Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. července 2006

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek.

Bankovní rada projednala červencovou situační zprávu obsahující novou makroekonomickou prognózu. Podle prognózy se v současnosti ekonomika nachází nad úrovní inflaci nezrychlujícího produktu, jehož tempo růstu se ve srovnání s dubnovou prognózou zvyšuje. Odhad mezery výstupu byl proti minulé prognóze přehodnocen směrem vzhůru, což přispělo ke zvýšení prognózy inflace. Na predikci inflace se projevuje rovněž vliv nárůstu nepřímých daní, na jehož primární efekty měnová politika nereaguje.

Na horizontu měnové politiky se tak prognóza inflace pohybuje poblíž horní hrany tolerančního pásma inflačního cíle. Vyšší prognózovaná inflace je způsobena mírně vyšším růstem regulovaných cen, růstem cen potravin způsobeným mimo jiné nárůstem cen zemědělských výrobců a vyššími cenami pohonných hmot odrážejícími růst cen ropy. Ve srovnání s dubnovou prognózou se predikce korigované inflace bez pohonných hmot v kratším horizontu snižuje především v reakci na výchozí silnější měnový kurz, v delším horizontu naopak narůstá v souvislosti s poptávkovými inflačními tlaky, které jsou způsobené přehodnocením mezery výstupu, a sekundárními dopady vyšších cen energií.

Predikce ekonomického růstu se pro rok 2006 zvyšuje, pro rok 2007 naopak mírně snižuje. Bude pokračovat pozitivní vliv růstu čistého vývozu a investic, které souvisejí mimo jiné s předchozím přílivem přímých zahraničních investic a se vznikem nových exportních kapacit. Tento vliv bude příznivě ovlivňovat českou ekonomiku i nadále. V souvislosti s přepokládaným růstem mezd a zaměstnanosti bude docházet ke zrychlení růstu spotřeby domácností.

S červencovou prognózou a s jejími předpoklady je konzistentní postupný růst úrokových sazeb.

Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi nejistot a rizik spojených s předkládanou prognózou. Členové bankovní rady se shodli na tom, že nejistotou prognózy je přehodnocení stávající pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. To je přitom jedním z hlavních faktorů ovlivňujících predikci růstu korigované inflace bez pohonných hmot. Proběhla diskuze o rozložení současného vysokého ekonomického růstu mezi růst inflaci nezvyšujícího produktu a růst mezery výstupu. Někteří členové bankovní rady vyjádřili názor, že zvýšení mezery výstupu v prognóze je v porovnání s pozorovanou korigovanou inflací a dalšími ekonomickými údaji příliš výrazné. Proto by bankovní rada měla se zvyšováním úrokových sazeb vyčkat do doby, než budou zřetelnější signály poptávkově-inflačních tlaků. Oproti tomu zazněly názory, podle kterých je otevření mezery výstupu konzistentní s vývojem souvisejících ekonomických indikátorů, takže růstúrokových sazeb by odkládán být neměl. Jejich zvýšení je též v souladu s vývojem v zahraničí a s alternativními analýzami vývoje ekonomiky.

Bankovní rada rovněž diskutovala situaci na trhu práce a její dopady do budoucích mzdových a souvisejících inflačních tlaků. Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že se tyto tlaky zatím neprojevují. V této souvislosti byl zmíněn především pokles nominálních jednotkových mzdových nákladů, růst produktivity práce a růst počtu odpracovaných hodin. Oproti tomu někteří členové bankovní rady identifikovali možnost nárůstu těchto tlaků především v souvislosti s růstem nominálních mezd, zvýšenou poptávkou po práci a poklesem nezaměstnanosti. Zároveň však bylo konstatováno, že otevřenost naší ekonomiky pro zahraniční pracovníky je faktor, který zpomaluje růst mezd a toto riziko snižuje.

Členové bankovní rady hodnotili nejistotu ohledně působení fiskální politiky v budoucnu, a to jak na příjmové, tak především na výdajové straně veřejných rozpočtů. Bylo konstatováno, že tato nejistota je výrazná, přičemž nelze předem určit, jakým směrem bude působit.

Bankovní rada rovněž diskutovala riziko apreciace měnového kurzu. Zazněl názor, že by zvýšení úrokových sazeb mohlo vést k posílení měnového kurzu. Oproti tomu zaznělo, že reakce kurzu by neměla být příliš silná, neboť zvýšení úrokových sazeb je očekáváno.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 2,25 % s účinností od 28.července 2006. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 1,25 %, respektive 3,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: michal.hlavacek@cnb.cz