Záznam z mimořádného jednání bankovní rady ČNB ze dne 22. prosince 1998

Přítomni:

guvernér Ing. J. Tošovský, viceguvernér Ing. P. Kysilka,CSc., viceguvernér Ing. J. Vít, vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel Ing. O. Kaftan, vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. J. Pospíšil, CSc.

V úvodu mimořádného jednání bankovní rady byly vyhodnoceny nové informace o ekonomickém vývoji. Současná situace je charakterizována prohloubením trendů zpomalování inflace a poklesu ekonomické aktivity. Rozbor poklesu HDP po složkách ukazuje, že pokles podílu spotřeby domácností na HDP se zastavuje. Fixní strojní investice stagnují, klesají stavební investice. Přitom téměř padesát procent poklesu HDP připadá na vývoj stavu zásob, což je tradičně položka obsahující všechny chyby, a proto je její vývoj obtížně interpretovatelný. Cenové indexy v sektorech, které jsou relativně otevřené, vykazují pomalejší růst než v uzavřenějších sektorech. Výnosová křivka je invertovaná s mírným prohloubením spreadu.

Jednání bankovní rady bylo věnováno především diskusi o strategii měnové politiky pro rok 1999, jejímž cílem je zabezpečit udržitelný desinflační proces, jak byl definován inflačními cíli pro roky 1999 a 2000. Bankovní rada konstatovala, že inflační výhled pro rok 1999 je příznivý. Domácí faktory, především utlumená domácí poptávka, nebudou pravděpodobně v ekonomice vyvolávat inflační tlaky. Z tohoto pohledu se česká ekonomika dostává do nové fáze vývoje, který je možno označit za nízkoinflační.

Z tohoto důvodu přistoupila bankovní rada k diskusi o posunu pásma základních sazeb (diskontní a lombardní sazby) a repo sazby, které by odpovídalo nízkoinflačnímu prostředí. Byly zvažovány dvě varianty: (i) snížení základních sazeb o 2% doprovozené snížením repo sazby o 1% a (ii) snížení základních sazeb o 3% doprovozené snížením repo sazby o 1,5%.

Diskuse se dále soustředila na otázku rizik inflačního vývoje v roce 1999. Existují dva okruhy faktorů, které mohou zvrátit příznivý inflační vývoj a způsobit, že se inflace v roce 1999 začne odlišovat od výhledu, zpracovaného v prosinci 1998. Prvním okruhem je reakce domácích ekonomických subjektů na přechod do nové fáze inflačního vývoje. Pokud nebudou inflační očekávání konsistentní s příznivým výhledem, v ekonomice budou vznikat inflační impulsy. Příkladem možné nekonsistence jsou mzdová vyjednávání založená na příliš vysoké inflační prognóze. Byl vysloven názor, že tato nekonsistence by však byla do jisté míry eliminována samoregulujícím mechanismem rozpočtového omezení podniků.

Druhým okruhem rizikových faktorů jsou vlivy vnějšího prostředí, které mohou ve formě různých šoků zasáhnout domácí ekonomiku. Mezinárodní ekonomická situace byla v roce 1998 charakterizována mimořádně příznivým cenovým vývojem a propadem cen komodit. V současné době je zvlášť obtížné predikovat další vývoj světových cenových indexů. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky zvyšuje tato skutečnost nejistotu inflačního výhledu pro rok 1999. Z obdobných důvodů je obtížné predikovat vývoj na finančních trzích, který byl v roce 1998 formován dopady ruské a asijské krize.

Bankovní rada projednala možné důsledky uvedených rizik pro strategii měnové politiky v roce 1999. Pokud by došlo k naplnění některých rizik, centrální banka by hodnotila vzniklou situaci jako exogenní šok, který zvyšuje pravděpodobnost reverze inflačního vývoje ve druhém pololetí roku 1999. Pak by bylo nutné modifikovat současný inflační výhled směrem nahoru a v případě odchýlení od cílené trajektorie přistoupit ke zvýšení sazeb. Bankovní rada se shodla na tom, že případný reverzní vývoj by však byl zřejmě poměrně pozvolný. Byl vysloven názor, že i v případě určité pravděpodobnosti reverze, by mohlo ponechání nominálních sazeb na stávající úrovni způsobit nákladnou volatilitu reálných sazeb.

Na základě diskuse se bankovní rada ČNB rozhodla jednomyslně snížit 2T repo sazbu o 1 procentní bod z 10,5% na 9,5%, snížit diskontní sazbu o 2,5 procentního bodu z 10 na 7,5% a lombardní sazbu o 2,5 procentního bodu z 15% na 12,5% s platností od 23.12. 1998.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: Katerina.Smidkova@cnb.cz