Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 16. března 2020

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Bankovní rada zasedala mimořádně deset dní před pravidelným jednáním o měnových otázkách. Cílem jednání bylo včas a flexibilně přijmout stabilizační opatření měnové, makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní politiky, která jsou zacílena na zmírnění dopadů koronavirové pandemie na cenovou a finanční stabilitu i českou ekonomiku.

V úvodu byla bankovní rada seznámena s hodnocením situace a rozpracovanými scénáři, které sekce měnová připravuje na řádné měnové jednání. Na základě dostupných informací lze očekávat výrazné zpomalení růstu či dokonce pokles české ekonomiky v letošním roce. Silné domácí inflační tlaky, které byly na začátku roku umocněny jednorázovými faktory, budou rychle odeznívat. Spontánní oslabení kurzu koruny pozorované v posledních dnech přispívá k uvolnění měnových podmínek. To ale není dostatečné pro udržení inflace v blízkosti cíle na horizontu měnové politiky. S průběžně aktualizovaným výhledem české ekonomiky je konzistentní okamžité snížení měnověpolitických úrokových sazeb o 0,5 p. b., s možností jejich dalšího poklesu v průběhu letošního roku. Přitom v pesimističtějším scénáři, kdy by dosavadní opatření nezabrala a musela by být přijata drastičtější, by hospodářský pokles byl delší a hlubší a vytvářel by tlak na další uvolnění měnových podmínek nad rámec toho, co bylo řečeno. Vývoj na finančních trzích je ovlivněn výraznou nejistotou a dochází zde k dynamickým pohybům. Likvidita v různých segmentech trhu je nízká, a to i na těch zpravidla nejlikvidnějších trzích v zahraničí. Výnosy českých vládních dluhopisů rostou a odrážejí tak výprodeje aktiv zahraničními investory. Likvidita domácího bankovního sektoru je dostatečná a poptávka po dodání likvidity ze strany bank není registrována.

Bankovní rada se shodla na potřebě snížit základní úrokové sazby ČNB a tím uvolnit měnové podmínky nad rámec toho, co plyne z oslabení kurzu. Riziko chyby při okamžitém snížení sazeb je minimální, což byl také důvod svolání tohoto mimořádného jednání bankovní rady. Ohledně míry snížení sazeb proběhla diskuse. Shoda panovala na potřebě snížit sazby ve větším rozsahu, než je standardní krok ve výši 0,25 p. b. Zazněl návrh snížit sazby o 0,75 p. b. (Jiří Rusnok, Aleš Michl). Proti takovému snížení sazeb ale zazněl argument (Tomáš Holub, Vojtěch Benda), že by jej trh mohl interpretovat tak, že bankovní rada má neveřejné informace naznačující ještě horší vývoj, než trh očekává, přičemž takové informace bankovní rada k dispozici nemá. Z tohoto pohledu by bylo bezpečnější sazby snížit o 0,5 p. b. a avizovat připravenost jít dále, pokud se negativní vývoj bude stupňovat. Aleš Michl vyjádřil názor, že by snížení sazeb mělo být výraznější, aby došlo k podstatnému zlevnění především provozních úvěrů podniků, které jsou krizí zasaženy. Vojtěch Benda ale argumentoval, že finanční úleva podnikům by byla i tak nízká a snížení sazeb vnímá nadále jako měnověpolitický nástroj, nikoli jako nástroj pro udržení finanční stability. Zazněly také obavy z destabilizace měnového kurzu v případě výraznějšího snížení sazeb v prostředí zvýšené tržní volatility, snížené likvidity a místy i panického chování trhů (Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek). 

Bankovní rada dále debatovala o roli kurzu v ekonomice. Panovala shoda na tom, že spontánní oslabení kurzu v posledních dnech představuje žádoucí uvolnění měnových podmínek. Oslabení koruny bude také částečně vyvažovat protiinflační působení domácí i zahraniční ekonomiky. Zazněly ale obavy ohledně negativních vedlejších efektů nadměrného oslabení kurzu v ekonomice (Tomáš Holub, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek). Tyto efekty mohou nastat například u podniků, které jsou proti kurzovým výkyvům zajištěny, ale vlivem poklesu zahraniční poptávky jim vypadnou dříve nasmlouvané cizoměnové tržby. Slabý kurz také zvyšuje dováženou inflaci a ani nepomáhá v situaci, kdy kolabují dodavatelsko-odběratelské vztahy se zahraničím. Většina bankovní rady se shodovala na tom, že režim řízeně plovoucího kurzu umožňuje bez problémů reagovat na nadměrné výkyvy koruny, které by vedly k rozkolísání ekonomického vývoje. Jiří Rusnok a Tomáš Holub připomněli, že ČNB je v komfortní pozici, neboť disponuje nadstandardním objemem devizových rezerv, které by pro případné snížení výkyvů kurzu mohly být použity. Nicméně k určité opatrnosti při intervenování proti oslabování koruny nabádal Oldřich Dědek. Aleš Michl konstatoval, že nikdy nepodpoří zásahy do kurzu jako tržní veličiny.

Někteří členové bankovní rady se vyjádřili, že dopady současné situace je třeba řešit především opatřeními fiskální či strukturální politiky, přičemž měnová politika je může vhodně doplnit. Bylo připomenuto, že vláda i centrální banka České republiky mají ve srovnání s ostatními evropskými ekonomikami značný prostor pro stimulaci ekonomiky. Bankovní sektor je navíc stabilní a dobře kapitálově vybavený, a je tedy schopen čelit výraznému šoku.

Bankovní rada se shodla na tom, že se současné rozhodování odehrává ve velmi nestandardní situaci. Zazněl názor (Marek Mora, Vojtěch Benda), že rozhodnutí na mimořádném jednání je mimo obvyklý rámec režimu cílování inflace, neboť přes všechnu snahu analytického aparátu ČNB je výhled inflace zatížen značnou nejistotou. Vojtěch Benda se vyjádřil, že i z tohoto důvodu se kloní ke snížení sazeb o 0,5 p. b. a k vyčkání na další podklady na příští řádné měnové jednání bankovní rady. Nestandardní může být také kombinace vývoje kurzové a úrokové složky měnových podmínek (Oldřich Dědek, Vojtěch Benda). V tomto smyslu také zaznělo, že na první pohled neobvyklá kombinace snížení úrokových sazeb a případných devizových intervencí proti výraznějšímu oslabení kurzu by v nastalých podmínkách mohla být opodstatněná (Tomáš Holub, Oldřich Dědek, Vojtěch Benda, Marek Mora). Ohledně účinnosti přijatých opatření se bankovní rada shodovala na tom, že důležitý bude zejména silný signalizační efekt přijatých opatření a také kombinace opatření měnové politiky s kroky v oblasti makroobezřetnostní politiky, případně dohledu nad bankami.

Bankovní rada dále diskutovala o parametrech nástrojů na dodávání likvidity do bankovního sektoru, které byly zavedeny během globální finanční krize v roce 2008 a v následujících letech. Bylo připomenuto, že Česká národní banka nabízí komerčním bankám od roku 2008 korunovou likviditu formou dodávacích repo operací a od roku 2010 také formou devizových swapů, které slouží k dodání korunové likvidity proti eurům. Sekce bankovních obchodů uvedla, že poptávku po těchto operacích momentálně neeviduje. Bankovní rada se nicméně preventivně shodla na zvýšení frekvence dodávací repo facility na tři operace za týden po vzoru stahovacích repo operací. Objednávky bank budou nově uspokojovány za fixní sazbu ve výši 2T repo sazby, tedy s nulovou přirážkou.

V oblasti finanční stability panovala shoda na tom, že pro minimalizaci dopadů pandemie je třeba provést opatření nejprve na úrovni mikroobezřetnostního dohledu a až poté na úrovni makroobezřetnostní politiky. Opatření na podporu finanční stability se týkají jak drobných klientů, tak především firemních klientů s cílem zabránit případným přelivům negativních dopadů mezi sektory. Co se týče dohledového přístupu, bankovní rada se shodla, že je potřeba v rámci regulatorní flexibility umožnit bankám odložit splátky klientských úvěrů v případě dočasného výpadku příjmů klienta v důsledku koronavirové nákazy či preventivních opatření. Takový odklad neznamená automaticky povinnost pohledávku kategorizovat jako nevýkonnou, a to za předpokladu, že klientovy potíže jsou pouze dočasné, přičemž nedošlo k fundamentálnímu ohrožení klienta úvěr splácet v budoucnu. ČNB nicméně bude po bankách nadále vyžadovat udržování vysokého standardu v procesu řízení kreditního rizika. V oblasti makroobezřetnostní politiky se bankovní rada shodla na tom, že prozatím není nutné přistoupit k rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy, neboť kapitálová pozice českého bankovního sektoru je robustní. Bankovní rada však revokovala své rozhodnutí z května 2019 o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy od 1. července 2020 na 2 %, tedy de facto rozhodla o jejím setrvání na současné hodnotě 1,75 %. Vedle toho bankovní rada očekává, že se banky vzhledem k vysoké nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje s okamžitou platností až do doby odeznění akutních i dlouhodobějších důsledků epidemie nového koronaviru zdrží jakékoli výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank. Bankovní rada se současně shodla na tom, že je v případě nárůstu neočekávaných ztrát bankovního sektoru připravena proticyklickou kapitálovou rezervu okamžitě a plně uvolnit, aby podpořila schopnost bank plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti.

Na závěr svého mimořádného jednání bankovní rada jednomyslně snížila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 50 bazických bodů na 1,75 %. Ve stejném rozsahu současně bankovní rada snížila lombardní sazbu na 2,75 % a diskontní sazbu na 0,75 %. Bankovní rada současně vyjádřila svou připravenost úrokové sazby dále snížit, pokud si to ekonomický vývoj vyžádá. Bankovní rada vedle toho potvrdila připravenost České národní banky reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji, a to v souladu s režimem řízeného plování měnového kurzu.

Zapsal: Tomáš Adam, poradce bankovní rady