Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. března 2003

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek, ministr financí B. Sobotka

Bankovní radě byla předložena březnová malá situační zpráva, hodnotící soulad nově dostupných informací s předpoklady lednové prognózy.

Meziroční růst spotřebitelských cen byl v únoru 2003 mírně pod úrovní lednové predikce. Podílí se na tom pokles cen potravin a regulovaných cen, zatímco tzv. korigovaná inflace mírně převyšuje očekávání. Výrazněji pod prognózou se nacházejí ceny zemědělských výrobců, které se promítají i do cen v potravinářském průmyslu. Tento faktor zatím více než kompenzoval rychlý růst cen ropných výrobků a způsobil, že se ceny průmyslových výrobců rovněž nacházejí pod hladinou predikce. V horizontu měnové transmise jsou největším rizikem vývoje inflace připravované, dosud však neschválené, změny nepřímých daní.

Z hlediska vnějšího vývoje ekonomiky je významným rizikovým faktorem cena ropy. Nejistota s ní spojená v poslední době výrazně vzrostla v souvislosti s geopolitickým vývojem. Dále roste pesimismus ohledně oživení světové ekonomiky.

Měnový kurz vůči euru se oproti předpokladům lednové predikce nachází na mírně slabší úrovni. Peněžní agregáty rostou poměrně nízkým tempem. Ovšem harmonizované údaje dle metodiky ECB, u nichž lze předpokládat užší vazbu na vývoj poptávky, vykazují vyšší dynamiku. Úvěrová emise roste meziročně zhruba o 5 procent.

Zveřejněná data o HDP za čtvrté čtvrtletí roku 2002 byla v souladu s prognózou ČNB. Růst je tažen domácí poptávkou. Spotřeba domácností si zachovala podobnou dynamiku jako v roce 2001. Velmi rychle rostla vládní spotřeba, na zveřejněný údaj však může působit i změna metodiky dat, jejíž vliv je obtížné oddělit od věcných změn. Investice do fixního kapitálu víceméně stagnovaly. K výraznému zhoršení došlo u čistého vývozu.

To je konzistentní i s údaji o platební bilanci. Obchodní bilance vykázala v roce 2002 zlepšení, které však bylo koncentrováno do prvního pololetí, zatímco v druhé polovině roku její deficit zhruba stagnoval. Na této stagnaci se navíc podílely zejména cenové vlivy, zatímco v reálném vyjádření již docházelo ke zvyšování obchodního schodku. Největší zhoršení z položek běžného účtu zaznamenala v roce 2002 bilance služeb. Došlo zejména ke snížení přebytku v oblasti turistiky a částečně i ke zhoršení v kategorii ostatních služeb. Prohloubil se též deficit bilance výnosů, kde největší roli hrají reinvestice zisků. Finanční účet zůstává v přebytku, ovšem v samotném posledním čtvrtletí roku 2002 již nestačil pokrýt schodek běžného účtu.

Bankovní rada navázala na prezentaci situační zprávy diskuzí rizik stávající prognózy inflace a jejich implikací pro nastavení úrokových sazeb. Panovala shoda, že aktuální rizika se oproti předchozím měsícům příliš nemění, narůstá však míra nejistoty jak ohledně zahraničního vývoje, tak i některých domácích faktorů.

Převládal názor, že z kvantitativního pohledu jsou nejvýznamnějším rizikem předpokládané změny nepřímých daní. Pravděpodobnost jejich realizace je vysoká, neboť se z velké části jedná o harmonizační úpravy. V jejich důsledku by se inflace mohla dočasně dostat až nad horní mez cílového koridoru. Na druhou stranu někteří členové bankovní rady upozorňovali, že vliv změn nepřímých daní spadá do institutu výjimek z plnění cíle inflace. V této souvislosti bylo připomenuto, že stávající prognóza postupného návratu inflace směrem k cíli je založena na nákladových faktorech, které se nemusejí naplnit, případně mohou být převáženy protiinflačním působením záporné produkční mezery. Proti tomu však bylo uvedeno, že předpokládané zvýšení inflace je dáno pouhým odezněním současných silných dezinflačních impulzů. Aktuálně záporná meziroční inflace není spojena se standardními projevy deflační ekonomiky a je pouze krátkodobá.

Velká pozornost byla v diskusi věnována interpretaci údajů o HDP. Zazněl názor, že z pohledu měnověpolitického rozhodování nepřinášejí data novou informaci, která by nutila k úvahám o dalším snížení sazeb, neboť odpovídala prognóze. Na druhou stranu někteří členové bankovní rady upozorňovali na rizika růstu HDP. Zdroje poptávky s výjimkou vládní spotřeby mají celkově tendenci oslabovat, je těžké najít argumenty pro akceleraci růstu v letošním roce. Existuje možnost přehodnocení prognózy soukromé spotřeby směrem dolů, k tomu se navíc může přidat negativní důchodový efekt předpokládaných daňových změn. Obnovení růstu ve světě se dále odkládá. Poptávkové faktory inflace je proto obtížné nalézt. V porovnání s minulostí se jeví nižší též riziko nadměrného růstu mezd. Zdá se, že se po poměrně dlouhé době usadila inflační očekávání na nízké úrovni i na trhu práce. Mění se tedy chování ve mzdové oblasti.

Částečně otevřenou otázkou zůstává, proč česká ekonomika dosahuje v porovnání s okolními transformačními ekonomikami relativně nízkého růstu i přes poměrně uvolněnou měnovou politiku. Vysvětlením by mohla být buď velká citlivost ekonomiky na posílení měnového kurzu, k němuž došlo v minulém roce, nebo existence rigidit na nabídkové straně, zejména pak malá flexibilita trhu práce.

Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2,50 %.

Zapsal: Tomáš Holub, poradce guvernéra

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tomas.Holub@cnb.cz