Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. března 1999
Přítomni: guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel ing. P. Štěpánek, CSc.
Bankovní rada na svém pravidelném jednání projednala aktuální ekonomickou situaci. Pozornost byla nejprve věnována novým informacím ze dvou týdnů, které uplynuly od mimořádného jednání dne 11.3. 1999. Byly oznámeny nové údaje o vývoji domácí ekonomiky, především v oblasti HDP a zahraničního obchodu, k významným změnám došlo také v oblasti vnějších faktorů.
Podle údajů o HDP v roce 1998 výrazně poklesl ekonomický výkon. Údaje o posledním čtvrtletí je ale třeba hodnotit v souvislosti s určitým vybočením z trendu ve čtvrtém čtvrtletí roku 1997, kdy HDP vzrostl o 2,2 %. Sezónně očištěné mezikvartální údaje ukazují určitou akceleraci domácí poptávky, soukromé i vládní spotřeby a do jisté míry i investiční aktivity. Zatímco vývoj HDP byl označen za odpovídající odhadu ČNB, byla akcelerace soukromé i vládní spotřeby označena za novu informaci, která snižuje pravděpodobnost pokračování ekonomického propadu.
V této souvislosti byla zmíněna nejednoznačnost interpretace vazby údajů o maloobchodním obratu na soukromou spotřebu. Pozornost byla také věnována míře úspor a objasnění významu indikátorů míry úspor publikovaných ČSÚ a ČNB. Objevily se názory, že míra úspor vykazuje tendenci k poklesu, který může pokračovat vzhledem ke klesajícím sazbám z vkladů. Zaznělo ale také hodnocení, že dle indikátorů ČNB je míra úspor stále relativně vysoká.
Bylo konstatováno, že rozdíl ve vývoji domácí poptávky a nabídky se promítl do zhoršení čistého vývozu. Ve stálých cenách byl kvartální deficit jedním z největších za období od počátku transformace. Přitom v běžných cenách je vývoj vnější bilance velmi příznivý. Tento rozdíl je třeba přičíst unikátnímu vývoji směnných relací v minulém roce. Pokud bude letošní vývoj směnných relací odlišný, je pravděpodobné, že se projeví zhoršení vnější bilance i v běžných cenách.
Bankovní rada dále věnovala pozornost kurzovému vývoji. Kurzová hladina, která se zformovala v prvních měsících roku 1999, byla označena za odpovídající ekonomické situaci a za žádoucí důsledek snižování úrokových sazeb podporující konkurenceschopnost českých vývozů. V posledních dnech došlo k dalšímu kurzovému pohybu. Diskuse se koncentrovala na otázku, zda si kurz stále hledá novou hladinu či zda je třeba chápat vývoj posledních dnů jako volatilitu, která bude následně korigována.
Interpretaci vývoje jako volatility podpořily názory poukazující na situaci na devizovém trhu, která byla ovlivněna aktivitami některých velkých klientů a také válečným konfliktem v Kosovu. Na podporu hypotézy nové hladiny bylo řečeno, že při nedostatku jiných pozitivních zpráv se zřejmě neobjeví podnět, který by korekci volatility vyvolal. V souvislosti s diskusí kurzových pohybů bylo též řečeno, že není příliš pravděpodobné, aby se znehodnocení kurzu odrazilo v oživení exportu v situaci klesající zahraniční poptávky. Navíc vnější bilance může být zhoršena oživenou domácí poptávkou.
Za novou významnou informaci byla označena korekce cen ropy směrem nahoru. Pokud ostatní trhy s komoditami budou následovat trh s ropou v tomto korigujícím trendu nebo pokud ceny ropy nadále porostou, je možno očekávat, že dovozní ceny vyšlou inflační impuls do domácí ekonomiky. První reakce ve formě zvýšení některých domácích cen již byla pozorována.
Po vyhodnocení nových informací přistoupila bankovní rada k obecnější diskusi o možnostech měnové politiky v současné ekonomické situaci. Bylo řečeno, že nastavení parametrů měnové politiky prodělalo v posledních měsících značný vývoj a rozhodnutí učiněné na minulém zasedání bankovní rady v zásadě uzavřelo etapu manévru adaptace měnové politiky na novou fázi inflačního vývoje. Při dalších jednáních půjde spíše o korigování současného nastavení.
Za problém, kterému mohou hospodářské politiky včetně měnové čelit v budoucnosti, byla označena možnost obnovení vnější nerovnováhy. V této souvislosti bylo konstatováno, že za daných podmínek je adekvátní reakcí hospodářských politik přesměrování výdajů namísto jejich redukce, což byla strategie použitá v roce 1996, protože situace je odlišná a ekonomika nevykazuje pozitivní tempo růstu. Zazněl také názor, že měnová politika přispívá ke zmírnění rozdílu ve vývoji mezi domácí nabídkou a poptávkou snížením nákladů investičních aktivit.
Bankovní rada dále vyhodnotila rizikové faktory inflačního vývoje vzhledem k inflačnímu cíli roku 1999. Na základě posledních údajů o HDP zřejmě již nelze pracovat s předpokladem, že domácí poptávka nevyvolá žádné inflační tlaky. Tento tlak může být podpořen růstem reálných mezd, jejichž dopad do cenového vývoje byl označen za významný. Také externí faktory začaly zakládat riziko inflačního vývoje, které se pravděpodobně projeví růstem dovozních cen. Je možné, že kurz si stále hledá novu hladinu.
Na závěr jednání bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla neměnit nastavení měnově-politických nástrojů ČNB a ponechala úrokové sazby na stávající výši.
Zapsala: Mgr. K. Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB.
Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora:Katerina.Smidkova@cnb.cz