Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

27. 06. 2018

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 1 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 2 % a ponechala diskontní sazbu na úrovni 0,05 %.

Podle květnové prognózy se inflace letos měla pohybovat mírně pod 2% cílem a v průběhu příštího roku se vrátit do jeho těsné blízkosti. Se stávající prognózou byla konzistentní nejprve přibližná stabilita tržních úrokových sazeb a od přelomu let 2018 a 2019 jejich další růst. Bankovní rada však na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika stávající prognózy jako proinflační.

Výhled růstu zahraničních výrobních cen se oproti předpokladům prognózy zvyšuje. Platí to zejména pro letošní rok v souvislosti s nárůstem cen ropy. Očekávaný vývoj spotřebitelských cen, ekonomického růstu a eurových úrokových sazeb se z pohledu celoročních průměrů v zásadě nemění. Tržní výhled ceny ropy Brent je oproti prognóze vyšší. Očekávaný kurz dolaru vůči euru se posouvá směrem k slabšímu euru. Oba tyto faktory tak společně působí ve směru vyšší korunové ceny ropy.

Domácí inflace se v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí postupně zvyšovala a v květnu se dostala mírně nad 2% cíl České národní banky. Oproti prognóze vyšší květnová inflace byla způsobena zejména rychlejším růstem cen pohonných hmot a potravin. V menší míře se na ní podílela i lehce vyšší jádrová inflace. Růst regulovaných cen a primární dopady změn nepřímých daní odpovídaly prognóze.

Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí v souladu s prognózou zpomalil. Toto zpomalení však bylo poněkud výraznější, než centrální banka očekávala. To bylo dáno zejména silnějším záporným příspěvkem čistého vývozu a menší tvorbou zásob. O něco pomalejší růst přitom vykázala i spotřeba domácností. Její dynamika však zůstala robustní, a to vlivem silného trhu práce a z něj plynoucího rychlého zvyšování příjmů domácností. Naproti tomu fixní investice a vládní spotřeba přispěly k ekonomickému růstu výrazněji, než prognóza předpovídala.

Dle měsíčních ukazatelů pokračuje zpomalování dynamiky průmyslové i stavební výroby a tržeb v maloobchodě. To naznačuje – v souladu se stávající prognózou České národní banky – další zpomalení meziročního ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Indikátory z trhu práce svědčí o jeho pokračujícím přehřívání. Zaměstnanost v prostředí silné poptávky po práci dále výrazně rostla a překonala prognózu. Nezaměstnanost dle očekávání dále mírně klesala. Vysoká poptávka po práci spolu s nedostatkem volné pracovní síly vedly k dalšímu znatelnému nárůstu počtu volných pracovních míst. Růst mezd v prvním čtvrtletí podle očekávání dále zrychlil. V tržních odvětvích sice mzdová dynamika lehce zaostala za predikcí, avšak v netržních odvětvích prognózu naopak překonala.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že růst hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí byl oproti prognóze nižší. Květnová inflace byla naopak nad prognózou. Dosavadní vývoj nezaměstnanosti a mezd zhruba odpovídal prognóze České národní banky.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako proinflační a hovořící ve prospěch dřívějšího zvýšení úrokových sazeb. Vývoj kurzu v poslední době znamená, že nedochází k žádoucímu zpřísňování měnových podmínek v jejich kurzové složce, přičemž tento vývoj může i nadále přetrvávat. Je proto potřebné a vhodné přikročit k dalšímu zvýšení sazeb dříve, než vyplývalo ze stávající prognózy představené počátkem května. Pro zvýšení úrokových sazeb mluví i oproti prognóze vyšší domácí inflace a silnější inflační tlaky ze zahraničí, související zejména s cenami ropy.