Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 1,75 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení repo sazby o 50 bazických bodů, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Jednání bankovní rady se dnes zúčastnila i ministryně financí Alena Schillerová.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku. Ten je reakcí na zvýšené cenové tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky a na riziko nežádoucího odpoutání inflačních očekávání od 2% cíle České národní banky.
Ekonomiky zemí našich hlavních obchodních partnerů porostou i ve druhé polovině letošního roku díky tomu, že během jara a začátku léta došlo k rozvolnění protiepidemických opatření. Postupně by mělo slábnout přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Zotavující se zahraniční ekonomická aktivita a výrazný růst cen surovin, materiálů a komponent se odrážejí v aktuálně vysokých inflačních tlacích ve výrobním sektoru. Ty ve druhé polovině letošního roku pozvolna ustoupí vlivem korekce cen komodit a přesunutí části poptávky zpět do sektoru služeb. Zahraniční spotřebitelská inflace letos přesáhne dvě procenta. V příštím roce ale zpomalí vlivem odeznění některých proinflačních faktorů, které mají pouze dočasný charakter. Měnová politika Evropské centrální banky zůstane velmi uvolněná. Výhled eurových úrokových sazeb tak setrvává v záporných hodnotách.
Výhled ceny ropy Brent se posunul ve srovnání s minulou prognózou výše s vidinou robustnějšího ekonomického oživení po pandemii. Ceny ropy by však měly ze svých aktuálně zvýšených hodnot mírně klesat. Kurz eura vůči americkému dolaru se oproti minulé prognóze příliš nemění a v následujících dvou letech se výrazně neodchyluje od aktuální úrovně.
Domácí ekonomika se zotavuje z dopadů pandemie koronaviru. Ústup pandemie vedl koncem jara k uvolnění většiny domácích omezení v oblasti obchodu a služeb, a znovuotevřené podniky a provozovny se tak mohly po čase opět nadechnout. Pokud by došlo ve zbytku léta či na podzim k epizodám dílčího zpřísnění protiepidemických opatření v důsledku opětovného zvýšení počtu pozitivních případů, nemělo by to již mít hmatatelné hospodářské dopady. Pomohou tomu jak zvyšující se proočkovanost populace a dostupné nové formy účinné medikace, tak i fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem lépe fungovat. Obnovení hospodářského růstu bude taženo výrazně oživující spotřebou domácností, k čemuž přispěje mimo jiné i rozpuštění části vynucených úspor z doby uzavírek. Spotřebitelský sentiment bude podpořen i postupným zlepšováním situace na trhu práce. Přetížení globálních řetězců, které aktuálně brzdí produkční a exportní výkon českého průmyslu, bude ve zbytku letošního roku slábnout. Česká ekonomika tak podle nové prognózy ČNB v souhrnu v letošním roce vzroste o více než 3 %. V příštím roce její růst dále mírně zrychlí, čímž se již výkon hospodářství dostane na předpandemickou úroveň. V roce 2023 se hrubý domácí produkt navrátí ke svému rovnovážnému růstu.
Inflace v následujících čtvrtletích vzroste výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle. K tomu povede zrychlení růstu cen potravin při nadále vysoké jádrové inflaci a silné dynamice cen pohonných hmot. Následně se přidá i obnovení růstu regulovaných cen. V současnosti silné celkové inflační tlaky se od konce letošního roku začnou postupně zmírňovat. K tomu přispěje zvolnění aktuálně rychlého růstu dovozních cen. Domácí cenové tlaky budou ještě nějakou dobu mírně narůstat, a to zejména v souvislosti se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou a postupným zrychlováním mzdové dynamiky. Ta bude začátkem příštího roku podpořena dalším znatelným zvýšením minimální mzdy. V příštím roce se inflace bude vracet směrem k dvouprocentnímu cíli, a to s přispěním letošního zpřísnění měnových podmínek.
Kurz koruny bude podle prognózy dále zpevňovat a na přelomu letošního a příštího roku posílí pod 25 CZK/EUR. To bude odrážet především oživení celkové poptávky, vývoz momentálně nezkompletované výroby a příliv zahraničního kapitálu vlivem zlepšení sentimentu. K posilování koruny výrazně přispěje i rozšiřující se úrokové rozpětí vůči eurozóně vlivem růstu domácích tržních sazeb.
S letní prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku. Reakce měnové politiky je na místě vzhledem k silným cenovým tlakům z domácí ekonomiky i ze zahraničí. Proinflačně působí zlepšující se kondice tuzemského hospodářství, svižný mzdový růst i vysoká dynamika zahraničních výrobních cen v tomto roce. Postupné zpřísňování měnových podmínek v současné fázi vývoje neohrozí zotavování tuzemské ekonomiky z pandemie a současně upevní důvěru českých subjektů v dlouhodobou cenovou stabilitu v naší zemi.
Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy v souhrnu jako slabě protiinflační. Rizikem prognózy v proinflačním směru je větší rozsah či delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců, které by se mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen. Možné rychlejší než prognózované posílení kurzu vlivem většího přílivu kapitálu může naopak představovat mírné protiinflační riziko. Ve stejném směru působí nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity.