Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 23. června 2010

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel V. Tomšík, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z třetí situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. V proinflačním směru působila vyšší pozorovaná květnová inflace, jejíž odchylka od prognózy ve výši 0,3 p.b. byla zapříčiněna vyšším než očekávaným růstem cen pohonných hmot a regulovaných cen. Oproti tomu ukazatele domácí reálné ekonomiky působily spíše protinflačním směrem, když byl meziroční růst HDP oproti předpokladům nižší o 0,7 p.b., došlo k prohloubení poklesu celkové zaměstnanosti a k nižšímu než očekávanému růstu mezd. Ve směru nižší inflace, resp. nižších domácích úrokových sazeb zejména na vzdálenějším horizontu prognózy, působil rovněž další pokles výhledu úrokových sazeb v eurozóně. V rámci měnových podmínek směřovaly v porovnání s prognózou ve směru nižší inflace mírně vyšší krátkodobé tržní úrokové sazby, proti tomu byl měnový kurz české koruny vůči EUR i USD slabší.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodla na tom, že bilance rizik predikce inflace je v současnosti zhruba vyrovnaná. Bylo však také uvedeno, že obecné nejistoty prognózy jsou i nadále poměrně vysoké. Někteří členové bankovní rady vyjádřili rovněž své pochybnosti o vzájemné konzistenci některých dostupných makroekonomických ukazatelů. V této souvislosti byl diskutován především lepší než očekávaný vývoj spotřeby domácností v 1. čtvrtletí 2010, který neodpovídal vývoji maloobchodních tržeb a růstu mezd. Bylo připomenuto, že případná revize poptávky ve směru nižší soukromé spotřeby by znamenala dodatečné protiinflační riziko.

V rámci diskuze nižšího než předpokládaného růstu HDP a struktury jeho tvorby byl zmíněn výrazný pokles stavební výroby. Bylo uvedeno, že se zde projevuje nechuť domácností k výdajům kombinovaná s úspornými opatřeními státu.
Na straně proinflačních rizik někteří členové bankovní rady akcentovali vývoj cen ropy a jiných komodit. Zazněla ale též argumentace, že vyšší inflace oproti prognóze byla sice tažena vzhůru především vyššími cenami pohonných hmot, ale že výhled dolarových cen ropy byl revidován směrem dolů. V této souvislosti zazněla též hypotéza o možnosti nárůstu bublin v cenách komodit v reakci na uvolnění celosvětové měnové politiky. Dopady vyššího růstu cen komodit do inflace přitom mohou být výraznější než obvykle, a to i v situaci nízké poptávky, protože marže výrobců jsou již stlačeny na nízkou úroveň a nemohou se již zřejmě dále výrazněji snižovat.

Bankovní rada věnovala poměrně velkou část své diskuse také vývoji fiskální politiky v ČR i v zahraničí. Bylo řečeno, že dosavadní vývoj domácích veřejných financí ukazuje na možnost vyššího vládního deficitu v letošním roce, připravovaná úsporná rozpočtová opatření mohou naopak pro příští rok znamenat deficit nižší než doposud předpokládaný. Fiskální politika by tak v příštím roce mohla působit ve směru nižšího ekonomického růstu a nižší inflace. Proti tomu ale zaznělo, že protirůstové dopady dobře provedené fiskální konsolidace mohou být pouze krátkodobé a že tato konsolidace může naopak přinést významné stabilizující a prorůstové efekty související s růstem důvěry. V souvislosti s připravovanými úspornými fiskálními opatřeními v zahraničí někteří členové bankovní rady zmínili, že eurozóna může směřovat k odlišnému mixu hospodářských politik s přísnější fiskální politikou a uvolněnější politikou monetární.

Bankovní rada dále diskutovala nárůst rizikové prémie na domácím peněžním trhu, kde se může projevovat efekt nákazy ze zahraničí kvůli fiskálním problémům některých zemí. V této souvislosti byla opakovaně vznesena pochybnost ohledně předpokladu prognózy o poklesu rozpětí mezi krátkodobými tržními sazbami a základní měnověpolitickou sazbou, který se již delší dobu nenaplňuje. Na druhou stranu bylo ale zmíněno, že dopady negativního vývoje v eurozóně na českou ekonomiku by mohly být alespoň částečně kompenzovány nesouměrným vývojem napříč jednotlivými zeměmi eurozóny, přičemž naše ekonomika je navázána na silnější z těchto zemí.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Řežábek, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová.

Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: michal.hlavacek@cnb.cz