislosti bylo ale několikrát konstatováno, že příklon k likviditě lze označit i za protiinflační riziko, protože tato změna ve struktuře M2 může zpomalit tvorbu úvěrů.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel Řežábek. Tři členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu: vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Janáček, vrchní ředitelka Zamrazilová.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady