Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Bankovní rada na dnešním zasedání posoudila novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny roku 2020. Bankovní rada však vyhodnotila bilanci rizik této prognózy jako protiinflační.

Podle vnějších předpokladů nové prognózy zůstane ekonomický růst v eurozóně v příštích dvou letech nízký, avšak postupně bude docházet k jeho oživení. Zvolnění dynamiky ekonomické aktivity a pokles cen ropy se promítnou v utlumené inflaci výrobních i spotřebitelských cen. Záporné úrokové sazby 3M EURIBOR na celém horizontu prognózy odrážejí pokračující uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky včetně obnoveného programu kvantitativního uvolňování.

V souvislosti se snižováním úrokových sazeb ve Spojených státech trh očekává mírné posilování eura vůči dolaru. Cena ropy zůstane v příštích dvou letech pod hladinou 60 dolarů za barel.

Domácí inflace setrvá v následujících čtvrtletích v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle. Důvodem budou jen pozvolna odeznívající celkové inflační tlaky, rychlý růst regulovaných cen a dopady změn nepřímých daní. Domácí inflační tlaky budou na prognóze dále postupně polevovat v důsledku zpomalování mzdové dynamiky a opětovného zrychlování růstu efektivity práce. Protiinflačně budou přechodně působit i dovozní ceny. V průběhu příštího roku se tak inflace bude postupně snižovat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2020 a 2021, se přiblíží k dvouprocentnímu cíli. To bude podporováno i odezněním vysokého růstu regulovaných cen a zpřísněním měnové politiky. Pokles inflace však bude brzděn cenovými dopady změn nepřímých daní.

Měnověpolitická inflace se bude v příštím roce nacházet pod celkovou inflací z důvodu v souhrnu kladných primárních dopadů změn nepřímých daní. Prognóza předpokládá, že od ledna 2020 se výrazně zvýší spotřební daně u cigaret a lihu. V květnu 2020 pak dojde ke spuštění třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb a s tím spojenému snížení sazby DPH u vybraných položek spotřebního koše.

V návaznosti na zmírnění zahraniční poptávky růst domácí ekonomiky ve zbytku letošního roku zvolní. Do blízkosti svého potenciálního – tříprocentního – tempa se dynamika hrubého domácího produktu navrátí až v roce 2021. K růstu ekonomické aktivity bude na celém horizontu prognózy přispívat zejména solidní dynamika spotřeby domácností a vlády. Vývoj investic zpočátku naváže na nízká tempa z poloviny letošního roku, přičemž bude tažen zejména vládními investicemi s významným přispěním projektů spolufinancovaných z fondů EU. Obnovení růstu soukromých investic pak dle prognózy nastane v průběhu příštího roku. Kladný příspěvek čistého vývozu během roku 2020 dočasně odezní v důsledku přechodně zpomaleného růstu zahraniční poptávky.

Napětí na trhu práce v předchozích čtvrtletích dostoupilo vrcholu. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a dále se již nebude snižovat. Při přetrvávajícím nedostatku volné pracovní síly na straně jedné a zvolna slábnoucí poptávce po práci na straně druhé zůstane růst celkové zaměstnanosti utlumený. Dynamika mezd se bude zvolna snižovat, přičemž její zpomalování bude brzděno dalším zvýšením minimální mzdy a růstem platů v netržní části ekonomiky.

Lehké posilování kurzu koruny bude odrážet pokračující reálnou konvergenci české ekonomiky a dočasné další rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vliv těchto faktorů na kurz koruny však bude z velké části kompenzován působením zhoršeného ekonomického a cenového vývoje v zahraničí.

S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny roku 2020. Nárůst domácích sazeb na začátku prognózy odráží především domácí nákladové tlaky, které odeznívají jen pozvolna. V následném poklesu domácích úrokových sazeb se projeví zejména přetrvávající záporné úrokové sazby v eurozóně, doprovázené pokračujícím kvantitativním uvolňováním měnové politiky Evropské centrální banky.

Oproti minulé prognóze došlo ke snížení výhledu hospodářského a zejména cenového růstu v eurozóně. Očekávání domácího ekonomického růstu se v důsledku toho přehodnocuje pro příští dva roky také směrem dolů. Výhled inflace se naopak pro příští rok zvyšuje vlivem silnějších domácích cenových tlaků, slabšího kurzu a vyšších dopadů daňových změn. Nová prognóza implikuje vyšší úrokové sazby v roce 2020. Ve srovnání s minulou prognózou bude kurz koruny k euru v následujících letech posilovat pozvolněji.

Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako protiinflační. Rizika vyplývají především ze situace v zahraničí, která se může se zpožděním negativně odrazit ve vývoji otevřené české ekonomiky.