Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 2. července 1998

Bankovní rada ČNB na svém zasedání 2.7.1998 hodnotila změny, které nastaly v domácí ekonomice a ve vnějším prostředí od posledního hodnocení makroekonomické situace bankovní radou dne 28.5.1998. Konstatovala, že nové údaje za květen a červen potvrdily postupné snižování poptávkových a inflačních tlaků. Změna tvaru výnosové křivky naznačuje snižování inflačních očekávání. V souvislosti s tímto vývojem bylo poznamenáno, že další pokračování poklesu inflačních očekávání v budoucnu při neměnné výši nominálních úrokových sazeb vede ke zvýšení reálných sazeb. Dále bylo upozorňeno na to, že inflační impuls vznikající při uvolňování regulovaných cen s ohledem na působení důchodového efektu se nemusí plně promítnout do celkové inflace. Nominální kurz a ceny komodit na světových trzích z krátkodobého hlediska působí pozitivně na vývoj inflace. Byl vysloven názor, že s ohledem na asijskou krizi nelze vyloučit další pokles cen světových komodit.

V diskusi bylo konstatováno, že krátkodobá inflační prognóza je podmíněna výchozími exogenními předpoklady a bylo upozorněno, že při nenaplnění možných rizik střednědobá inflační prognóza indikuje inflační trajektorii mířící do spodní části cílového střednědobého intervalu. S ohledem na zpoždění, se kterým měnová politika ovlivňuje ekonomický a následně inflační vývoj, bylo zdůrazněno, že je nutné reagovat s dostatečným předstihem na snižování poptávkových impulsů v ekonomice.

Bankovní rada pojmenovala řadu rizikových faktorů, které v krátkém nebo střednědobém horizontu mohou negativně působit na inflační vývoj. Situace na světových finančních trzích byla označena za jeden z rizikových faktorů, který s ohledem na velice volatilní kapitálové pohyby může negativně ovlivnit desinflační vývoj. V diskusi byly zvažovány alternativní strategie ČNB jako možné reakce na výrazné posilování nominálního kurzu koruny.

Bylo konstatováno, že vývoj běžného účtu platební bilance a jeho nedluhové financování má významný vliv na udržitelnost desinflačního procesu. Vývoj na světových finančních trzích, potenciální pokles zahraniční poptávky a vysoká dovozní náročnost české ekonomiky byly označeny za hlavní rizikové faktory udržitelného vývoje. Při posuzování mzdového vývoje byla rozdílná dynamika mezd ve veřejném a soukromém sektoru označena za faktor, který může vést k obnovení poptávkových tlaků.

Hodnocení vývoje fiskální politiky bylo posuzováno z cyklického a strukturálního hlediska. Bylo konstatováno, že s ohledem na nižší ekonomický růst než tomu bylo v předchozích letech, nelze hodnotit hospodaření veřejných financí výhradně na základě salda. Je žádoucí koncentrovat se na strukturální aspekt deficitu. V tomto ohledu současný vývoj ve fiskální oblasti nebyl označen z hlediska poptávkových tlaků za klíčový faktor, případný další nárůst deficitu veřejných financí ovšem byl považován za nežádoucí s ohledem na jeho inflační vliv.

V závěrečné diskusi bankovní rada ČNB rozhodla neměnit nastavení základních měnově politických nástrojů a uložila zpracování dalších analýz.

Zapsal: RNDr. Tibor Hlédik, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: Tibor.Hledik@cnb.cz