Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 1,25 % a o ponechání diskontní sazby na 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 50 bazických bodů a dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb zhruba od poloviny letošního roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy v souhrnu jako mírně proinflační.
Aktuální výhled růstu hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně se zvyšuje, zejména pak pro letošní rok. Důvodem je dřívější rozvolňování protipandemických opatření v zemích eurozóny, než předpokládala stávající prognóza. Výhled zahraničních průmyslových cen se obzvláště pro letošní rok posouvá znatelně výše. Přispívají k tomu přibližně stejnou měrou jádrová i energetická složka výrobních cen. Růst energetické složky je tažen zejména pokračujícím zdražováním ropy. Výhled růstu jádrové složky průmyslových cen byl přehodnocen směrem vzhůru vzhledem k pozdějšímu odeznívání přetíženosti globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Výhled spotřebitelských cen v efektivní eurozóně a zahraničních úrokových sazeb se přehodnocuje nepatrně směrem vzhůru.
Cena ropy Brent v červnu překročila hranici 70 dolarů za barel a její výhled se posunul znatelně nad předpoklady stávající prognózy. Očekávaný kurz eura vůči dolaru se oproti prognóze prakticky nezměnil.
Domácí inflace se v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí nacházela poblíž horní hranice tolerančního pásma, což odpovídalo jarní prognóze. Jádrová inflace se v dubnu podle očekávání udržela na zvýšené úrovni, v květnu již mírně zvolnila. K růstu spotřebitelských cen v tomto segmentu přispívala nadále solidní příjmová situace domácností doprovázená silnými inflačními tlaky ze zahraničí. Růst cen potravin zůstal značně rozkolísaný. Ceny pohonných hmot přešly ve druhém čtvrtletí do silného růstu, což souviselo především s nízkou srovnávací základnou loňského roku danou propadem cen ropy během první vlny pandemie. Podle jarní prognózy bude inflace v příštích čtvrtletích kolísat okolo horní hranice tolerančního pásma a v příštím roce se vrátí do blízkosti 2% cíle ČNB. Přispěje k tomu odeznívání aktuálně zrychleného růstu dovozních cen a očekávané zpřísňování měnových podmínek.
Česká ekonomika se v prvním čtvrtletí potýkala s doposud nejpřísnějšími protiepidemickými opatřeními. Hrubý domácí produkt přesto mezičtvrtletně poklesl jen mírně a jeho meziroční propad byl méně výrazný, než očekávala jarní prognóza. Za tím stál zejména oproti prognóze vyšší příspěvek tvorby hrubého kapitálu a v jeho rámci především nečekaně silná tvorba zásob. V opačném směru působil překvapivě záporný příspěvek čistého vývozu. Mírný meziroční růst spotřeby vlády a silný meziroční pokles spotřeby domácností v podstatě odpovídaly predikci. Jarní prognóza předpokládá, že se hospodářství začalo od druhého čtvrtletí letošního roku zotavovat. V souhrnu se tak letos česká ekonomika vrátí k růstu, nicméně meziroční dynamika hrubého domácího produktu bude v průběhu roku značně rozkolísaná. V příštím roce pak ekonomický růst znatelně zrychlí.
Průmyslová produkce po březnovém oživení v dubnu silně zrychlila svůj meziroční růst. Výrazně k tomu dopomohla nízká srovnávací základna loňského roku. Stavebnictví naopak zůstává v útlumu. Maloobchod na začátku letošního jara ještě svazovala protiepidemická opatření. Dubnové zrychlení meziročního růstu tržeb v maloobchodě je tak podobně jako v průmyslu dáno převážně nízkou srovnávací základnou loňského roku.
Situace na trhu práce se v prvním čtvrtletí navzdory doposud nejvýraznější pandemické vlně dále nezhoršila. Lehké zvýšení obecné míry nezaměstnanosti odpovídalo prognóze, podíl nezaměstnaných osob byl v dubnu a květnu oproti prognóze mírně nižší. Mzdový růst v tržních odvětvích byl v porovnání s jarní prognózou vyšší, a to vlivem rychlejšího růstu fundamentální složky mezd. Naopak v netržních odvětvích mzdová dynamika za prognózou výrazně zaostala, což vedlo zhruba k naplnění očekávaného růstu celkových mezd.
Koruna v první polovině května rychle posílila až na hodnotu 25,4 Kč za euro. Podílel se na tom příliv zahraničního krátkodobého kapitálu do korunových aktiv, který odrážel zejména výrazné zlepšování epidemické situace doma i ve většině zemí Evropské unie. Kurz české měny je tak v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí oproti jarní prognóze lehce silnější. I dále bude koruna podle prognózy postupně zpevňovat.
Jarní prognóza byla zpracována v prostředí nadále zvýšených rizik a nejistot, nicméně zatím se relativně obstojně naplňuje. Pozitivní zprávou je výrazně mírnější než očekávaný meziroční propad ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí letošního roku. Květnová inflace a růst průměrné mzdy byly v souladu s prognózou. Podíl nezaměstnaných osob byl v dubnu a květnu lehce nižší, než očekávala prognóza.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika jarní prognózy v souhrnu jako mírně proinflační. Příznivější než předpokládaný vývoj pandemie přispěje k rychlejšímu oživení tuzemské reálné ekonomiky. Proinflačním směrem působí aktualizovaný výhled zahraničí, vyšší než očekávaný růst domácích fundamentálních tržních mezd počátkem roku a zvýšení výhledu regulovaných cen pro příští rok. Naopak jako protiinflační riziko bankovní rada označila silnější než očekávaný kurz koruny v posledních měsících. Nelze také vyloučit případné opětovné zhoršení epidemické situace během podzimu. To by ovšem vzhledem k rychle postupující vakcinaci nemělo být spojeno se znovuzavedením plošných omezení v ekonomice. Měnová politika současným rozhodnutím pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování úrokových sazeb, jejichž úroveň byla doposud velmi nízká. Lze proto očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku.