Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. září 2001
Přítomni: Guvernér doc. Ing. Z. Tůma, Csc., viceguvernér Ing. O. Dědek, Csc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA
Prezentovaná zářijová situační zpráva konstatovala, že nedochází ke změně pohledu na charakter měnového a hospodářského vývoje v ČR. Údaje za poslední měsíc ukazují na určité zklidnění: především se jedná o příznivější vývoj spotřebitelských cen a cen výrobců, příznivější inflační očekávání a s tím související mírnější sklon výnosových křivek. Meziměsíční srpnové snížení spotřebitelských cen o 0,2 % zčásti vyrovnalo opačný výkyv z posledních měsíců a zlepšilo tak výhled inflace pro konec letošního roku.
Odhad růstu HDP za 2. čtvrtletí zveřejněný ČSÚ odpovídá předpokladům ČNB, struktura tohoto růstu však stále silněji odráží protikladné působení domácí a zahraniční poptávky. Vývoj reálných a nominálních mezd ovlivnil vyšší dynamiku spotřeby domácností, kdežto příspěvek čistého vývozu zpomalil hospodářský růst více, než se původně předpokládalo. Tím se dále zvýraznila rizika budoucího vývoje, spočívající jak v ochabující zahraniční poptávce, tak v možném oslabení cenové (mzdově nákladové) konkurenceschopnosti české produkce a zvýšení rizika inflačně poptávkového tlaku ze strany domácností.
Tempo meziročních přírůstků peněžní zásoby se zpomaluje jen zvolna (za srpen na 12,8%) a stále dosti výrazně převyšuje růst nominálního HDP. Snížení úrokových sazeb světovými centrálními bankami, které následovalo po teroristickém útoku na USA, zvýšilo kladné úrokové diferenciály, jež v současnosti činí proti USD v průměru cca 2,5 a proti euru 1,5 bodu. V současné globální nejistotě však zřejmě ještě nepředstavují závažné zvýšení rizika přílivu dluhového kapitálu do ČR.
Identifikaci hloubky rizik spojených s expanzivní fiskální politikou ztěžuje v současné době stav projednání státního rozpočtu na rok 2002 a chybějící informace o výhledu veřejných financí jako celku. Aktuální dílčí zlepšení některých daňových příjmů zdaleka nezabezpečuje takový obrat ve vývoji veřejných financí, který by byl adekvátní současné fázi hospodářského cyklu.
V následné diskusi členové bankovní rady shodně konstatovali, že události posledních týdnů zvýšily riziko dalšího globálního zpomalení ekonomického růstu. Nejistota o vývoji v zahraničí posílila význam externích faktorů pro měnově politické rozhodování rovněž v ČNB. V kontextu poměrně robustního růstu domácí poptávky a předpokládaného dalšího oslabení zahraniční poptávky bude pro příští rozhodování o úrokových sazbách relevantní zejména představa o délce a hloubce zpomalování hospodářského růstu či případné recese ve vyspělých státech. Dosavadní absence signálů o negativních vlivech na českou ekonomiku proto může být jen přechodná.
Důsledky, které pocítí česká ekonomika, mohou být o to závažnější, čím zranitelnější jsou některé rysy jejího vývoje. V nastávajícím neklidném prostředí budou zahraniční investoři pravděpodobně silněji reagovat na nezdravý vývoj veřejných financí a citlivěji vnímat deficity obchodní bilance. Zvlášť rizikový by byl nadměrný růst mezd. Vedl by nejen k poptávkově inflačním tlakům, ale současně by vážně ochromil konkurenceschopnost české produkce právě v období ochabnutí hospodářského růstu v zahraničí. Bankovní rada ČNB přikládá proto velkou důležitost nastávajícím mzdovým vyjednáváním i přímému jednání s vedením odborových svazů.
Při diskusi o vnitřních faktorech měnového vývoje bylo konstatováno, že nová data a poznatky sdělené v situační zprávě nejsou takového rázu, aby jednoznačněji potvrdily nebo naopak vyvrátily některou z interpretací charakteru inflace v ČR, tak jak byly vysloveny při projednávání minulé situační zprávy. Rozhodování o měnové politice tak zůstává i nadále zatížené velkou mírou nejistoty. V této souvislosti bylo konstatováno, že vedle signálů zklidnění cenového vývoje (příznivé ceny ropy, slabší kurs dolaru, pokles indexů cen tuzemských výrobců) existují indikátory uvolněné měnové politiky: zejména robustnost vzestupu spotřeby domácnosti, vysoké přírůstky peněžní zásoby a záporné reálné úrokové sazby. S ohledem na vnitřní faktory označili někteří členové bankovní rady současné nastavení úrokových sazeb za suboptimální. Zároveň však panoval konsensus, že při aktuálním rozhodování dominují rizika spojená s vnějším vývojem.
Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace beze změny.
Zapsal: Ing. P. Krejčí, poradce guvernéra
Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu: research@cnb.cz