Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. srpna 2001

Přítomni: viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., ministr financí Ing. Jiří Rusnok

V prezentaci srpnové situační zprávy bylo zdůrazněno, že nové informace o vnitřním a vnějším ekonomickém prostředí vysílají v několika ohledech protichůdné signály. Na jedné straně došlo v červenci k dalšímu růstu spotřebitelské inflace a pokračuje proinflační působení hospodaření veřejných financí. Na druhé straně existují náznaky toho, že snížení poptávky v zahraničí může přibrzdit domácí ekonomický růst.

O relativně uvolněných měnových podmínkách svědčí růst peněžní zásoby. V letošním roce ve srovnání s minulým rokem došlo k akceleraci M2, v posledních měsících peněžní zásoba roste meziročně přibližně o 13 %. Dochází především k vysokému růstu vkladů podniků, vklady domácností vykazují prozatím relativně nižší dynamiku. Reálné úrokové sazby z vkladů jsou negativní jak v porovnání se současnou inflací tak ve vztahu k očekávané inflaci. Vývoj státního rozpočtu vykazuje rizika z pohledu příjmové i z hlediska výdajové strany. Přes určité sezónní zlepšení je deficit státního rozpočtu největší za poslední 3 roky navzdory výrazně vyššímu ekonomickému růstu v letošním roce ve srovnání s předchozími roky. Mzdový vývoj ve sledovaných organizacích ve druhém čtvrtletí letošního roku odpovídal prognóze, meziroční růst průměrných nominálních mezd představoval 9.3 %, v reálném vyjádření 4.1 %. V červenci došlo k zastavení posilování koruny vůči euru a v srpnu došlo k jejímu oslabení. Proti USDkoruna posílila. Vybrané makroekonomické ukazatele, včetně nedávno publikovaných indikátorů důvěry ČSÚ, naznačují zvolnění ekonomické aktivity. Indikátory závislé na vnějším prostředí na rozdíl od indikátorů závislých na domácí poptávce vykazují určité zpomalení dynamiky. Jedním z faktorů zhoršení salda obchodní bilance v červenci bylo i zpomalení ekonomického růstu v Německu. Sezónně očištěná data ukazují, že dynamika poklesu míry nezaměstnanosti se zpomalila. Došlo k dynamizaci meziročního růstu jednotkových mzdových nákladů. Dopady proinflačního působení mezd budou zmírněny protiinflačním vlivem zpomaleného růstu dovozních cen. Dovozní ceny, z důvodu rychlejšího poklesu cen vybraných komodit na světových trzích a z důvodu větší apreciace kurzu koruny vůči USD se vyvíjely příznivě.

Spotřebitelská inflace v červenci byla vyšší než ČNB očekávala. Meziroční inflace v oblasti potravin sice odpovídala predikci, k výraznější odchylce však došlo u korigované inflace, kde mimo jiné u cen rekreací došlo ke skokovému nárůstu. Po vyhodnocení nově dostupných údajů došlo k technickému zvýšení odhadu spotřebitelské inflace v horizontu přibližně jednoho roku. 

Bankovní rada po prezentaci situační zprávy přistoupila k jejímu hodnocení. V první části jednání se rozprava soustředila na charakter současné inflace. Byly diskutovány dvě hlavní interpretace zvýšené dynamiky růstu spotřebitelských cen.

Podle první interpretace inflační vývoj v posledních měsících nelze vnímat pouze jako krátkodobý výkyv. Inflace je měnový jev a promítnutí inflačních tlaků vždy závisí na poptávkové situaci a na inflačních a cenotvorných očekáváních. Skutečnost, že v posledních měsících v jednotlivých úzkých segmentech spotřebitelského koše došlo ke skokovému nárůstu cen, který nebyl kompenzován  poklesem cen jiných položek, je výsledkem příliš uvolněných měnových podmínek.

Oproti této interpretaci zazněl názor, který kladl větší důraz na vysoce diferencovanou dynamiku cen v jednotlivých segmentech spotřebního koše. Nedávná inflační epizoda je pak důsledkem nadměrného růstu obecně vysoce volatilních cen potravin a výjimečného nárůstu cen zahraničních zájezdů. Jedná se pouze o dočasný, převážně nákladový šok, který začíná odeznívat. V aktuálních datech nelze příliš vystopovat poptávkově taženou inflaci ve smyslu povšechného urychlování cenového růstu. Tato skutečnost je podpořena vývojem cen ostatních položek spotřebitelského koše (zejména obchodovatelných komodit), které vykazují umírněnou dynamiku konzistentní s inflačním cílem.

Bankovní rada se dále zaměřila na vyhodnocení rizik stávajícího makroekonomického a cenového výhledu. V této souvislosti také vyslechla informaci ministra financí o očekávaném vývoji veřejných financí v letošním a příštím roce a o možnosti přijetí rozpočtu pro příští rok. Zdůraznila, že důležitým indikátorem budoucího inflačního vývoje je mzdově-nákladová inflace. Konstatovala, že dochází ke zvýšení inflačních očekávání a celkové makroekonomické prostředí umožňuje výraznější prosazování mzdově-inflačních požadavků. Predikce mzdového vývoje signalizuje postupné zvýšení mzdově-nákladové inflace. Zvýšená mzdová dynamika by měla letos vést k výraznému zrychlení tempa růstu jednotkových mzdových nákladů i disponibilních důchodů domácnosti oproti minulému roku při současném poklesu míry úspor.

Za další inflační riziko byl označen vysoký růst peněžní zásoby. Navzdory tomu, že vyšší dynamika růstu peněžní zásoby v červenci byla částečně ovlivněna technickými vlivy, došlo za posledních 7 měsíců letošního roku k nárůstu peněžní zásoby o 120 mld. Kč ve srovnání s nárůstem 25 mld. Kč v minulém roce.

Identifikovány byly i významné faktory působící ve směru snižování inflace. Lze očekávat odeznívání nákladových šoků u hlavních obchodních partnerů ČR či obrat v růstu cen potravin. Důležitým fenoménem je posilování pesimismu ohledně růstu světové ekonomiky, v jejím rámci pak zejména ekonomiky německé, které by mohlo mít negativní dopad na ekonomický vývoj ČR.

Další nejistota inflační prognózy se týkala očekávaného růstu cen potravin. Obrat v růstu cen potravin v inflační prognóze je založen na očekávané nadprůměrně dobré sklizni některých vybraných zemědělských komodit a na předpokladu oslabené vývozní arbitráže. V diskusi zaznělo, že pokud by se vláda rozhodla pro dotaci cen zemědělských produktů intervenčními nákupy, k poklesu cen by nemuselo vůbec dojít. V této souvislosti bylo také poznamenáno, že růst cen potravin je alespoň částečně poptávkový jev a určitá část cenového pohybu může do budoucna souviset i s konvergencí domácích cen potravin k evropské cenové hladině. Proti tomu ale zazněl názor, podle kterého ceny potravin zatím nejsou výrazně ovlivněny konvergencí k evropským cenám. K tomu by mělo dojít ve větší míře až v souvislosti s odstraňováním obchodních bariér a zaváděním institucionálních pravidel platných v EU.

Po projednání srpnové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni. Tři členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazeb na stávající úrovni, další tři členové pro zvýšení úrokových sazeb o 0.25 procentního bodu. V souladu s Jednacím řádem bankovní rady v případě rovnosti hlasů rozhoduje za nepřítomnosti guvernéra hlas zastupujícího viceguvernéra.

Zapsal: RNDr. Tibor Hlédik, MA, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz