Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o květnovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Poslední prognóza byla připravena v bezprecedentních podmínkách vrcholící pandemie koronaviru a s tím související obrovské nejistoty. Její základní scénář se prozatím do značné míry naplňuje, jakkoliv zveřejňovaná data mohou být zatížena zvýšenou míru nejistoty. S prognózou je – po květnovém poklesu domácích tržních sazeb – konzistentní přibližná stabilita sazeb v následujících čtvrtletích. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.

Propad hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně bude v letošním roce ve srovnání s prognózou o něco hlubší. V příštím roce bude oživení ekonomické aktivity naopak o to výraznější. Výhled zahraničních cen se oproti předpokladům stávající prognózy výrazně nepřehodnocuje. Výhled úrokové sazby 3M EURIBOR se nezměnil, přestože Evropská centrální banka dále navýšila objem plánovaných nákupů cenných papírů a prodloužila jejich časový horizont. Zahraniční úrokové sazby tak zůstávají záporné na celém horizontu prognózy.

Cena ropy bude v letošním i příštím roce oproti předpokladům stávající prognózy mírně vyšší. Výhled kurzu eura vůči dolaru se nemění.

Domácí cenový růst se zejména vlivem vyšší než očekávané jádrové inflace nacházel v dubnu i květnu mírně nad prognózou. Opačným směrem působil především nečekaně výrazný propad cen pohonných hmot a také poněkud pozvolnější promítání zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret. Ceny potravin a regulované ceny se vyvíjely v souladu s prognózou. Stávající prognóza očekává pokles inflace k 2% cíli na konci letošního roku.

V důsledku přijatých opatření proti pandemii poklesla ekonomická aktivita v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 2 %, při mezičtvrtletním snížení o 3,3 %. Hloubka poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku odpovídala prognóze ČNB. Odchylky skutečnosti od prognózy ve vývoji jednotlivých výdajových složek se přitom vzájemně kompenzovaly, přičemž i individuálně byly v kontextu bezprecedentní situace relativně mírné. Nad prognózou byla spotřeba vlády, jejíž růst zrychlil více, než se očekávalo. Meziroční růst spotřeby domácností se v důsledku karanténních opatření v souladu s prognózou naopak zastavil. Pokles hrubé tvorby kapitálu byl ve srovnání s prognózou výraznější. Čistý vývoz naopak poklesl méně, než ČNB předpovídala. Vývoz i dovoz se přitom snížily oproti predikci méně výrazně.

Průmyslová výroba se v důsledku dopadů pandemie meziročně znatelně snížila již v březnu, v dubnu se pak její propad dále prohloubil. Výpadek produkce zaznamenal především automobilový průmysl. Předchozí růst stavební výroby se v březnu zastavil a v dubnu produkce v tomto odvětví již meziročně poklesla. Od března je patrný prohlubující se meziroční pokles i u maloobchodních tržeb.

Prognóza zaměstnanosti i nezaměstnanosti se dosud zhruba naplňuje. V prvním čtvrtletí letošního roku celková zaměstnanost mírně poklesla a míra nezaměstnanosti zůstala poblíž svého historického minima. V dosavadním průběhu druhého čtvrtletí dochází již k viditelnému zchlazování pracovního trhu v souvislosti s negativními ekonomickými dopady koronavirové pandemie. Zpomalení mzdové dynamiky v prvním čtvrtletí letošního roku přitom bylo oproti prognóze o něco mírnější. To bylo dáno vyšším než očekávaným růstem mezd v tržních odvětvích vlivem nižšího čerpání ošetřovného a méně intenzivního využívání překážek na straně zaměstnavatele oproti tomu, co prognóza předpokládala.

Kurz koruny vůči euru se v průměru za druhé čtvrtletí nacházel v blízkosti prognózy. Po prudkém oslabení ve druhé březnové dekádě se kurz pohyboval do poloviny května zpravidla mezi 27 a 27,50 Kč za euro, poté posílil na zhruba 26,70 Kč za euro. Zpevnění koruny odráželo zlepšení epidemiologické situace, znovuotevírání ekonomik a zlepšování globálního sentimentu.

Celkově můžeme konstatovat, že ekonomický vývoj zatím do značné míry odpovídá prognóze. Údaj o HDP za první čtvrtletí letošního roku potvrdil negativní dopad, který na tuzemskou ekonomiku mělo vypuknutí koronavirové pandemie, respektive související pokles zahraniční poptávky a přijatá vládní karanténní opatření. Nevelké odchylky od prognózy směrem nahoru byly zaznamenány ve stejném období u mezd a u spotřebitelských cen za květen. Také podíl nezaměstnaných osob je v průběhu druhého čtvrtletí o něco vyšší, než bylo očekáváno.

Bankovní rada vyhodnotila rizika aktuální prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Zatímco aktuální vývoj kurzu koruny může působit oproti prognóze protiinflačně, může být na druhou stranu stabilizační vliv rozpočtové politiky výraznější. Nadále přitom přetrvává vysoká nejistota ohledně vývoje pandemie doma i ve světě a souvisejících cyklických i strukturálních dopadů do jednotlivých ekonomik.