Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. ledna 2005

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel Štěpánek

Bankovní rada projednala 1. situační zprávu za leden 2005, která přináší novou makroekonomickou prognózu.

Hlavní změny oproti říjnové prognóze spočívají v přehodnocení budoucího vývoje poptávkových tlaků směrem dolů a očekávání nižší inflace v celém horizontu prognózy. Výraznější poptávkové tlaky se touto prognózou odkládají až do roku 2006. S tím je spojen očekávaný mírnější růst HDP a poněkud rozevřenější mezera výstupu. Na základě toho dochází oproti minulé prognóze k posunu implikované trajektorie úrokových sazeb směrem dolů. V horizontu transmise měnové politiky se inflace nachází mírně pod bodovým středem inflačního cíle. S lednovou prognózou je konzistentní mírný pokles úrokových sazeb v 1. čtvrtletí 2005 a jejich postupný růst se odkládá na první polovinu roku 2006.

V pozadí těchto změn prognózy stojí domácí i zahraniční vlivy. Je brán v úvahu nejen vliv nominálního i reálného zhodnocení koruny z konce roku 2004 na domácí ekonomický  růst a inflaci, ale i očekávaný slabší zahraniční růst a mírnější vývoj dovozních cen. Došlo k určitému přehodnocení předpokladů o dynamice domácího ekonomického růstu směrem dolů. Toto přehodnocení bylo způsobeno revizí časových řad HDP za rok 2003 a oproti očekávání i restriktivnějším působením fiskální politiky v roce 2004. Vedle toho prognóza ČNB očekává v porovnání s rokem 2004 i poněkud nižší dynamiku reálných vývozů a investic. Ekonomika se nadále nachází ve fázi poměrně rychlého růstu, ale z uvedených důvodů byl růstový výhled poněkud snížen.

Lednová prognóza předpokládá růst inflace (CPI) v prosinci 2005 v rozmezí 1,6 až 3,0 % a v červnu 2006 v rozmezí 2,0 až 3,4 %. Prognóza růstu HDP na rok 2004 byla upravena na 3,5 až 3,7 %. Pro rok 2005 počítá nynější prognóza s růstem HDP v intervalu 3,2 až 4,4 % a pro rok 2006 v intervalu 3,0 až 5,0 %. 

Po prezentaci 1. situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi rizik lednové prognózy. Členové bankovní rady se shodli v názoru, že budoucí období bude ve znamení nižších poptávkových tlaků, nižší inflace a ekonomického růstu. Rovněž panovala shoda o vlivu klesající zahraniční konjunktury na českou ekonomiku, byť nebylo dosaženo plné shody ohledně intenzity všech těchto procesů, a tudíž i odpovídající reakce měnové  politiky.

Členové bankovní rady se shodli na tom, že z pohledu měnové politiky dochází ke snižování předvídatelnosti vývoje veřejných financí. Neočekávaně dobré výsledky státního rozpočtu za rok 2004 vedly k restriktivnímu vlivu fiskální politiky na růst ekonomiky, což nebylo možné v prognózách ČNB plně předvídat. Pro rok 2005 tato nejistota ještě roste, a to v důsledku celé řady obtížně předvídatelných vlivů. Mezi největší patří nejistota o tom, jak vláda naloží s úsporami státního rozpočtu vyvedenými do rezervních fondů. Bankovní rada se shodla v názoru, že tyto rezervy by neměly být rozpuštěny do dodatečných rozpočtových výdajů v roce 2005, protože by tím došlo k nepřiměřené  fiskální expanzi.

Členové bankovní rady se rovněž obecně shodli v názoru, že vývoj měnového kurzu na konci roku 2004 i během ledna 2005 zatím nepředstavoval výraznou odchylku od trajektorie rovnovážného kurzu, ale znamená riziko výraznějšího snížení inflace a tím ohrožuje  dosažení  inflačního cíle v horizontu predikce. Toto riziko členové bankovní rady vnímali s různou intenzitou.

Během měnového zasedání bankovní rady převládl názor,  že lednová prognóza přináší řadu  argumentů, které působí směrem  k možnému snížení úrokových sazeb. Za nejsilnější byly v diskusi označeny následující čtyři faktory: revize časových řad HDP za rok 2003, restriktivnější vliv fiskální politiky v roce 2004, výrazné posílení kurzu a nižší zahraniční poptávka.  

Zazněl však také názor, že pozorovaná intenzita dezinflačních vlivů v kontextu celkově příznivého růstového výkonu ekonomiky opravňuje pouze k úvahám o oddálení okamžiku zvýšení úrokových sazeb. Tento názor byl také podpořen argumentem, že snížení sazeb bude obtížné komunikovat a může zhoršit předvídatelnost měnové politiky.

Při  diskusi však převládl argument, že měnová politika má reagovat právě v okamžiku, kdy rozpozná potřebu změny sazeb, a nikoli až se zpožděním, kdy se již může dostat  do pasivní role. Platí to i přesto, že toto snížení sazeb je za současných předpokladů doprovázeno úvahou o jejich pozdějším nárůstu.  

Při zvažování rizik byl  brán v úvahu i možný  vliv snížení  úrokových sazeb na finanční  stabilitu, zejména ve vztahu  k ještě nenasycenému trhu úvěrů domácnostem a hypotékám. V této souvislosti bylo dosaženo shody, že snížení sazeb nepovede k rozkolísání finanční stability.

Po projednání 1. situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB o snížení limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na 2,25 %. Provedenému snížení repo sazby odpovídá shodné snížení lombardní sazby na 3,25 % a diskontní sazby na 1,25 %. Pro toto snížení úrokových sazeb s účinností od 28.1. 2005 hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazeb na současné úrovni.

Zapsal: Vladislav Flek, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Vladislav.Flek@cnb.cz