Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 13. srpna 1998

Přítomni:

viceguvernér ing. P. Kysilka, CSc., viceguvernér ing. J. Vít, vrchní ředitel ing. M. Hrnčíř DrSc., vrchní ředitel ing. O. Kaftan, vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel ing. J. Pospíšil, CSc.

Na svém jednání bankovní rada ČNB vyhodnotila nově dostupné ekonomické informace a charakterizovala výchozí situaci pro měnovou politiku v následujícím období. Poslední informace o vývoji v oblasti reálné ekonomiky, především údaj o nezaměstnanosti, potvrdily trend utlumené domácí poptávky, který vytvořil prostor pro snížení sazeb. Také vývoj regulovaných cen a čisté inflace v červenci dal příznivý signál. Změna sazeb spolu se sníženými inflačními očekáváními by se měla promítnout především do investičních rozhodnutí. Nastartovaný příznivý vývoj na mikroekonomické úrovni může být zpomalen signalizovaným změkčením rozpočtového omezení veřejného sektoru a jeho následky například v podobě obnovení divergence růstu mezd a produktivity práce.

Bankovní rada dospěla k závěru, že české finanční trhy mohou být v následujícím období ovlivňovány silnými kapitálovými toky v obou směrech. V případě úspěšné stabilizace regionu, je možné očekávat poměrně silný příliv kapitálu různých splatností s rozsahem obdobným roku 1995. Dopady ruské krize naznačily, že je také nutno počítat s krátkodobými kapitálovými odlivy. Tato charakteristika naznačuje, že nejistota ekonomických rozhodnutí spojená s pravděpodobným kurzovým rozpětím vzrostla a bude významnou rolí finančních trhů napomoci domácí ekonomice se nové situaci přizpůsobit.

Současný příliv kapitálu a interakce kapitálových toků s kurzem jsou determinovány domácími i externími faktory. Úspěšné nastartování desinflačního procesu snížilo inflační očekávání a rizikovou prémii. Riziková prémie byla relativně snížena i následkem externích faktorů, neboť relativní vyspělost českých finančních trhů dovoluje investorům v případě zhoršení situace v ostatních zemích regionu rychlou přeorientaci na korunu.

Bankovní rada charakterizovala dva transmisní kanály fiskální politiky. Prvním kanálem je vliv deficitu/přebytku veřejných rozpočtů na vývoj ekonomiky. Pokud hospodaření veřejného sektoru včetně mimorozpočtových fondů bude vysílat inflační impulsy, bude ve střednědobém horizontu nutné změnit parametry nastavení měnové politiky. Druhým kanálem je formování očekávání. Změna vládní strategie při uplatňování rozpočtového omezení může přes tento kanál ovlivnit výši rizikové prémie.

Bankovní rada dále definovala tři etapy inflačního vývoje. Česká ekonomika vstoupila na konci roku 1997 do etapy dynamizace inflačních očekávání. V této etapě bylo hlavním úkolem měnové politiky poskytnout ekonomice nominální kotvu a zabránit eskalaci inflace. Konec prvního pololetí roku 1998 přinesl přechod do druhé etapy. Inflace se dostala k hodnotám, které historicky odpovídaly hodnotám před měnovými turbulencemi. Měnová politika se soustředila na proces desinflace, který by postupně přinesl inflaci nižší než předchozí etapa. Tato etapa je charakterizovaná poklesem inflačních očekávání s následnou reakcí finančních trhů a přináší s sebou nové typy problémů pro kalibraci měnové politiky. Důležitým faktorem se stává možnost volatility vývoje inflačních indikátorů. Problémem je včasná reakce ekonomických aktérů na přechod do druhé etapy, opožděná reakce by mohla přinést obnovení nerovnovážného vývoje reálných mezd. Výhledově je možno očekávat přechod do třetí etapy velmi pomalé desinflace, která bude svými charakteristikami odpovídat standardní strategii cílování inflace pomocí horizontálního pásma.

Bankovní rada ČNB zvážila návrh rozhodnutí na snížení základních sazeb a dvoutýdenní sazby pro repooperace ČNB. Konstatovala, že jde o závažné měnově-politické rozhodnutí, které mění parametry nastavení měnové politiky tak, aby odpovídaly přechodu do druhé etapy. Při snížení sazeb je inflační výhled odvozený od důležitých ekonomických indikátorů v souladu s cílenou desinflační střednědobou trajektorií. Kalibrace změny parametrů měnové politiky odpovídá i určité nejistotě, která vzniká při tvorbě inflačního výhledu zahrnutím očekávaných hodnot rizikových faktorů bez extrémních výkyvů. Bylo zmíněno, že v případě extrémních výkyvů těchto faktorů, které nelze vyloučit, jejichž pravděpodobnost je ale poměrně nízká, by bylo nutné zvážit korekci přijatého opatření. Bylo zdůrazněno, že kalibrace opatření dle inflačního střednědobého výhledu s možností korekce v případě obtížně predikovatelného šoku je standardním postupem měnové politiky. Na závěr jednání bankovní rada ČNB rozhodla jednomyslně snížit úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repooperace ČNB ze 14,5% na 14,0% a snížit základní sazby -diskontní z 13 na 11,5% a lombardní z 19 na 16% s platností od 14.8.1998.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: Katerina.Smidkova@cnb.cz