Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. dubna 2002

Přítomni: Guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc, viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc, viceguvernér RNDr L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.
Ing. J. Rusnok, ministr financí ČR

Bankovní rada projednávala 4. situační zprávu o hospodářském a měnovém vývoji, která obsahovala novou prognózu na léta 2002-2003. Zpráva potvrzovala pokračování trendů v české ekonomice a ve vnějším prostředí, které se projevují již od konce minulého roku. Domácí poptávka růst ekonomiky posiluje, zatímco příspěvek zahraniční poptávky (netto vývoz) se trvale zhoršuje. Vzestup cen ropy signalizuje oslabování dezinflačního exogenního nákladového šoku, indikátory a odhady vývoje ekonomik v zahraničí ukazují na pozvolné oživování. Vývoj spotřebitelských cen je konzistentní s inflačními cíli. Přitom v segmentu obchodovatelných komodit existuje dlouhodobější stagnace cenové hladiny.

Rostoucí hrozbu pro makroekonomickou stabilitu představuje razantní posilování kursu koruny, což při neměnných měnově politických sazbách znamená výrazné zpřísňování měnových podmínek. Významnou nejistotou prognózy inflace je, jakým způsobem proběhne a jak dlouho bude trvat návrat kursu k trajektorii, která by více odpovídala vývoji fundamentálních veličin.

Podle nové prognózy inflace se očekává na konci letošního roku meziroční růst spotřebitelských cen v intervalu 2,1 až 3,1 %, oproti dosud predikovaným 2,5 - 3,8 %. Ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2003, čili v období nejúčinnější transmise měnově politických opatření, by se inflace měla pohybovat ve spodní polovině cílovaného pásma. Odhad růstu HDP v letošním a příštím roce se oproti dřívější prognóze mírně snižuje. Prognóza deficitu veřejných rozpočtů (cca 140 mld. Kč podle "maastrichtské metodiky") a obchodní bilance (90 mld. Kč) se zatím nemění.

 V navazující diskusi členů bankovní rady bylo zdůrazňováno, že se podle nové prognózy bude po celý zbytek roku 2002 meziroční inflace pohybovat pod cílovaným koridorem, a ani v příštím roce by neměla vybočit ze spodní poloviny pásma. Vzhledem k poklesu inflace a inflačních očekávání by takový vývoj vedl k růstu reálných úrokových sazeb a tím k dalšímu zpřísnění měnových podmínek. Diskuse se rovněž zaměřila na rizika stávající prognózy. Zazněly názory, že dopady kursového vývoje do investic a domácí poptávky představují možnost dalšího poklesu inflace. Obdobné riziko prognózy představuje případná větší flexibilita cen obchodovatelných statků směrem dolů.

Další část diskuse byla věnována měnovému kursu. Kurs koruny je dnes problémem proto, že k jeho prudké apreciaci došlo v krátké době. To vyvolalo nárazové zpřísnění měnových podmínek a tlak na adaptaci firem buď cestou velmi rychlého zvýšení produktivity nebo snížení nákladů. V této souvislosti bylo připomenuto, že pružné adaptaci brání nejen známá rigidita pohybu cen materiálových /dovozních/ vstupů směrem dolů, ale i setrvačný růst dalších, především mzdových nákladů, které se v současném kontextu vývoje stávají nadměrnými. To se týká nejen exportujících podniků, ale i subdodavatelů a výrobců pro domácí trh, kteří jsou vystaveni důsledkům náhlého poklesu své konkurenceschopnosti. Lze očekávat, že negativní důsledky rychlé apreciace se projeví až s určitým zpožděním.

Členové bankovní rady potvrdili svůj dřívější názor, že kursový vývoj v posledních týdnech považují za odchylku od trendu, která nerespektuje vývoj základních makroekonomických veličin. Byla diskutována doba trvání a rizikovost tohoto "bublinového" jevu. Někteří členové bankovní rady doporučili vyčkat s provedením měnově politického opatření na nová, průkaznější data o vlivu apreciace na hospodářský růst. Poukazovali mj. na pozitivně vnímaný vývoj ekonomiky, domácí poptávky i platební bilance. Proti tomu však bylo namítáno, že vzniklá situace vyžaduje pružnou reakci.

 Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada většinou hlasů snížit s účinností od 26. 4. 2002 úrokové sazby o 0,5 procentního bodu, tj. limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na 3,75 %, diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Čtyři členové bankovní rady hlasovali pro tento návrh, jeden pro snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu a dva členové pro jejich ponechání na stávající úrovni.

Zapsal: Ing. Petr Krejčí, poradce guvernéra

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu: research@cnb.cz