Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 5. srpna 2021
Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl. Na jednání byla přítomna ministryně financí Alena Schillerová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Inflace v následujících čtvrtletích vzroste výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle. V příštím roce se inflace bude vracet směrem k dvouprocentnímu cíli, a to s přispěním zpřísnění měnových podmínek. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku. Ten je reakcí na zvýšené cenové tlaky ze zahraniční i z domácí ekonomiky a na riziko nežádoucího odpoutání inflačních očekávání od 2% cíle České národní banky.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy v souhrnu jako slabě protiinflační. Rizikem prognózy v proinflačním směru je větší rozsah či delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců, které by se mohly promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen. Možné rychlejší než prognózované posílení kurzu vlivem většího přílivu kapitálu může naopak představovat mírné protiinflační riziko. Ve stejném směru působí nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity. Převažoval názor, že adekvátní reakcí měnové politiky je zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 25 bazických bodů a že postupné zvyšování úrokových sazeb, jejichž úroveň byla doposud velmi nízká, bude od druhé poloviny letošního roku pravděpodobně pokračovat.
J. Rusnok a V. Benda ve svých vystoupeních připomněli, že zákonným mandátem ČNB je péče o cenovou a finanční stabilitu. J. Rusnok zdůraznil, že nelze dosáhnout dlouhodobé ekonomické prosperity bez naplnění cíle cenové stability. V. Benda uvedl, že riziko rozvolnění inflačních očekávání od cíle je varovné a vyžaduje včasnou reakci měnové politiky. To také naznačuje simulace v situační zprávě. Zřetelný pohyb inflace nad cílem vyžaduje reakci měnové politiky i podle M. Mory, T. Nidetzkého a T. Holuba. Nejistota ohledně domácího ekonomického vývoje však představuje argument pro růst sazeb v postupnějších krocích, než pro nejbližší období implikuje prognóza.
V. Benda uvedl, že se od minulého jednání ekonomika posunula zřetelně proinflačním směrem. Robustní inflační tlaky podle T. Nidetzkého a T. Holuba generuje také trh práce. T. Holub však uvedl, že bleskový odhad HDP za druhé čtvrtletí představuje protiinflační riziko. Jako další protiinflační riziko z domácí ekonomiky v delším období byla T. Holubem a M. Morou zmíněna budoucí potřeba fiskální konsolidace.
Rostoucí imunizace populace související především s rostoucí proočkovaností a pokrok v léčbě nemoci COVID-19 snižuje dle M. Mory pravděpodobnost plošných uzavírek. J. Rusnok uvedl, že rozsáhlé uzavírky v domácí ekonomice jsou velmi nepravděpodobné i z právních důvodů. Pokud by k uzavírkám došlo, bude jejich ekonomický dopad dle M. Mory a V. Bendy málo významný, neboť se podniky naučily na protiepidemická opatření adaptovat. Dle T. Holuba pandemická rizika stále existují, ale jejich naplnění by mohlo mít stagflační efekty, což z hlediska mandátu cenové stability není argument proti zvyšování úrokových sazeb. O. Dědek naopak uvedl, že zahraniční prognostici ve většině za největší riziko považují obavy z návratu proticovidových opatření, kvůli nimž se silný ekonomický růst nedostaví, nebo bude jen krátkodobý. Zahájení procesu normalizace úrokových sazeb proto považuje za předčasné, jeho výsledkem bude dražší financování podniků i vlády, což nepovažuje s ohledem na současné nejisté prostředí za žádoucí. A. Michl zopakoval svůj dlouhodobě zastávaný postoj, že by se repo sazba neměla měnit, dokud nebude nemoc COVID-19 pod kontrolou.
Bankovní rada diskutovala o zahraničních nákladových tlacích a hodnotila jejich setrvalost. J. Rusnok se domnívá, že tyto nákladové tlaky budou přetrvávat mimo jiné z důvodu politiky ochrany životního prostředí EU. V. Benda uvedl, že nákladové tlaky mohou být dlouhodobější, k čemuž přispívají velmi uvolněné měnové politiky některých významných zahraničních centrálních bank propisující se do cen komodit a jádrových cen zahraničních výrobců. M. Mora a T. Nidetzký naopak vidí protiinflační riziko v možnosti rychlejšího odeznění nákladových tlaků. V této souvislosti O. Dědek řekl, že zahraniční nákladové faktory jsou vesměs mimo kontrolu měnové politiky a tudíž snaha o jejich potlačení by mohla být makroekonomicky příliš nákladná. J. Rusnok naproti tomu podotknul, že včasný zásah měnové politiky je makroekonomicky výrazně méně nákladný než boj s inflací v situaci rozvolněných inflačních očekávání.
Možné rychlejší než prognózované posílení kurzu může podle M. Mory představovat mírné protiinflační riziko. T. Holub uvedl, že toto riziko vnímá spíše jen v bližším horizontu, zatímco v delším výhledu může v opačném směru působit normalizace měnové politiky Fedu. V této souvislosti V. Benda poznamenal, že ani výraznější posílení kurzu koruny nebude dostatečné k tomu, aby vyrovnalo inflační tlaky z růstu zahraničních cen.
Část diskuse bankovní rady se zaměřila na oblast finanční stability. Většina členů se shodovala, že normalizace úrokových sazeb přispěje i k naplňování cíle finanční stability, a to zejména skrze ochlazení trhu nemovitostí. Naproti tomu O. Dědek uvedl, že zpřísňování měnové politiky bude mít na přehřátý hypoteční trh zanedbatelný vliv. Muselo by dojít k řádově vyššímu růstu úrokových sazeb, aby se jejich vliv na zchlazení tohoto trhu hmatatelně projevil. A. Michl připomenul svůj odmítnutý návrh na zpřísnění ukazatele LTV za situace výrazně nadhodnocených cen nemovitostí.
Po projednání situační zprávy bankovní rada České národní banky na svém jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali 4 členové: J. Rusnok, M. Mora, T. Nidetzký a T. Holub. V. Benda hlasoval pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 50 bazických bodů. Dva členové, O. Dědek a A. Michl, hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová