Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 1,75 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,75 % a diskontní sazby na 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady. Jeden její člen hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny, jeden pro jejich zvýšení o 50 bazických bodů.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu České národní banky. S ní je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni.
Podle vnějších předpokladů nové prognózy bude ekonomika eurozóny pokračovat v růstu, avšak jeho tempo bude dále mírně zpomalovat. Oslabení eura a znatelné zvýšení cen energií se promítají do růstu výrobních i spotřebitelských cen. V následujících dvou letech se tak bude inflace v eurozóně pohybovat těsně pod 2 %. To umožní Evropské centrální bance ke konci letošního roku ukončit program nákupu aktiv. Zvyšovat úrokové sazby však dle svých vyjádření začne až s poměrně značným odstupem. Sazba 3M EURIBOR by tak měla zůstat záporná až do konce příštího roku. Cena ropy nedávno skokově vzrostla, v následujících čtvrtletích by se však měla pozvolna snižovat. Trh očekává lehké posilování eura vůči dolaru z jeho aktuálně oslabené hodnoty.
Celkové inflační tlaky v tuzemské ekonomice zůstávají silné. Je to dáno zejména výraznou mzdovou dynamikou při pokračujícím růstu reálné ekonomiky. Současně se obnovilo proinflační působení dovozních cen, do něhož se vedle růstu zahraničních cen promítá oslabený kurz koruny. Na začátku příštího roku se inflace dále zvýší. V dalším období se však inflační tlaky zmírní v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a postupné zvolňování dynamiky mezd. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2019 a 2020, se inflace shora přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky. Na něm pak setrvá i v dalším průběhu roku 2020.
Růst české ekonomiky zpomalil. V průměru se však letos i v dalších dvou letech udrží nad 3 %. Nadále bude tažen především růstem spotřeby domácností, který odráží rychlé zvyšování jejich příjmů a optimistická očekávání. Rostoucí poptávka a stále zřetelnější nedostatek volné pracovní síly motivují tuzemské firmy k investicím, které přispívají ke zvyšování produktivity práce. Také veřejné investiční výdaje dále porostou v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letošním i příštím roce přispívat rovněž prostřednictvím výrazného zvýšení běžných výdajů. Pokračující ekonomický růst se projevuje napjatou situací na trhu práce. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a prostor pro její další snížení je již malý. Důsledkem toho bude zpomalení růstu zaměstnanosti. Dynamika mezd zůstane vysoká, postupně se však zmírní.
Prognóza kurzu pro závěr letošního roku zohledňuje přetrvávající negativní sentiment na světových devizových trzích. Tento globální vliv by měl částečně přetrvávat i v následujících dvou čtvrtletích. V příštím roce nicméně dojde k obnovení posilování koruny, které bude taženo zřetelně kladným úrokovým diferenciálem vůči eurozóně a pokračující reálnou konvergencí české ekonomiky. V dalším období tempo posilování kurzu zvolní v návaznosti na zahájení normalizace měnové politiky Evropské centrální banky.
S prognózou je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni. Nárůst sazeb v závěru letošního roku je reakcí zejména na oslabení koruny, které vede k obnovení proinflačního vlivu dovozních cen. Ve stejném směru působí také výrazné inflační tlaky z domácí ekonomiky. Následná přibližná stabilita sazeb v průběhu příštího roku je důsledkem prognózovaného posilování kurzu v podmínkách nadále velmi uvolněné měnové politiky v eurozóně. V roce 2020 pak zpřísňování politiky Evropské centrální banky vytvoří prostor pro další postupný růst domácích sazeb.
Celkový příběh prognózy se v zásadě nemění. Nejvýznamnější změnu oproti minulé prognóze představuje pozdější obnovení posilování koruny. To spolu s rychlejším růstem cen zahraničních výrobců vede k vyšší dynamice dovozních cen a následně i k vyšší celkové inflaci. Její prognóza se tak na horizontu měnové politiky posouvá mírně výše. Slabší kurz koruny spolu s dalšími faktory vede k vyšší trajektorii úrokových sazeb v příštím roce. Prognóza domácího ekonomického růstu zůstává téměř beze změny.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. V tomto hodnocení se odráží riziko oproti predikci slabšího kurzu, které souvisí s možným delším trváním negativní nálady na globálních trzích. To by mohlo vést k rychlejšímu a plynulejšímu zvyšování úrokových sazeb než v prognóze. Zdroji vnějších nejistot zůstávají nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě a způsob odchodu Spojeného království z Evropské unie. K nim se aktuálně přidala nejistota spojená se schvalováním státního rozpočtu Itálie. Nejistý je i budoucí vývoj světových cen ropy, které v poslední době výrazně kolísají.