Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 29. března 2007

Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer,  vrchní ředitel M. Hampl,  vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.

Březnové jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací situační zprávy. Ta byla zaměřena především na rekapitulaci lednové prognózy  a na vyhodnocení jejích rizik. Celkově byla rizika lednové prognózy hodnocena jako vyrovnaná. Aktuální údaje o inflaci, které  byly nižší, než předpokládala prognóza, byly zařazeny mezi mírná protiinflační rizika. Svou roli sehrála nová definice spotřebního koše a  nižší než očekávaná inflace v řadě segmentů. Pouze ceny potravin rostly v porovnání s předpoklady prognózy rychleji. Ekonomický růst byl v souladu s prognózou. Výraznější růst vykazovala soukromá spotřeba, nižší růst investice a nižší byl též příspěvek čistého vývozu k růstu. Vnější prostředí bylo hodnoceno jako příznivé. Vyšší očekávání růstu eurozóny a vývoje úrokových sazeb v eurozóně byla prezentována jako mírné inflační riziko. Bankovní rada byla informována, že významnou nejistotou připravované dubnové prognózy je budoucí fiskální vývoj.

Bankovní rada po prezentaci přistoupila k diskuzi nově dostupných informací a rizik lednové prognózy. Bankovní rada se shodovala, že rizika prognózy jsou vyrovnaná a že neexistují silné argumenty pro zvýšení ani snížení sazeb. Březnová situační zpráva v tomto směru vedla k velmi podobnému pohledu na ekonomický vývoj jako únorová. Bankovní rada se dále věnovala diskuzi inflačních a protiinflačních rizik.

Mezi mírnými inflačními riziky byl zmíněn rostoucí podíl spotřeby domácností na HDP. Bankovní rada se shodovala v tom, že růst tažený spotřebou může mít jiné dopady do inflace než růst tažený čistým vývozem a investicemi. Zazněly názory, že optimističtější pohled na růst eurozóny a očekávání dalšího zvyšování sazeb ECB patří - spolu s implikacemi pro domácí kurzový vývoj - mezi mírná inflační rizika. Zároveň ale také bylo několikrát řečeno, že růst v eurozóně může být v souladu s jejím potenciálním, neinflačním růstem a že řada dalších faktorů, například nižší než očekávaná cena ropy, hovoří pro to, aby vnější prostředí jako inflační riziko vnímáno nebylo. Bylo řečeno, že  akcelerace růstu některých nákladových indexů by mohla být také hodnocena jako mírné inflační riziko. Dále zazněl názor, že domácí inflace je ve srovnání se zahraničím více volatilní, a proto je třeba se vyhnout rychlým reakcím měnové politiky na výchylky inflace od prognózy v obou směrech.

Mezi mírně protiinflační rizika bylo bankovní radou zařazeno především pozorované neúplné promítání nákladových šoků do inflace. Opakovaně bylo řečeno, že deregulace nájemného se nemusí promítnout do inflace v takové výši, s jakou pracovaly předpoklady lednové prognózy. Zazněly také názory, že ani zvyšování nepřímých daní nemusí ovlivnit spotřebitelské ceny v plném rozsahu. Členové bankovní rady poukazovali v tomto kontextu na zkušenosti jiných zemí, například Německa, a také na historickou zkušenost České republiky s neúplnými dopady nákladových šoků do inflace. Bylo také řečeno, že ani akcelerace růstu nákladových indexů se v minulosti do české inflace nepromítla vždy plně. Během diskuze o protiinflačních rizicích bylo také konstatováno, že mírný pokles inflačních očekávání v horizontu roku 2010 již může odrážet na počátku měsíce ohlášenou změnu cíle. Nový cíl může pomoci stabilizovat inflační očekávání na nižší hladině.

Bankovní rada dále diskutovala, jaké signály pro vývoj inflace vysílá trh práce. Bylo řečeno, že snížení nezaměstnanosti a určité indikace z podnikové sféry naznačují, že trh práce nebude schopen snadno akomodovat další ekonomický růst. Nedostatek pracovní síly by proto mohl zvýšit tlaky na inflaci. V této souvislosti zazněly ale také názory, že agregovaná data zatím takovou situaci nenaznačují a že tlak na mzdy není v údajích o mzdách až tak zřejmý. Zaznělo také, že mzdový vývoj přiměřený ekonomické situaci je pro další neinflační růst důležitý.

Bankovní rada se věnovala úvaze o vlivu připravované reformy veřejných rozpočtů na ekonomiku. Došlo ke shodě, že její vliv se může stát jednou z hlavních nejistot dubnové prognózy.

Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2,50 %.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: katerina.smidkova@cnb.cz