Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. března 2000

Přítomni:

guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., ministr financí ČR doc. Ing. P. Mertlík, CSc.

Diskuse bankovní rady se koncentrovala především na hodnocení nově dostupných údajů o hrubém domácím produktu a jejich implikace pro posouzení budoucích inflačních tlaků. Bylo konstatováno, že zatímco celoroční výsledek pro rok 1999 odpovídá očekávání ČNB, mezičtvrtletní sezónně očištěný vývoj především v posledním čtvrtletí minulého roku byl pod jejím očekáváním. Mezikvartálně došlo k výraznému oživení investiční poptávky, na druhé straně dynamika čistého vývozu byla nižší než očekávaná. Na tomto vývoji se podílí přetrvávající zhoršení bilance služeb.

V oblasti tvorby fixního kapitálu došlo v posledních letech k výraznému poklesu objemu investic. Tento vývoj byl ve významné míře podmíněn strukturálními faktory, zejména neopakovatelností rozsahu infrastrukturálních investic z minulých let. ČNB předpokládá, že s pozvolným oživením ekonomiky bude pokračovat postupný obrat v meziroční dynamice tvorby fixního kapitálu. Lze očekávat, že investice, včetně přímých zahraničních investic, budou tím faktorem, který výrazně přispěje k akceleraci ekonomického oživení. Významná část přímých zahraničních investic je spojena s investicemi na zelené louce. V první fázi investičního cyklu lze očekávat zvýšený dovoz zahraničních technologií a následný negativní tlak na saldo běžného účtu platební bilance. Až v druhé fázi lze předpokládat výraznější zvýšení výstupu (outputu) a následný růst vývozního potenciálu.

Současná etapa vývoje české ekonomiky byla v diskusi charakterizována jako 'dvourychlostní". Na jedné straně existuje akcelerující, z hlediska financování a dynamiky zdravá část ekonomiky, na druhé straně sektor, ve kterém restrukturalizační procesy byly pouze nastartovány. Tyto procesy přinášejí významné regionální důsledky, nejenom v sociální oblasti, ale také na straně nabídky.

K pozitivním zprávám patří pokračování výrazného růstu produktivity práce v průmyslu, navzdory tomu, že došlo k určitému meziměsíčnímu poklesu dynamiky průmyslové výroby. Meziroční dynamika maloobchodního obratu roste již třetí měsíc a tento vývoj je také potvrzen výběrem daní z přidané hodnoty.

Budoucí inflační tlaky byly posouzeny z hlediska poptávkových, nákladových resp. strukturálních determinantů inflace. Poptávkové faktory v průběhu letošního roku budou působit velice omezeně. Očekávaný nárůst inflace je spojen s nákladovými faktory, především růstem s dovozních a regulovaných cen. Analýza dostupných informací ukazuje, že výsledky nedávného zasedání OPEC na jedné straně naznačují zvýšení pravděpodobnosti poklesu cen ropy, na druhé straně lze očekávat, že tento pokles bude pouze pozvolný. Informace přicházející ze mzdové oblasti potvrzují, že ve srovnání s rokem 1999 dochází v letošním roce k výrazné korekci. Z tohoto důvodu nebude mzdový vývoj v roce 2000 zdrojem nadměrných inflačních tlaků. Ani hospodaření veřejných rozpočtů nenaznačuje generování neadekvátních poptávkových tlaků v krátkodobém horizontu.

Bankovní rada zevrubně diskutovala otázku přílivu zahraničního kapitálu a jeho implikace na očekávaný vývoj kursu koruny. Bylo konstatováno, že zejména v současné etapě je třeba rozlišovat charakter, splatnost a mobilitu kapitálových toků. Zatímco přitékající kapitál je často vysoce mobilní, mobilita domácích úspor vzhledem k vyšším transakčním nákladům malých investorů, které přesahují náklady korporátní a finanční sféry, je nižší. Poslední údaje platební bilance potvrzují, že snížení úrokového diferenciálu se projevilo v určitém odlivu kapitálu, včetně domácích úspor. Roli zde sehrává snížení krátkodobých úrokových sazeb a tímto kanálem, s určitými riziky, dochází ke zmírnění existujících apreciačních tlaků. Bankovní rada se shodla na tom, že apreciace kursu koruny v posledních měsících a pokračování tohoto trendu by mohlo vést k takovému nežádoucímu zpřísnění měnových podmínek, které neodpovídají současnému makroekonomickému vývoji ani splnění inflačníhocíle koncem letošního roku.

Během diskuse o reakci ČNB na makroekonomickou situaci bylo posouzeno využití jednotlivých měnových nástrojů z hlediska jejich vlivu a časových zpoždění. V otázce apreciačních tlaků na kurs koruny bylo konstatováno, že došlo k dohodě mezi ČNB a FNM o způsobu otevření a mechanismu fungování privatizačního účtu. Centrální banka bude hrát roli agenta státu a v případě potřeby bude provádět konverzi privatizačních příjmů v cizí měně do korun. Na základě vyhodnocení aktuální nebo očekávané situace na devizovém trhu ČNB následně buď navýší své devizové rezervy o konvertovanou částku nebo dojde k prodeji deviz na trhu. Zároveň bylo konstatováno, že v současném přílivu kapitálu je jen dílčí část vyvolána privatizací státního majetku. Pouze tato část tudíž podléhá režimu privatizačního účtu.

Za rizikové oblasti potenciálně ohrožující splnění inflačního cíle ke konci letošního roku byla označena nejistota ohledně intenzity budoucího ekonomického oživení, pomalejší růst cen potravin proti předpokladu inflační prognózy, budoucí vývoj kursu a rizika strukturálního charakteru. Probíhající strukturální změny ovlivňují nabídkovou stranu ekonomiky a zejména krátkodobě mohou vést k vyšší míře nezaměstnanosti a sociální nejistoty.

Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni a provádět devizové intervence na oslabení kursu koruny.

Zpracoval: RNDr. Tibor Hlédik, MA, tým měnových poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz