Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Toto rozhodnutí se opírá o stávající makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Stávající prognóza očekává, že inflace setrvá v letošním roce v horní polovině tolerančního pásma cíle, k němuž se sníží na počátku příštího roku. S touto prognózou je po květnovém zvýšení konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb do poloviny roku 2020. Bankovní rada na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.

V oblasti vnějších předpokladů prognózy se snížil výhled růstu zahraničních výrobních cen, což odráží jak jejich poslední vývoj, tak nižší očekávané ceny ropy. Výhled růstu ekonomické aktivity a spotřebitelských cen v eurozóně se příliš nezměnil. Tržní výhled sazeb 3M EURIBOR se posunul lehce směrem dolů pro rok 2020 poté, co Evropská centrální banka prodloužila období stability svých úrokových sazeb minimálně do poloviny příštího roku a současně oznámila, že zvažuje další možnosti uvolnění měnové politiky.

Tržní výhled ceny ropy Brent je v letošním i příštím roce znatelně nižší, než předpokládala stávající prognóza. Kurz eura vůči dolaru se posunul k mírně slabším hodnotám, nicméně nadále se předpokládá lehké posilování eura.

Domácí inflace se v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí nacházela v souladu s prognózou v horní polovině tolerančního pásma cíle. V dubnu byla lehce pod prognózou, v květnu naopak mírně nad ní. Za těmito odchylkami inflace od prognózy stály především kolísavé ceny potravin. Mírně vyšší byly v obou měsících ceny pohonných hmot. Prognóza ostatních složek inflace se zhruba naplnila.

Česká ekonomika rostla v prvním letošním čtvrtletí stejným tempem jako v závěru loňského roku, což odpovídalo prognóze. Mírně se však od predikce lišil vývoj jednotlivých výdajových složek. Spotřeba domácností a spotřeba vlády vzrostly o něco rychleji, než předpovídala prognóza. Naopak růst hrubé tvorby kapitálu zaostal za očekáváním, což bylo způsobeno nižší dynamikou fixních investic. Prognóza čistého vývozu se zhruba naplnila.

Dubnové údaje ukazují na pokračování solidního růstu tržeb v maloobchodě a stavební výroby, k mírnému oživení došlo také u dynamiky průmyslové produkce.

V prostředí přetrvávajícího nedostatku volné pracovní síly zpomalil v prvním čtvrtletí letošního roku růst zaměstnanosti, což bylo v souladu s očekáváním. Míra nezaměstnanosti v souladu s predikcí poklesla již jen nepatrně. Mírně se přitom snížil počet volných pracovních míst. Růst celkových mezd zrychlil nad prognózu, nicméně mzdová dynamika v tržních odvětvích zhruba odpovídala prognóze.

Kurz koruny vůči euru se v průběhu druhého čtvrtletí nacházel v relativně úzkém pásmu 25,6 až 25,9 korun za euro. Jeho průměrná hodnota 25,7 korun za euro byla oproti predikci o 20 haléřů slabší.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že ceny a mzdy vzrostly oproti prognóze o něco rychleji, nezaměstnanost byla jen nepatrně nižší a růst hrubého domácího produktu odpovídal prognóze.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Hlavní rizika a nejistoty nadále souvisejí s dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě, s výraznějším a případně i dlouhodobějším zpomalením růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny a s budoucím vývojem kurzu koruny.