Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 1,25 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 % a diskontní sazbu o 20 bazických bodů na 0,25 %.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu České národní banky. S ní je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni. Prostor pro dřívější zvyšování úrokových sazeb, než jaké předpokládala předchozí prognóza, vytvořila zejména odchylka ve vývoji kurzu koruny daná globálními vlivy. Současně k němu přispěly i více proinflační faktory v domácí ekonomice.
Podle vnějších předpokladů prognózy by mělo dojít k postupnému zvolnění ekonomického růstu v eurozóně. Oslabení eura spolu s vyššími cenami energií posouvají výhled výrobních i spotřebitelských cen v eurozóně pro letošní rok směrem nahoru. V následujících dvou letech se tak bude inflace pohybovat těsně pod 2 %. To umožní Evropské centrální bance na konci letošního roku ukončit program nákupu aktiv. Zvyšovat úrokové sazby však začne Evropská centrální banka dle svého vyjádření až s odstupem. Sazba 3M EURIBOR by tak měla zůstat záporná až do začátku roku 2020. Cena ropy Brent se bude ze současné zvýšené hladiny pozvolna snižovat. Trh očekává lehké posilování eura vůči dolaru z jeho aktuálně oslabené hodnoty.
Zvýšení domácí inflace nad dvouprocentní cíl v průběhu druhého čtvrtletí odráželo mimo jiné nárůst kolísavých složek spotřebního koše – cen pohonných hmot a potravin. Vzrostly též regulované ceny elektřiny. Celkové fundamentální inflační tlaky přitom zůstávají silné a krátkodobě ještě dále vzrostou. Souvisejí zejména s výraznou dynamikou mezd v české ekonomice. Zároveň se dočasně zastaví protiinflační působení dovozních cen. V nich se promítá nedávné oslabení kurzu koruny, k němuž došlo vlivem zhoršení sentimentu na světových trzích. Do poloviny roku 2019 se proto bude inflace nacházet nad 2% cílem, avšak stále v rámci jeho tolerančního pásma. Celkové inflační tlaky se mezitím začnou postupně zmírňovat v návaznosti na pokračující zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a pomalejší dynamiku mezd. Na horizontu měnové politiky, tj. ve druhém pololetí příštího roku, se tak inflace vrátí k cíli České národní banky. V jeho blízkosti pak setrvá i během roku 2020.
Růst české ekonomiky z loňských vysokých temp letos zpomalí. I v dalších letech se však udrží nad 3 %. Bude tažen především robustním růstem spotřeby domácností. Ten odráží optimismus spotřebitelů v prostředí rychlého zvyšování jejich příjmů. Svižně rostoucí zahraniční poptávka a stále zřetelnější nedostatek volné pracovní síly budou nadále motivovat domácí podniky k investicím do strojů a zařízení. Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letech 2018 a 2019 přispívat zrychleným čerpáním evropských fondů i výrazným zvýšením běžných výdajů. Měnové podmínky se naopak budou dále zpřísňovat v úrokové složce a posléze opět i ve složce kurzové. Příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu bude v letošním roce dočasně záporný. Silný hospodářský růst se projevuje výrazně napjatou situací na trhu práce. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a prostor pro její další snížení je již malý. Růst zaměstnanosti proto zpomalí, zatímco dynamika mezd zůstane naopak vysoká. I její tempo však bude v dalších letech postupně zvolňovat.
Kurz koruny se po dočasném oslabení vrátí k posilujícímu trendu. Prognóza kurzu zohledňuje nedávnou změnu sentimentu na devizových trzích a s ní související odliv krátkodobého kapitálu z rozvíjejících se trhů. Tento globální vliv by měl částečně přetrvávat i v následujících dvou čtvrtletích. Posilování koruny se nicméně od závěru letošního roku obnoví. Bude taženo zřetelně kladným úrokovým diferenciálem vůči eurozóně, doznívajícím vlivem nákupu aktiv ze strany Evropské centrální banky a reálnou konvergencí české ekonomiky. Kurz tak podle prognózy začátkem příštího roku posílí pod úroveň 25 korun za euro.
S prognózou je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni. To je reakcí na výrazné inflační tlaky z domácí ekonomiky a v letošním druhém pololetí i reakcí na dočasné oslabení koruny. Přibližná stabilita sazeb v příštím roce je pak důsledkem obnoveného posilování kurzu při nadále velmi uvolněné měnové politice Evropské centrální banky. Následné zpřísňování její politiky spolu se zhruba stabilním kurzem koruny vytvoří prostor pro další zvyšování domácích sazeb v roce 2020.
Oproti minulé prognóze se zvyšuje předpověď inflace na nejbližší rok, na horizontu měnové politiky však jen mírně. Prognózovaný růst české ekonomiky v letošním roce se naopak zřetelně snižuje, zatímco výhled pro příští rok zůstává nezměněn. Posun výhledu kurzu směrem ke slabším hodnotám odráží dosavadní tržní vývoj ovlivněný zhoršením globálního sentimentu. To spolu s dalšími faktory vede k potřebě vyšších úrokových sazeb v letošním roce. Delší výhled domácích sazeb se příliš nemění.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Hlavní nejistotou je délka trvání globálních faktorů, které způsobily nedávné oslabení kurzu koruny. Dalším zdrojem vnější nejistoty je nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodu a případné vyhrocení obchodních sporů Spojených států s eurozónou a dalšími obchodními partnery. Krátkodobé riziko směrem dolů představuje výhled inflace na nejbližší měsíce v oblasti cen potravin a pohonných hmot.