Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. září 2004

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel Štěpánek

Bankovní rada projednala 9. situační zprávu za září 2004, která analyzuje nově dostupné statistické údaje a vyhodnocuje rizika spojená s naplňováním červencové makroekonomické prognózy.

V srpnu letošního roku vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 3,4 %, zatímco ČNB počítala s růstem o 3,2 %. Tato nevelká odchylka od prognózy byla způsobena mírně rychlejším růstem čisté inflace o 2,6 % oproti předpokládaným 2,4 %, při poněkud pomalejší než očekávané inflaci regulovaných cen. V rámci ukazatele čisté inflace se pohyboval vývoj korigované inflace bez pohonných hmot - z měnověpolitického hlediska významného cenového indikátoru - v souladu s prognózou. Rychlejší růst cen pohonných hmot oproti předpokladům ČNB je důsledkem vyšších světových cen ropy, než jaký zvažuje referenční scénář červencové makroekonomické prognózy. Srpnové ceny potravin meziročně rostly oproti predikci rychleji a jejich meziměsíční pokles oproti červenci byl ve srovnání s předpoklady ČNB nižší. Vývoj cen potravin je důsledkem jejich vysokých sezonních výkyvů v letních měsících a není větší důvod tyto odchylky přeceňovat. Ceny průmyslových výrobcůvzrostly v srpnu rychleji než očekávala ČNB, zejména pod vlivem rostoucích cen energetických surovin, kovů a polotovarů z kovů. Vývoj cen zemědělských výrobců se do značné míry shoduje s očekáváním červencové makroekonomické prognózy.

Meziroční růst HDP ve druhém čtvrtletí dosáhl 4,1 %, čímž mírně překonal předpoklady ČNB. Rovněž ve struktuře ekonomického růstu došlo k odchylkám od prognózy, a to zejména ve prospěch vyšší než očekávané dynamiky vývoje fixních investic a reálných vývozů a zároveň při výraznějším než očekávaném zpomalení růstu reálné spotřeby. Ve druhém čtvrtletí vzrostl ukazatel přidané hodnoty v průmyslu meziročně o 8,1 % a růst přidané hodnoty zaznamenal rovněž obchod, doprava a stavebnictví. Ve stejném období došlo i k výraznému zlepšení produktivity práce a podnikových finančních ukazatelů. Celková zaměstnanost se za druhé čtvrtletí snížila meziročně o 0,8 %. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla podle původní metodiky MPSV na konci srpna 10,2 %. V srpnu vzrostl počet nezaměstnaných meziměsíčně o necelé čtyři tisíce, především v důsledku přílivu absolventů škol, kteří se registrují jako nezaměstnaní. Vývoj nezaměstnanosti je v souladu s předpoklady ČNB.Růst průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře dosáhl ve druhém čtvrtletí meziročně 5,9 % a v nepodnikatelské sféře poklesla průměrná nominální mzda o 0,6 %. Mzdový vývoj je oproti předpokladům ČNB poněkud umírněnější.

Po prezentaci 9. situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik naplňování červencové prognózy. Členové bankovní rady se shodli v názoru, že měnové podmínky se výrazněji neodchylují od prognózy. Nová data o vývoji ekonomiky v zásadě potvrzují vyznění červencové makroekonomické prognózy a současné nastavení úrokových sazeb je konzistentní s prognózou. Bilance rizik je z krátkodobého hlediska mírně proinflační, zatímco z dlouhodobého hlediska relevantního pro měnovou politiku roste nejistota ve vývoji jak proinflačních, tak protiinflačních faktorů.

V diskuzi bankovní rady o proinflačních rizicích se objevila problematika silnějšího ekonomického růstu jak na makro úrovni, tak pokud jde o mimořádně vysoký růst exportu a průmyslové výroby. V této souvislosti bylo konstatováno, že na jednu stranu představuje akcelerace domácího ekonomického růstu proinflační riziko, na druhé straně až další údaje potvrdí, zda je ekonomika schopna tento vývoj udržet bez akcelerace inflace, především díky příznivé struktuře ekonomického růstu s dominancí investic, zlepšené výkonnosti nabídkové strany ekonomiky a růstu konkurence. Potvrzení tohoto scénáře by mohlo vést k přehodnocení potenciálu ekonomiky.

Mezi krátkodobá proinflační rizika bankovní rada zařadila také růst světových cen ropy a diskutovala i otázku, zda se ceny ropy dlouhodobě projeví především v růstu cen nebo globálním ochlazení světové konjunktury. Vývoji cen ropy a směru, v jakém bude působit na světovou i domácí ekonomiku, bude věnována nadále pozornost.

Rizika budoucí akcelerace inflace v současnosti vycházejí z rychlejšího domácího růstu, vnějších nákladových faktorů (ropa, kovy) a vnější poptávky. Domácí poptávka má na dynamiku inflace spíše zmírňující vliv. Členové bankovní rady se v této souvislosti věnovali otázce, do jaké míry je takový vývoj udržitelný s ohledem na existující nákladové tlaky (růst cen průmyslových výrobců) a do jaké míry je reálný přenos nákladových tlaků do spotřebitelských cen a poptávkové inflace.

Mezi další proinflační rizika byl zařazen také mzdový vývoj, zejména s ohledem na doposud známé údaje o plánovaném růstu mezd v některých částech státního sektoru a možnosti přenesení těchto mzdových tlaků do celkové mzdové hladiny v příštím roce. V tomto ohledu bude bankovní rada sledovat další vývoj, zejména pozici odborů při zahájení mzdových vyjednávání na nadcházející rok. Pokračující pokles zaměstnanosti lze sice považovat za krátkodobý protiinflační faktor, ale strukturální problémy trhu práce vytvářejí podle názoru bankovní rady dlouhodobý proinflační tlak. Odstranění rigidit na trhu práce by totiž umožnilo vyšší růst potenciálního produktu. Tím by byl vytvořen prostor pro rychlejší neinflační růst ekonomiky a v důsledku toho i pro udržování uvolněnější měnové politiky.

Při diskuzi protiinflačních faktorů byl zmíněn zejména pomalejší růst domácí spotřeby, maloobchodních tržeb a stagnace stavební produkce, spolu s příznaky zlepšování potenciálu ekonomiky a příznivou strukturou ekonomického růstu. Někteří členové bankovní rady však zdůraznili, že růst potenciálu je omezen již zmiňovanými strukturálními problémy trhu práce a rovněž nevyrovnanou strukturou růstu produkce v průmyslu. U stavební výroby pak nelze vyloučit doběh vlivu předfakturace v prvních čtyřech měsících roku.

Po projednání 9. situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na hladině 2,50 %.

Zapsal: Vladislav Flek, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Vladislav.Flek@cnb.cz