Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 23. února 2006

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek

Bankovní rada projednala únorovou situační zprávu, která vyhodnotila nové informace a rizika naplňování prognózy z lednové situační zprávy.

Inflace v lednu ve výši 2,9 % odpovídala prognóze. Predikci odpovídala i dynamika jednotlivých složek inflace. Regulované ceny a korigovaná inflace rostly oproti prognóze mírně rychleji, ceny potravin a ceny pohonných hmot byly mírně nižší.

Kurzová složka měnových podmínek byla i nadále oproti prognóze významně silnější, úroková složka mírně uvolněnější. Informace o vývoji exogenních veličin naznačují, že existuje riziko nižšího ekonomického růstu a vyšší inflace v Německu v roce 2007 v důsledku zvýšení základní sazby DPH. Dopady tohoto rizika do vývoje české ekonomiky však budou dosti omezené. Předpoklady o vývoji úrokových sazeb v eurozóně se naplňují, stejně tak jako předpoklady o vývoji ostatních exogenních veličin a vývoji fiskální politiky. Nově uveřejněné informace o vývoji nabídkové strany ekonomiky potvrzují předpoklady o zachování relativně vysokého růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2005. Dochází ke zrychlení meziroční dynamiky peněžních agregátů stejně tak jako ke zrychlení růstu úvěrů.

Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala rizika naplňování lednové predikce. Stejně jako v předešlém měsíci byla tato rizika bankovní radou vnímána celkově jako protiinflační, od projednávání lednové situační zprávy nicméně došlo k jejich mírnému zeslabení. Na rozdíl od minulého měsíce došlo ke snížení nejistoty ohledně rostoucí trajektorie úrokových sazeb v eurozóně. Bankovní rada konstatovala, že související rozevření negativního úrokového diferenciálu vůči euru by mohlo vést ke snížení atraktivnosti investic v české koruně a tím ke korekci zhodnocení kurzu z nedávné minulosti, nebo alespoň k oslabení tlaků na jeho další zhodnocování. Zazněl i názor, že mírné zvýšení negativního úrokového diferenciálu vůči euru samo o sobě nemusí mít při aktuálních kurzových očekáváních významný vliv na apreciační tlaky. Někteří členové bankovní rady poukázali také na záporný výnosový diferenciál dlouhodobých obligací.
Bankovní rada se shodla, že hlavním protiinflačním rizikem zůstává vývoj měnového kurzu, který setrvává oproti prognóze na silnějších úrovních. Převážil názor, že tento kurzový vývoj může být nesystematickým vychýlením. V diskusi bankovní rady zazněly ale i názory, že za posilováním kurzu lze nalézt fundamentální faktory, například příliv přímých zahraničích investic, dynamický růst HDP, či zvýšenou dynamiku vývozu, která se prosazuje navzdory posilování kurzu. Bylo poukázáno na to, že by měnová politika neměla být ve vleku vývoje měnového kurzu, neboť se nachází v režimu inflačního cílení a nikoli cílení kurzu. Zazněl i názor, že současná apreciace kurzu souvisí s vlivem globální ekonomiky a nemusí být jednorázovým a dočasným šokem.

V souvislosti s vývojem měnového kurzu bankovní rada věnovala pozornost vývoji platební bilance. Bylo poukázáno na to, že je v poslední době obtížné vysledovat vazbu mezi vývojem platební bilance a posilováním kurzu, a to především na finančním účtu, přestože se již prosazuje vliv negativního úrokového diferenciálu do odlivu portfoliových investic.

Bankovní rada se shodovala v názoru, že průsaky růstu cen pohonných hmot a regulovaných cen do ostatních cenových okruhů jsou nízké. Tyto tlaky byly doposud z velké části absorbovány nefinančními podniky. V ekonomice se potvrdila překvapivě pružná reakce nabídky na změny poptávky. I pro případ růstu poptávky tak nevyvstávají výraznější inflační tlaky.

Někteří členové bankovní rady upozorňovali na příliš optimistické předpoklady prognózy ohledně vývoje fiskální politiky. Možnost financování nových výdajů prostřednictvím rezervních fondů může být v porovnání s prognózou určité proinflační riziko. Nejistota související s červnovými volbami se může podepsat také na nárůstu rizikové prémie.

Diskuse bankovní rady se dotkla také rychlého růstu peněžní zásoby a zejména vysoké úvěrové tvorby ve všech sektorech ekonomiky.

Bankovní rada také věnovala pozornost strategii měnové politiky. Převážil názor, že by měnová politika měla být vpřed hledící a orientovat se více na dlouhodobý horizont. Bylo řečeno, že časté korekce nominálních úrokových sazeb a jejich protisměrné pohyby mohou destabilizovat ekonomiku, zejména pak investiční rozhodování ekonomických subjektů. Oproti tomu zazněl názor, že pro ekonomické subjekty jsou relevantní reálné úrokové sazby místo nominálních. Zazněl také názor, že by se bankovní rada neměla vystavovat riziku pozdní reakce měnové politiky na měnově relevantní faktory. Zazněly ovšem také názory, že by přílišná snaha o jemné vylaďování měnové politiky mohla být kontraproduktivní.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 2%.

Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.

 

Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: michal.hlavacek@cnb.cz