Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. července 2002

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová,  vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel  P. Štěpánek, ministr financí Bohuslav Sobotka

Prezentace 7. situační zprávy byla zahájena analýzou aktuálního ekonomického vývoje. Červnová inflace byla nižší než předpokládala dubnová prognóza. Ke zpomalení cenového pohybu došlo ve všech cenových segmentech, největší zpomalení se projevilo v segmentech čisté inflace, zejména potravin, ale pomaleji rostly také ceny neobchodovatelného zboží. K tomuto odchýlení přispěl neočekávaný výrazný pokles dovozních cen a pokles cen zemědělských výrobců. Také poptávkové tlaky byly vzhledem ke zpomalení růstu HDP mírnější. Současný růst je tažen zejména spotřebou. Mzdový vývoj zpomalení růstu cen nezachytil, takže došlo k vyššímu než očekávanému nárůstu reálných mezd. Vývoj peněžních agregátů je v souladu se zpomalením růstu HDP a s nízkoinflačním prostředím.

Červencová prognóza odráží skutečnost, že v roce 2002 budou nákladové faktory působit protiinflačně a že zpomalení růstu HDP a zahraniční poptávky utlumí poptávkové inflační tlaky. Teprve v roce 2003 začnou nákladové faktory působit neutrálně až mírně expanzivně a v důsledku oživení zahraniční poptávky a růstu HDP bude docházet k uzavírání mezery produktu. Protiinflačně také působí vývoj regulovaných cen, jejichž deregulace jsou zatím nižší než ve scénáři, který byl součástí dohody s vládou při diskusi o inflačním cíli. Dle červencové prognózy se bude inflace v roce 2002 pohybovat pod cíleným koridorem a v roce 2003 se přiblíží jeho dolní hraně. Červencový rámec prognózy přináší změnu v podobě opuštění předpokladu neměnnosti sazeb v horizontu prognózy. Červencová prognóza je konsistentní se snížením měnověpolitických sazeb ve druhé polovině roku 2002 a s jejich zvýšením v následujícím období.

Bankovní rada navázala na prezentaci 7. situační zprávy diskusí o novém ekonomickém výhledu. Bankovní rada vyhodnotila, že předkládaná korekce prognózy inflace a růstu směrem dolů je v souladu s dalšími dostupnými analýzami. Ke zpomalení růstu HDP a poklesu inflace přispěla kombinace řady faktorů, které byly popsány při prezentaci situační zprávy. Bankovní rada se shodla, že adekvátní reakcí na červencovou prognózu, která predikuje inflaci pod cílovaným koridorem do roku 2003, je snížení sazeb. Bylo řečeno, že důležitým předmětem diskuse bude otázka rozsahu a fázování tohoto snížení.

Bankovní rada zvažovala snížení sazeb v rozsahu 0,75 p.b. a také variantu rozfázování tohoto snížení do dvou postupných kroků v závislosti na tom, zda budou nová data odpovídat předpokladům. Bylo řečeno, že vzhledem k  neočekávané dynamice zpomalení inflace, s tím spojenému růstu reálných mezd a k problémům vyvolaných silnou měnou je třeba reagovat rychleji a razantněji. Pomalejší fázování by znamenalo pouze kompenzaci exogenního zpřísnění měnových podmínek. Na podporu mírnějšího počátečního snížení bylo uvedeno, že kombinace neobvykle velkého kroku ve změně sazeb se skutečností, že domácí sazby se dostanou pod hladinu sazeb v eurozóně, může vyslat až příliš razantní signál. V této souvislosti byla také diskutována problematika kurzu. Zazněly názory, že dopad silné měny zatím není na agregovaných datech patrný. Na druhou stranu opakovaně zaznělo, že zpomalení růstu HDP je signálem o určitých negativních dopadech kurzu kombinovanýchs dopady zpomalené zahraniční poptávky. Údaje z podnikové sféry jsou dosud smíšené. Měnová politika musí reagovat s předstihem, aby mohla negativní dopady zmírnit.

Bankovní rada se dále věnovala diskusi nového rámce pro tvorbu inflační prognózy, který umožňuje představit veřejnosti červencovou prognózu jako prognózu konsistentní s určitým pohybem sazeb. Model, na němž je prognóza postavena, pracuje s jednoduchou reakční funkcí centrální banky, která je v souladu s definicí cílů ČNB. Z obecného hlediska označila bankovní rada nový rámec za kvalitnější. Bylo zmíněno i jisté riziko přechodové fáze, ve které je korekce prognózy způsobena kombinací změn v předpokladech se změnami v samotné metodologii tvorby prognózy.

Bankovní rada diskutovala rizika budoucího ekonomického vývoje. Bylo uvedeno, že rizikem je nepružný vývoj nominálních veličin - především mezd - v situaci, kdy dochází k neočekávanému zpomalení inflace. Tento faktor spolu s nárůstem reálných sazeb může zhoršit finanční situaci podniků a působit protiinflačně. Zároveň ale dočasný nárůst reálných mezd může přispět k urychlení soukromé spotřeby, takže konečný efekt není možno jednoznačně kvantifikovat. V této souvislosti bylo řečeno, že mzdová vyjednávání by v listopadu měla zohlednit stávající nízkoinflační vývoj, pak by byl vliv setrvačnosti v oblasti mzdového vývoje pouze dočasný. Za další riziko byla označena možná reverze kurzového vývoje, jehož posílení je zatím vnímáno spíše jako trvalejší šok. Opakovaně bylo řečeno, že rizikem ekonomického výhledu je dosavadní nedostatek informací o fiskálním rámci.

Po projednání červencové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB o 0,75 procentního bodu na 3,00 % a současně snížit diskontní a lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,00%, resp. 4,00% s účinností od 26.7. 2002 v poměru pět hlasů ku dvěma. Dva členové bankovní rady hlasovali pro snížení sazeb o 0,5 procentního bodu.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz