Zápis z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. listopadu 1999

Přítomni: guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér Ing. O. Dědek Csc., viceguvernér doc. Ing. Tůma, Csc., vrchní ředitel Ing. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. Štěpánek, Csc.

Bankovní rada ČNB na svém zasedání věnovala značnou část svého jednání analýze měnových faktorů, které s rozdílnou intenzitou podporují buď zachování dvoutýdenní repo sazby na stávající úrovni nebo její mírné snížení.

Většina členů bankovní rady - i při vědomí existujících nejistot - považovala argumenty pro mírné snížení krátkodobých úrokových sazeb za převažující. Vzhledem k tomu, že se inflační prognóza ČNB ke konci příštího roku pohybuje těsně pod dolní hranicí inflačního cíle, je další mírné snížení dvoutýdenní repo sazby konsistentní s jeho splněním při této dolní hranici. V této souvislosti bylo zdůrazněno, že při úvahách o splnění inflačního cíle ke konci roku 2000 musí být zohledněn cíl minimalizovat volatilitu inflace v roce 2001. Jinými slovy, úsilí o splnění inflačního cíle v příštím roce nemůže zakládat akcelerující trend inflace v roce následujícím. V této situaci se jeví jako optimální nemířit ke středu, ale k dolní hranici inflačního cíle.

Bylo konstatováno, že navzdory náznakům budoucího ekonomického oživení v několika oblastech se zatím jedná o stále nerostoucí dynamiku ekonomické aktivity a z toho vyplývající nízkou úroveň poptávkově-inflačních tlaků.

Za těchto předpokladů převážily argumenty sledující další podporu ekonomického růstu a zlepšení finanční situace podnikové sféry. Bylo připomenuto, že i jednání ČNB s představiteli odborů naznačilo zmírnění mzdově-inflačních tlaků v příštím roce, jelikož došlo ke konsensuálnímu posouzení očekávané inflace a celkového makroekonomického vývoje v příštím roce. Dále převážil názor, že promítnutí nákladově-inflačních tlaků vyplývajících z růstu cen komodit - především ropy - na světových trzích může být i nadále tlumeno pomalu se oživující poptávkou.

V diskusi zaznělo, že z nového tříletého vládního scénáře uvolňování regulovaných cen vyplývá, že začátkem příštího roku dojde k jejich výraznějšímu růstu. S tím související důchodový efekt může krátkodobě vyvolat další tlumení čisté inflace.

Akcelerace předstihu růstu peněžní zásoby před dynamikou HDP byla dalším bodem diskuse. Bylo konstatováno, že tento vývoj je doprovázen výraznými posuny v sektorové a časové struktuře M2. Dochází k dynamizaci transakčních peněz, především oběživa. Interpretace zvýšené dynamiky peněžní zásoby a její implikace pro budoucí vývoj inflace nebyla jednoznačná. V této souvislosti zazněl názor, že v období ekonomického oživení vyšší dynamika M2 s nejvyšší pravděpodobností signalizuje růst transakčních peněz vyplývající ze zvýšené dynamiky HDP. Jako potenciální zdroj růstu peněžní zásoby - jehož určitá část je důsledkem růstu vkladů podniků - bylo označeno zlepšení ziskovosti podnikové sféry a vliv přílivu kapitálu na tvorbu vkladů.

Při analýze vnějších faktorů došlo ke konsensu, že úrokový diferenciál se bude nadále zužovat z důvodu očekávaného růstu zahraničních úrokových sazeb. Byl vysloven názor, že česká ekonomika je dostatečně stabilní k tomu, aby rozhodnutí o dalším snížení úrokových sazeb nedestabilizovalo makroekonomický vývoj. Při existenci tak nízkého úrokového diferenciálu je udržení celkové makroekonomické rovnováhy nutnou podmínkou k zabránění potenciálním kursovým turbulencím.

Bylo konstatováno, že apreciační tendence v oblasti kursu působí směrem k zpřísnění měnových podmínek. V této souvislosti bankovní rada intenzivně diskutovala možnost provádění devizových intervencí ve prospěch oslabení nominálního kursu. Centrální banka bude pozorně sledovat vývoj devizového kursu a pokud by došlo k jeho nadměrnému zhodnocování, užije přiměřeně měnově-politické nástroje, které má k dispozici.

Inflační rizika budoucího vývoje byla identifikována především ve dvou oblastech. Růst cen potravin je obtížně predikovatelný z důvodu nestandardního vývoje v minulosti. Jsou-li současné ekonomické problémy způsobeny rigiditami na straně nabídky, i mírné ekonomické oživení může vést ke vzniku vnitřních či vnějších nerovnováh.

Bankovní rada dále diskutovala očekávaný vliv snížení úrokových sazeb na různé sektory ekonomiky. Zazněl názor, že snížením úrokových sazeb dojde ke snížení dluhového zatížení podnikové sféry, což by mohlo vyvolat zlepšení na nabídkové straně ekonomiky. Proti tomu působí vysoká pravděpodobnost neúplného promítnutí snížení repo sazby do klientských sazeb z vkladů. Tato rigidita sazeb směrem dolů vyplývá z analýzy nákladové a příjmové strany bilance obchodních bank a z preferencí vkladatelů.

Bankovní rada České národní banky většinou hlasů rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB z 5,50% na 5,25%, tj. snížení o 0,25 procentního bodu s platností od 26. 11. 1999.

Zpracoval: RNDr. Tibor Hlédik, MA, Tým měnových poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora:Tibor.Hledik@cnb.cz