Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 2. září 1999

Přítomni: Guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA. 
Ministr financí ČR doc. Ing. P. Mertlík, Csc (na část jednání)

Na svém pravidelném zasedání hodnotila bankovní rada ČNB měnový vývoj v podmínkách měnící se situace v České republice i v zahraničí. V tuzemsku spočívají inflační rizika především v růstu nákladů: výrazný vzestup jednotkových mzdových nákladů v průmyslu je souběžně doprovázen růstem cen ropy. Signály o oživení tuzemské poptávky jsou už nepřehlédnutelné, nejzávažnější změnou v zahraničí je sílící ekonomický růst v zemích EU, doprovázený jistým oživením růstu cen.

Pro měnově-politická rozhodnutí ČNB je hlavním kritériem horizont konce roku 2000. Současné prognózy čisté inflace se pohybují mezi 2,5 a 5,5 % meziročního růstu s asymetrickým středem tohoto intervalu 3,7 %. Bankovní rada v této souvislosti diskutovala zejména to, že předpoklad o čisté inflaci pod středem inflačního cíle na konci roku 2000 je výsledkem očekávaného vývoje cen potravin, který není měnovou politikou ovlivňován tak bezprostředně jako zbývající složky čisté inflace.

Značný prostor věnovala bankovní rada diskusi o výhledu rozpočtového hospodaření v příštím roce. Konstatovala, že za předpokladu fiskální obezřetnosti, tj. v podstatě při dodržení ministerstvem financí nyní avizované hladiny deficitu státního rozpočtu a při udržení růstu reálných příjmů domácností na úrovni očekávaného vzestupu produktivity, nebude mít růst poptávky nárazový, proinflační charakter, který by opět vyvolal potřebu zpřísnit monetární politiku.

Novým jevem, který bankovní rada bere do úvahy při svém rozhodování, je transfer korun do cizoměnových instrumentů. Vzhledem k dostupnosti těchto instrumentů a nízkým transakčním nákladům vyvolává tento vývoj nutnost větší obezřetnosti při rozhodování o poklesu sazeb. Úrokový diferenciál ve vztahu k euru zůstává poměrně výrazný, ale relevantní pro českou měnu je dnes také velmi malý diferenciál ve vztahu k měnám některých evropských zemí stojících dosud mimo EMU (např. Velká Británie a Norsko), jakož i vůči USD.

Členové bankovní rady se shodli v názoru, že dosažená, resp. i o málo snížená úroveň základní 2T repo sazby je takového rázu, že při absenci nepředpokládaných šoků umožňuje očekávat její relativně dlouhodobější stabilitu. V diskusi bylo zdůrazněno, že snížení diskontní sazby by nemělo vysílat nesprávný signál o možném opětovném snižování základní repo sazby. Převládl názor, že snížení diskontní sazby o 0,5 bodu při souběžném a výraznějším poklesu lombardní sazby (o dva procentní body) reflektuje podmínky dosažené stability a znamená signifikantní zúžení prostoru pro budoucí pohyb repo sazby. Lze očekávat, že provedená korekce bude subjekty trhu také takto interpretována.

Na závěr svého jednání bankovní rada rozhodla většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB ze 6,25 % na 6 % (o 0,25 procentního bodu), diskontní sazbu z 6 % na 5,5 % (o 0,50 procentního bodu) a lombardní sazbu z 10 % na 8 % (o dva procentní body), a to s účinností od 3. září 1999.

Zapsal: Ing. P. Krejčí, poradce bankovní rady ČNB Případné komentáře je možné směřovat na emailovou: research@cnb.cz