Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. listopadu 2000
Přítomni:
viceguvernér Ing. O. Dědek CSc., viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA., vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., ministr financí ČR doc. Ing. P. Mertlík, CSc.
Bankovní rada ČNB projednala listopadovou situační zprávu o měnovém a hospodářském vývoji a konstatovala, že nově dostupné informace nemění dosavadní hodnocení měnového vývoje. Ekonomika v současnosti čelí externímu nákladovému šoku v podmínkách utlumených poptávkových tlaků. Po odeznění vlivu letošního vysokého meziročního nárůstu cen energetických surovin centrální banka v roce 2001 očekává stabilizaci čisté inflace na úrovni, která je konzistentní s inflačním cílem pro příští rok. Pohled členů bankovní rady na očekávanou změnu ve struktuře inflace se nemění, nadále se očekává postupné nahrazení nákladových faktorů čisté inflace poptávkovými determinantami.
Bankovní rada hodnotila vývoj měnových a úvěrových agregátů a neidentifikovala zde podstatné informace, které by naznačovaly nesprávné nastavení měnové politiky. Meziroční růst M2 v říjnu činil 6.5 %. Což znamená další zpomalování meziroční dynamiky peněžní zásoby. Bylo konstatováno, že srovnání meziročního růstu M2 s predikovaným růstem HDP ve stálých cenách a cíleným meziročním růstem domácí cenové hladiny nenaznačuje vzájemnou nekonzistenci. Zazněl názor, že volatilita růstu úvěrové emise za poslední období byla vyšší, a že v střednědobém horizontu dochází k zastavení poklesu domácí úvěrové emise. Prognóza pro příští rok předpokládá mírné oživení dynamiky domácích úvěrů.
Část jednání byla věnována skokovému posílení kursu koruny vůči euru z úrovně 35,4 na 34,9 Kč, ke kterému došlo v druhé polovině října. Následně kurs dále aprecioval až k hranici 34,2 Kč. V této souvislosti bankovní rada vyslovila souhlas s transferem prostředků získaných prodejem státních podílů v ČS do navýšení devizových rezerv ČNB. Cílem této transakce bylo zabránit jednorázovému zvýšení volatility kursu domácí měny. Během diskuse byl vysloven názor, že navzdory tomu, že posílení kursu koruny je nadále konzistentní s inflačním cílem a částečně eliminuje inflační vliv růstu cen komodit na světových trzích, tato apreciace znamená v současném ekonomickém kontextu zpřísnění měnových podmínek. Z pohledu zajištění makroekonomické stability by přísnější fiskální politika byla vhodnějším nástrojem.
Bylo konstatováno, že deficit obchodní bilance v říjnu dosáhl rekordní hodnoty za poslední období. Toto zhoršení signalizuje akceleraci domácí poptávky ve třetím čtvrtletí letošního roku. Hlavním důvodem pro letošní zhoršení salda obchodní bilance v běžných cenách je nadále cenový vliv růstu cen energetických surovin. Ve třetím čtvrtletí se však začíná zvyšovat vliv změny fyzického objemu netto vývozu. Strukturální analýza obchodní bilance ve stálých cenách dokládá, že ke zhoršení salda obchodní bilance došlo především ve skupinách chemikálií, tržních výrobků a strojů a dopravních zařízení. Vývoj u posledních dvou skupin souvisí s probíhající investiční činností, negativní saldo netto vývozu ve skupině chemikálií lze vysvětlit probíhající restrukturalizací a privatizací v tuzemském chemickém průmyslu. V diskusi o střednědobé udržitelnosti deficitu běžného účtu byl připomenut význam časového zpoždění mezi poptávkovým vlivem přímých zahraničních investic a produkcí nových kapacit vekonomice.
Mzdový vývoj byl diskutován ve dvou rovinách, z pohledu očekávaných výsledků mzdových vyjednávání a z hlediska vlivu přílivu přímých zahraničních investic na mzdový vývoj. Bylo zdůrazněno, že pro centrální banku je klíčové, aby nárůsty průměrných nominálních mezd v příštím roce odpovídaly realistickým předpokladům budoucí inflace a růstu národohospodářské produktivity práce. ČNB bude klást velký důraz na věcnou prezentaci svých analýz při nacházejícím jednání s představiteli odborových svazů, ke kterým již dochází pravidelně. Rizika budoucího mzdového vývoje byla analyzována i s ohledem na vyšší dynamiku a absolutní úroveň mezd v podnicích se zahraniční kontrolou - které jsou nejčastějšími příjemci zahraničních investic - ve srovnání s ostatními korporacemi. Pozornost bankovní rady se zaměřila na otázku, do jaké míry lze očekávat působení Balassa-Samuelsonova efektu, vyplývající z rozdílné dynamiky mezd v sektorech s odlišným růstem produktivitypráce. Bylo konstatováno, že vliv podniků se zahraniční kontrolou na celkovou zaměstnanost je stále relativně nízký, i když jejich podíl na zaměstnanosti vzrostl za poslední dva roky z 4,5 % na 7,8 % (zdroj: ČSÚ). Lze tedy předpokládat, že rizika vyplývající z rozdílné úrovně a dynamiky mezd v sektoru vysoce produktivních zahraničních firem ve srovnání s ostatními podniky bude jen omezená. Dalšími faktory ovlivňující mzdový vývoj jsou existující rozdíly v kvalifikační struktuře pracovních sil na straně poptávky ve srovnání s nabídkou.
V diskusi o inflačních očekáváních zazněl názor, že inflační prognózy tržních subjektů, ministerstva financí, ČSÚ a výsledky šetření ČNB ve srovnání s inflační prognózou centrální banky nikdy v minulosti nevykazovaly tak malé odchylky jako v současnosti.
Ve srovnání s minulou situační zprávou nedošlo k přehodnocení rizik spojených s případným vznikem nadměrných poptávkových impulsů vyplývajících z hospodaření veřejných financí v kontextu pokračujícího ekonomického růstu. Při očekávaném nárůstu státního dluhu v příštím roce ministr financí a členové bankovní rady diskutovali otázku optimálního řízení státního dluhu z pohledu hladkého fungování finančního systému a jeho vlivu na měnovou politiku. Z důvodu zvýšené poptávky státu potřebné k zajištění financování státního dluhu totiž dochází k výraznému zvýšení sklonu výnosové křivky.
Rizikem budoucího vývoje bylo označeno mírné zhoršení vnější poptávky. Celá řada indikátorů a nových údajů naznačují zpomalení ekonomické aktivity u hlavních obchodních partnerů ČR. Negativní důsledky případného zpomalení zahraniční poptávky se projeví v oblasti vnější bilance, pozitivní ve smyslu očekávaného poklesu dovozních cen.
Na závěr jednání přistoupila bankovní rada k hlasování o nastavení měnových nástrojů a rozhodla jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repooperace ČNB na stávající úrovni (5,25%).
Zapsal: RNDr. Tibor Hlédik, MA, Tým měnových poradců bankovní rady ČNB
Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz