Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. února 1999

Přítomni: Guvernér Doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér Doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.

Diskuse bankovní rady začala shrnutím nových údajů o ekonomickém vývoji. Růst cenových indexů je výrazně ztlumen. Údaje o ekonomické aktivitě ve čtvrtém čtvrtletí ukazují, že ekonomický propad je větší, než byla původní očekávání. Růst nezaměstnanosti pravděpodobně zvyšuje nejistotu, která se v roce 1998 promítla do zvýšené míry úspor a odkládání spotřeby. V krátkodobém výhledu je možno očekávat, že vliv domácí ztlumené poptávky potrvá, neboť spotřeba domácností bude ovlivňována jen velmi mírně rostoucími reálnými disponibilními příjmy domácností. Investiční poptávka pravděpodobně také nevyšle výraznější poptávkový impuls.

Ekonomické oživení by tak mohlo být taženo především vývozem, avšak výrazné podněty ze strany zahraniční poptávky nejsou příliš pravděpodobné, protože dochází ke zpomalení ekonomické aktivity v zemích Evropské unie a zvyšuje se konkurence ze strany asijských ekonomik. Zazněly další názory na vývoj ostatních faktorů, které by mohly ovlivnit vývoz. Byl vysloven názor, že existuje riziko kumulujícího se zpomalení růstu ve středoevropském regionu. Bylo také řečeno, že pro vývoj domácí ekonomiky není tento region rozhodující. Výraznější pokles výkonu by mohl zkomplikovat proces oživení v české ekonomice.

Bankovní rada zaměřila dále své jednání na možné reakce měnové politiky. Byl zvažován návrh snížení sazeb a návrh ponechat sazby na stávající výši. První návrh byl diskutován v souvislosti s tím, že vnitřní i vnější prostředí se výrazně změnilo, a proto je kvantifikace řady efektů obtížnější. Zaznělo hodnocení mixu hospodářských politik, který by ve fázi ekonomického růstu bylo možno označit za přechod od restrikce k uvolnění. Fiskální politika, i přes nestandardní povahu některých výdajů, směřuje k expanzi. Obdobně lze charakterizovat mzdovou politiku. Měnová politika provedla manévr výrazného snížení úrokových sazeb a ke změkčení měnových podmínek přispěl i oslabený kurz koruny. Ve fázi ekonomického poklesu je hodnocení dopadů stejného mixu hospodářských politik mnohem obtížnější.

Byla zmíněna problematika deflační smyčky a názor, že je třeba rozlišovat pozitivní faktory poklesu způsobené poklesem cen dovážených komodit a technologií, technologickým pokrokem a rostoucí konkurencí. Byl vysloven názor, že nastavení parametrů měnové politiky je třeba posoudit především z hlediska udržení makroekonomické stability, která je podmínkou udržitelného ekonomického růstu, a tedy z hlediska dosažení střednědobého inflačního cíle stanoveného pro rok 2000.

Návrh na ponechání sazeb ve stávající výši byl zvažován v souvislosti s existujícími riziky. Po výrazném snížení úrokových sazeb v loňském roce nebylo zatím možné vyhodnotit celkový dopad měnově-politických opatření. Bylo konstatováno, že měnová politika snížením sazeb naplnila svoji roli a nemůže substituovat role jiných hospodářských politik. V diskusi byly vyhodnoceny domácí rizikové inflační faktory. Podstatným problémem je mzdový vývoj. Nerovnovážný vývoj na trhu práce je do značné míry způsoben nekonzistencí mzdových nároků s nízkoinflačním prostředím a následným nadměrným růstem nominálních mezd. Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti roste průměrná mzda rychleji než disponibilní příjmy domácností. Zazněl také názor, že z krátkodobého hlediska nejsou tyto inflační tlaky významné.

Byla diskutována otázka vazby mezi domácím cenovým vývojem a vývojem kurzu. V krátkodobém výhledu je možno očekávat méně příznivý vývoj zahraničních cen, než jaký byl pozorován v roce 1998. Zároveň je nepravděpodobné, že kurz domácí měny bude tak silný jako v loňském roce, protože došlo ke snížení úrokového diferenciálu. Navíc v posledních dnech vykazovaly finanční trhy značnou nervozitu. V posledním období došlo k řádově 10 procentnímu znehodnocení koruny oproti EURU a také k propadu kapitálového trhu. Nižší diferenciál znamená, že koruna bude nyní citlivěji reagovat na vývoj rizikové prémie a odrážet zprávy o stavu ekonomiky. Zazněl argument, že ve fázi ekonomického propadu může být inflační impuls vyslaný znehodnocením měny nižší než naznačují odhady založené na dřívějších datech. Proti tomu zazněly argumenty, že vazba mezi kurzovým a cenovým vývojem je poměrně silná a působí relativně rychle.

Na závěr jednání bankovní rada ČNB rozhodla většinou hlasů neměnit nastavení měnově-politických nástrojů ČNB.

Zapsala: Mgr. K. Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB.

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora:Katerina.Smidkova @cnb.cz