Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 31. října 2002

Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek

Bankovní radě byla předložena říjnová velká situační zpráva, obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin.

Meziroční růst spotřebitelských cen byl v září 2002 mírně nižší než červencová predikce. Na nízkoinflačním vývoji se podílí zejména nízký růst regulovaných cen, výrazný pokles cen potravin a silný měnový kurz. Poptávkové inflační tlaky zůstávají rovněž utlumené, dle provedených analýz došlo v posledním čtvrtletí k dalšímu mírnému prohloubení záporné mezery výstupu.

Z hlediska exogenních veličin působí mírně proinflačně ceny pohonných hmot. Zároveň však došlo ke změně předpovědí ekonomického růstu v zahraničí směrem dolů, růst německé ekonomiky by se po stagnaci v letošním roce měl v roce 2003 vrátit jen k mírnému růstu okolo 1,5 %. Tomu odpovídá též umírněný cenový vývoj v zahraničí, který se přenáší i do české inflace. Cena ropy by měla po zvýšení ve čtvrtém čtvrtletí 2002 během roku 2003 postupně mírně klesat.

Aktualizovaná prognóza počítá s tím, že by v letošním roce měla česká ekonomika vzrůst o zhruba 2 %, v roce 2003 o 1,1 - 2,6%. Tahounem růstu zůstává spotřeba domácností. V roce 2002 působí silný fiskální impulz, který by měl dle rozpočtové dokumentace dosáhnout řádově 2 % HDP. To ovšem znamená, že po odečtení vlivu fiskální politiky roste domácí poptávka jen pomalu. Podílí se na tom nízká zahraniční poptávka a silný měnový kurz, které snižují zisky domácích podniků a podkopávají důvěru investorů. V roce 2003, kdy již nebude dodatečný fiskální impulz tak významný a soukromé investice se budou oživovat jen pozvolna, lze proto očekávat mírné zpomalení domácí poptávky. Uvedené hodnocení je však spojeno s velkou mírou nejistot kvůli nedostupnosti některých dat o vývoji veřejných rozpočtů.

Prognóza inflace předpokládá mírný růst inflace ve zbytku roku 2002, v prosinci tohoto roku by měl meziroční růst spotřebitelských cen dosáhnout zhruba 1 %. Po skokovém snížení inflace v lednu 2003 kvůli předpokládanému poklesu cen elektřiny by mělo v průběhu roku 2003 dojít k urychlení cenového růstu. Bude se jednat zejména o důsledek postupného vyčerpání vlivu nízkých dovozních cen i nízkých cen zemědělských výrobců. Také tempo růstu regulovaných cen se bude postupně zvyšovat, stále však zůstane výrazně nižší než bylo uvažováno při stanovení inflačního cíle. Základní scénář prognózy nezahrnuje případné změny nepřímých daní. V prosinci 2003 se inflace bude nacházet v intervalu 1,6 - 3,0 %, tj. u spodní hranice cílového pásma.

S prognózou, založenou na informacích dostupných v době její tvorby, je konzistentní pokles úrokových sazeb ve čtvrtém čtvrtletí 2002 a jejich následná stabilita.

V navazující diskusi hodnotila bankovní rada rizika předložené prognózy. Zazněl názor, že snížení prognózy HDP neodráží ani tak nově dostupné informace, jako spíše přehodnocení dosavadního pohledu na vývoj domácí poptávky a příspěvek fiskální politiky k jejímu růstu. Většina členů bankovní rady se shodovala na tom, že nová prognóza HDP vyznívá příliš pesimisticky a skutečný výsledek lze očekávat spíše v horní polovině jejího intervalu. Míra nejistoty ohledně rozsahu a časování fiskální expanze, a následně i vývoje domácí ekonomické aktivity, je však vysoká v důsledku malé transparentnosti soustavy veřejných financí, která tak v současnosti negativně ovlivňuje měnové rozhodování.

Logika cílování inflace opravňuje vzhledem k prognóze inflace uvažovat o snížení úrokových sazeb. Uvedená vyšší míra nejistot však mluví pro větší opatrnost. Navíc někteří členové bankovní rady poukazovali na potenciální rizika případného snížení úrokových sazeb. Mezi ně patří možný vznik bublin například v oblasti úvěrů domácnostem, které již delší dobu rostou velmi vysokým tempem. K tomu lze připojit prakticky nulovou zkušenost se sazbami pod úrovní eurozóny. Tato nejistota nabývá na významu, protože rizika budoucího vývoje kurzu lze oproti nedávné minulosti vnímat jako vyrovnanější směrem k posílení i oslabení měny. Depreciační očekávání by navíc mohl podpořit zhoršený růstový výhled české ekonomiky. Nicméně aktuální hodnotu kurzu lze nadále vnímat jako nadhodnocenou a případné další uvolnění měnových podmínek přes kurzový kanál by ekonomice pomohlo.

Mezi zdroje nejistoty nadále patří též časování a intenzita oživení v západní Evropě. Předpovědi zůstávají pesimistické na nejbližší období a optimistické v delším výhledu, ale toto trvá již dva roky a oživení se v čase neustále odkládá. Proto zazněl názor, že je riskantní spoléhat se na očekávané vnější oživení jako na zdroj pozitivního impulzu pro domácí ekonomiku. Proti tomu však bylo uvedeno, že předpokládaný růst v Německu pro rok 2003 ve výši 1,5 % se jeví jako dobrý odhad, sdílený řadou analytických pracovišť.

Po projednání říjnové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na 2,75 % s účinností od 1. 11. 2002. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové byli pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Diskontní i lombardní sazba byly sníženy ve stejném rozsahu na 1,75 %, resp. 3,75 %.

Zapsal: Tomáš Holub, poradce guvernéra

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tomas.Holub@cnb.cz