Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. ledna 2001

Přítomni: Guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, místopředseda vlády ČR a ministr financí doc. Ing. P. Mertlík, CSc.

Bankovní radě ČNB byla předložena situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji v ČR, která mj. konstatovala, že v závěru loňského roku došlo - dříve než se všeobecně očekávalo - k odeznění primárních důsledků nákladového externího šoku, vyvolaného předchozím vývojem světových cen energetických surovin. Posílení kursu koruny pak bylo druhým faktorem, který způsobil, že index čisté inflace na konci roku 2000 byl pod hranicí střednědobého cíle. Přehodnocení externích faktorů měnového vývoje a očekávaného vývoje cen potravin vedly k mírnému posunu prognózy inflace k nižším hodnotám. Předložená prognóza očekává letošní prosincovou čistou inflaci v intervalu 1,7 až 3,4 % a index spotřebitelských cen v rozmezí 3,6 - 4,8 %. Na jednání bankovní rady byla rovněž předložena první prognóza cenového vývoje v r. 2002. Při mírné dynamizaci ekonomického růstu, která přináší postupné uzavírání produkční mezery, by zachování stávajícího nastaveníměnovýchpodmínek vedlo ke zvýšení čisté inflace na hodnoty mezi 2,3 - 4,1 %.

Členové bankovní rady poté hodnotili rizika předložených prognóz a shodli se na závěru, že s velkou pravděpodobností se letošní inflace bude nacházet v dolní polovině predikovaného intervalu. Bylo zdůrazněno, že rizika nenaplnění prognóz jsou spatřována zejména v možném odlišném vývoji kursu koruny, dovozních cen, vývoji světové ekonomiky a v nevyjasněném výhledu veřejných financí na r. 2002. Někteří členové bankovní rady vyslovili pochybnosti, jestli v r. 2002 dojde k nárůstu inflace předpokládaného prognózou.

Podstatnou část diskuse věnovala bankovní rada otázce, zda na snížení středu inflační prognózy o 0,3 bodu je třeba v kontextu inflačního cílování bezprostředně reagovat snížením úrokové sazby. Výsledkem diskuse byl obecně sdílený názor, že hlavním důvodem pro ponechání úrokové sazby na stávající úrovni je soulad prognózy s cíleným intervalem, a dlouholetá snaha ČNB o ukotvení stabilních inflačních očekávání. Podle analýz ČNB se očekává, že v roce 2001 budou na rozdíl proti minulému období působit dovozní ceny mírně protiinflačně. Tento předpoklad umožňuje považovat prognózu mířící do dolní části cíleného intervalu za konzistentní s režimem cílování inflace.

Kromě toho bylo argumentováno nepříznivým vývojem termínovaných vkladů, kde trvale klesající reálné úrokové sazby přecházejí do záporných hodnot. Bankovní rada rovněž zdůraznila, že inflační prognóza je konzistentní pouze s předpokladem mírného růstu poptávky odvozovaného od prognózy hospodářského růstu v r. 2001 o 1,7 - 3,7 %. Rizika tohoto odhadu byla spatřována v možné nedostatečné reflexi pozitivních strukturálních změn na nabídkové straně.

V této souvislosti bylo diskutováno trvale nízká dynamika úvěrů a citlivost růstu úvěrů na eventuální snížení úrokové sazby. Pro posuzování neuspokojivého vývoje úvěrové emise označila bankovní rada za relevantní zejména nestandardní situaci největších bank, které se nyní buď nacházejí v předprivatizační etapě, přebírají náročnější kritéria úvěrování nových zahraničních vlastníků anebo jsou postiženy nezbytným čištěním úvěrového portfolia. Jelikož stávající úroveň nominální a reálné úrokové míry je nízká, svědčí vývoj o přetrvávajícím nedostatku kredibilních úvěrovatelných projektů, resp. také o tom, že se v některých případech míjí struktura bankovní nabídky a podnikové poptávky po úvěrech. Za těchto podmínek není reálné očekávat, že by snížení úrokových sazeb mohlo citelněji ovlivnit úvěrovou emisi. Bylo opětovně připomenuto, že ekonomické podmínky jsou výrazně uvolňovány expanzivním vývojem v oblasti veřejných financí.

Diskuse se zabývala rovněž nastavením diskontní a lombardní sazby. Bankovní rada se shodla na tom, že podmínkám stabilní inflace by lépe odpovídalo takové nastavení sazeb, které by symetricky umožňovalo obousměrný pohyb základní úrokové sazby. Byly ale vysloveny obavy, že izolované snížení diskontu, resp. i lombardu by mohly trhy mylně interpretovat jako jednoznačný signál o trendu budoucího poklesu sazeb. Těmito otázkami se bude bankovní rada ještě zabývat na některém ze svých příštích zasedání.

Na závěr svého jednání bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB na dosavadní úrovni a rovněž neměnit nastavení diskontní a lombardní sazby.

Zapsal: Ing. P. Krejčí, poradce guvernéra

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu: research@cnb.cz