Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 29. července 1999

Přítomni: viceguvernér Doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA

Bankovní rada na svém jednání diskutovala novou projekci ekonomického vývoje, která zohlednila nová čtvrtletní data. Bylo konstatováno, že prognóza inflačního vývoje odpovídá střednědobému inflačnímu cíli pro rok 2000 s tím, že prognóza směřuje spíše k dolní mezi tohoto cíle a prochází pod cílem pro rok 1999. Bankovní rada posuzovala vliv jednotlivých faktorů na inflační prognózu a zvažovala snížení sazeb jako možnou reakci na očekávaný vývoj. 

Snížení sazeb bylo navrženo proto, že nová inflační prognóza vytvořená na základě očekávaného vývoje domácí a zahraniční ekonomiky, který dle základního scénáře neukazuje výrazné inflační impulsy, signalizuje zřetelně splnění inflačního cíle pro rok 2000. Snížení sazeb nebylo zvažováno jako reakce na odchylku prognózy od inflačního cíle pro rok 1999, neboť měnová politika musí reagovat na očekávaný vývoj s předstihem adekvátním časovým zpožděním v měnové transmisi. Měnová transmise je delší než půl roku, takže inflační vývoj ve druhé polovině roku 1999 je nyní ovlivňován spíše externími faktory než nastavením parametrů měnové politiky. V diskusi byly jako externí faktory zmíněny především ceny některých komodit a vývoj cen potravin na domácím a mezinárodním trhu. Vývoj cen potravin má charakter pozitivního cenového šoku. Proto by byla kompenzace měnovými nástroji v krátkém horizontu příliš nákladná, neboť by přinesla velkou volatilitu v ostatních veličinách.

Za významný faktor hodnocení ekonomické situace byla označena mezera mezi nabídkou a poptávkou. Odhad mezery je obtížný problém i v rozvinutých ekonomikách. Aplikace různých metodologií, ať již jde o produkční funkce nebo o vyhlazování pomocí filtrů, je v podmínkách české ekonomiky velmi náročná. Přesto již v ČNB vzniká pro tuto oblast informační základna. V diskusi zaznělo několik názorů na charakter mezery mezi nabídkou a poptávkou. Současná projekce inflačního vývoje je založena na předpokladu, že mezera je výrazná a že oživení poptávky, které je již některými indikátory signalizováno, se promítne především do růstu HDP, nikoli do růstu cen. Na druhou stranu bylo argumentováno, že nabídková strana může být relativně nepružná, což by způsobilo, že výraznější oživení poptávky se projeví více v růstu cen nebo v růstu vnější nerovnováhy a méně v oživení růstu HDP.

Bylo konstatováno, že inflační projekce bere v úvahu předpoklad, že česká ekonomika se dostává do fáze přílivu nedluhového kapitálu, který ve výhledu jednoho až dvou let může ovlivnit kurzový vývoj směrem k silnější domácí měně. Bankovní rada diskutovala, zda a případně jak tento předpoklad promítnout do měnově-politického rozhodování. Bylo řečeno, že v období zhodnocování kurzu je možné použít snížení sazeb ke kompenzaci exogenního zpřísnění měnových podmínek, jejichž nastavení by mělo být zásadně odvozeno od rozdílu mezi inflačním výhledem a inflačními cíli. Snížení sazeb nemá za přímý cíl ovlivnění kurzového vývoje, i když některé formy přílivu kapitálu jsou citlivé na úrokový diferenciál. Dále bylo řečeno, že samotný nedluhový příliv kapitálu může problém zhodnocování kurzu zmírnit, protože zahraniční investice přispějí k růstu produktivity.

Během jednání byly diskutovány i rizikové faktory, které by mohly vést k tomu, že současná projekce ekonomického vývoje podhodnocuje inflační vývoj ve střednědobém horizontu. Spolu s fiskálním impulsem by mohl růst reálných příjmů při snížení míry úspor domácností přispět k výraznějšímu oživení poptávky, než s jakým pracuje současná projekce. Směrem k výraznějšímu oživení poptávky by mohl přispět i růst peněžní zásoby. Pozornost byla věnována interpretaci rozdílného vývoje mezi peněžní zásobou a tuzemskou úvěrovou emisí.

Na závěr svého jednání bankovní rada většinou hlasů rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB ze 6,5% na 6,25% (o 0,25 procentního bodu) s platností od 30.7. 1999.

Zapsala:

Mgr. K. Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB.

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora:Katerina.Smidkova@cnb.cz