Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 4. února 2021

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Podle ní se celková inflace v prvním čtvrtletí letošního roku dále sníží do blízkosti 2% cíle a po zbytek roku bude kolísat kolem něj. V příštím roce se pak bude cenový růst nacházet lehce nad inflačním cílem, a to zejména v důsledku zvýšení některých spotřebních daní. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy jako výrazné a vychýlené ve směru pomalejšího odeznívání pandemie, než jaké očekává základní scénář prognózy. Členové bankovní rady se shodovali v tom, že hlavním rizikem prognózy je horší průběh pandemie, delší uzavírky doma i v zahraničí a z toho plynoucí zhoršení finanční situace a sentimentu firem i domácností. To by mohlo vést k déletrvajícímu cyklickému útlumu české ekonomiky a tudíž k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné déle, než předpokládá základní scénář prognózy.

Z tohoto pohledu bankovní rada diskutovala scénář delšího ekonomického útlumu vlivem pandemie, ačkoliv jej většina členů bankovní rady shledávala poměrně pesimistickým. J. Rusnok řekl, že i kdyby se scénář delšího útlumu začal naplňovat, nemělo by to mít tak silné protiinflační důsledky. Inflační očekávání považuje za robustní a dobře ukotvená dvouprocentním inflačním cílem. O. Dědek zmínil dřívější zkušenost s překvapivě silným oživením české ekonomiky v návaznosti na uvolňování epidemiologických opatření po odeznění první vlny pandemie.  

Bankovní rada ocenila odolnost domácího průmyslu v průběhu druhé vlny pandemie. Relativně vysoký podíl průmyslu na domácí přidané hodnotě v současné situaci představuje komparativní výhodu České republiky. V návaznosti na nedávné informace o problémech konkrétních výrobců s dodávkami některých komponent T. Nidetzký spatřoval riziko v tom, že čím déle bude pandemie přetrvávat, tím vyšší bude pravděpodobnost vzniku podobných problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích, resp. ve fungování globálních výrobních řetězců.

Podrobně byl diskutován vývoj spotřeby domácností. T. Nidetzký a T. Holub zdůrazňovali nejistotu spojenou s tím, jaká část z nerealizované spotřeby domácností během pandemie byla jen odložena a jaká její část je nadobro ztracena. T. Holub současně zdůrazňoval nejistotu ohledně toho, jak silně a v jakém časovém horizontu se ve spotřebě domácností projeví letošní zrušení superhrubé mzdy. V návaznosti na nepříznivá poslední data z trhu práce by očekával nižší fundamentální růst mezd v letošním roce, než předpovídá prognóza.

Členové bankovní rady dále debatovali o vývoji inflace. O. Dědek konstatoval, že k poklesu inflace významně přispívají složky inflace, které nejsou pod kontrolou měnové politiky, jako jsou ceny potravin a regulované ceny. T. Holub připomněl, že na rozdíl od řady dalších zemí má Česká republika výhodu, že se jednotlivé složky domácí inflace v poslední době vyvíjejí protichůdně a že tento vývoj bude dle prognózy pokračovat i do budoucna. Podle něj největší protiinflační poptávkové dopady pandemie nicméně teprve přijdou a projeví se v poklesu jádrové inflace, což by ale mělo být částečně vyváženo opětovným zrychlením růstu cen potravin, regulovaných cen a cen pohonných hmot. K poklesu inflace přispěje i nedávné posílení kurzu koruny. M. Mora a T. Nidetzký zmínili, že přetrvává nejistota spojená se skladbou poptávkových a nabídkových šoků v ekonomice.

Následně byly probírány nejistoty a rizika plynoucí ze zahraničního vývoje. T. Holub uvedl, že se některé globální nejistoty, jmenovitě způsob odchodu Spojeného království z EU a nejistota ohledně povolební situace ve Spojených státech, zmírnily. Podle M. Mory se však obchodní vztahy Spojených států s EU a s Čínou zatím výrazně nezlepšily. Taktéž obchodní výměna Spojeného království s EU vázne, a to i přes uzavřenou pobrexitovou dohodu. J. Rusnok k tomu dodal, že některé nejistoty se sice vyjasňují, zároveň se však objevují nové nejistoty a staré problémy přetrvávají. Vyjádřil nejprve obavy z přetrvávajících strukturálních problémů v Evropě a z budoucího vývoje mezinárodních vztahů. Nejistota podle něj dále plyne z blížících se voleb v České republice a v Německu. M. Mora v této souvislosti vyjádřil obavy z přelití pandemické krize do dlouhodobých problémů finančního sektoru eurozóny.

Panovala shoda v tom, že stávající nastavení měnové politiky odpovídá aktuálním potřebám české ekonomiky. Bankovní rada konstatovala, že riziko deflace a s tím související pravděpodobnost použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky se snížila a že příštím měnověpolitickým krokem bude s největší pravděpodobností zvýšení úrokových sazeb. J. Rusnok uvedl, že základní scénář nové prognózy je logický a v souladu s většinovým očekáváním trhu, že dojde k postupné imunizaci populace, ať již přirozeně, nebo očkováním. Na druhou stranu bylo opakovaně zmíněno, že při zpřísňování měnové politiky je zapotřebí postupovat opatrně. V. Benda a T. Holub konstatovali, že část  zpřísňování měnových podmínek předpokládaného prognózou již odpracovalo nedávné posílení kurzu koruny a zvýšení dlouhodobějších úrokových sazeb. T. Nidetzký a O. Dědek v této souvislosti vyslovili obavu z toho, zda toto pozorované zpřísnění měnových podmínek není předčasné, do určité míry vyvolané uveřejněním listopadové makroekonomické prognózy. M. Mora uvedl, že důležitou otázkou bude načasování začátku normalizace měnové politiky, a to v období nadále extrémních nejistot v řadě oblastí. V. Benda a T. Holub uvedli, že možnost zahájení normalizace úrokových sazeb ještě v letošním roce je reálná, současně však vyslovili obavy z chyby v podobě předčasného zpřísňování měnové politiky. A. Michl řekl, že úrokové sazby by měly jít nahoru, až když bude pandemie pod kontrolou. Stále vidí rizika oběma směry – riziko deflace i riziko bublin na trzích aktiv.

Po projednání situační zprávy bankovní rada České národní banky na svém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.

Zapsal: Jan Filáček, sekce měnová