Záznam z jednání bankovní rady ČNB o otázkách finanční stability dne 27. listopadu 2025

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability a restrukturalizace obsahující hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě – podzim 2025. Klíčovými body prezentace bylo vyhodnocení pozice domácí ekonomiky ve finančním cyklu a posouzení rizik spojených s pokračujícím rychlým růstem cen obytných nemovitostí v prostředí sílící aktivity na trhu hypotečních úvěrů. Kromě toho sekce představila výsledky zátěžového testu bankovního sektoru a navazující citlivostní analýzy. Bankovní rada s využitím podkladových materiálů následně vyhodnotila aktuální rizika pro finanční stabilitu a diskutovala o adekvátním nastavení nástrojů makroobezřetnostní politiky – proticyklické kapitálové rezervy a horních hranic úvěrových ukazatelů LTV, DSTI a DTI.

Bankovní rada se v obecném hodnocení situace shodovala, že bankovní sektor společně s dalšími segmenty finančního sektoru zůstává dobře kapitalizován a vykazuje robustní likviditní pozici i ziskovost. To posiluje odolnost finančního sektoru vůči silně nepříznivému vývoji, což naznačují rovněž výsledky provedeného zátěžového testu bankovního sektoru.

Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Sekce finanční stability a restrukturalizace v části prezentace věnované nastavení sazby CCyB uvedla, že domácí ekonomika se podle očekávání posunula dále v růstové fázi finančního cyklu. Tento vývoj odrážel zejména pokračující růst cen obytných nemovitostí a s ním spojený nárůst objemu nově sjednaných hypotečních úvěrů. V souhrnu však prozatím plošně nedochází k nadměrné akumulaci cyklických rizik a jejich růst zůstává i na výhledu spíše mírný. Další výhled vývoje cyklu je zatížen nejistotami spíše ve směru rychlejšího růstu z důvodu možného nárůstu optimistických očekávání domácností a zesílení investiční aktivity nefinančních podniků.

Bankovní rada se ztotožňovala s názorem sekce a označila vývoj na hypotečním a nemovitostním trhu za hlavní faktory posouvající domácí ekonomiku výše ve finančním cyklu. Panovala nicméně shoda, že rozsah nově přijímaných cyklických rizik odpovídá očekáváním a jejich akumulace v rozvahách bankovního sektoru je prozatím pozvolná. J. Frait uvedl, že v případě pokračování růstového trendu bude relevantní diskutovat o zvýšení sazby. Udržování její dostatečné výše je žádoucí mimo jiné i s ohledem na potenciální tržní tlak na banky, aby navyšovaly svá úvěrová portfolia v prostředí zesíleného tlaku na ziskové marže. Významnou roli v rozhodování má také rostoucí riziko korekce na globálních finančních trzích, která se může skrze zhoršení situace v reálné ekonomice promítnout i do tržních a úvěrových ztrát domácích finančních institucí. J. Kubíček a J. Seidler v navazující diskusi upozornili, že podle analýz sekce se ekonomika už zřejmě nachází poblíž vrcholu současného cyklu, a cyklická rizika by tak neměla významněji zesílit. V těchto podmínkách může být optimální na vývoj reagovat až po příchodu nových dat, tak aby v čase nedocházelo k příliš častým změnám sazby CCyB (J. Procházka, J. Seidler). K. Kubelková dále uvedla, že riziko negativních důsledků pozdější makroobezřetnostní reakce je nízké, což dokládají i výsledky zátěžového testu bankovního sektoru v nepříznivém scénáři. Rovněž zdůraznila, že finanční zdraví nefinančních podniků a domácností zůstává na dobré úrovni a míry selhání v hlavních úvěrových segmentech se pohybují poblíž historických minim.

V souhrnu se členové bankovní rady shodovali, že přes částečný nárůst jsou stávající cyklická rizika dostatečně pokryta aktuální výší sazby CCyB. Její příští nastavení se bude odvíjet zejména od dalšího vývoje na nemovitostním a hypotečním trhu a investiční aktivity nefinančních podniků. Při rozhodování bude nutné také vzít v úvahu dopady nastavení plošné rezervy CCyB na jednotlivá úvěrová portfolia, neboť intenzita cyklických rizik v sektoru domácností a nefinančních podniků je prozatím odlišná a sazba ze své podstaty dopadá odlišně na portfolia s různou rizikovou váhou (J. Seidler).

Po diskusi bankovní rada rozhodla ponechat sazbu CCyB na úrovni 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, K. Kubelková, J. Kubíček, J. Procházka, J. Seidler).

Nastavení zákonných horních hranic úvěrových ukazatelů

V části prezentace věnované úvěrovým ukazatelům zaznělo, že aktivita na hypotečním trhu v prostředí růstu reálných mezd a snižování úrokových sazeb hypotečních úvěrů dále vzrostla, což se promítlo do zrychlování meziročního tempa růstu cen obytných nemovitostí. Nominální objemy nových hypotečních úvěrů se vlivem rostoucích cen přiblížily rekordnímu roku 2021, samotný počet pak mírně překonal dlouhodobé průměry. Cenová dostupnost bydlení zůstává pro domácnosti se středními a nižšími příjmy značně zhoršená zejména v Praze a Brně. V tomto prostředí docházelo k částečnému nárůstu úvěrových rizik v hypotečních portfoliích bank, ten však nebyl plošný a koncentroval se především v oblasti investičně motivovaných nákupů obytných nemovitostí. Rizika spojená s dluhovým financováním bydlení jsou částečně tlumena dominantním zastoupením domácností s vysokými příjmy na hypotečním trhu, které disponují dostatečnou finanční rezervou pro absorpci makrofinančních šoků. Objem vysoce rizikových úvěrů kombinujících vysoké hodnoty úvěrových ukazatelů LTV a DSTI či DTI zůstává nízký a nemá potenciál zakládat systémová rizika.

Hodnocení situace na hypotečním trhu ze strany bankovní rady se shodovalo s názorem sekce finanční stability a restrukturalizace. I přes dílčí růst rizik nedochází k zásadnímu rozvolňování úvěrových standardů bank a povaha přijímaných rizik nemá plošný charakter. Jejich celkový rozsah tak nevyžaduje bezprostřední reakci v podobě aktivace zákonných limitů pro příjmově zaměřené úvěrové ukazatele DSTI a DTI. Bankovní rada nadále považuje platnost zákonného limitu pro ukazatel LTV vzhledem k současnému vývoji cen nemovitostí za žádoucí, ale zároveň za dostatečnou proti překotné akumulaci systémových rizik spojených s dluhovým financováním obytných nemovitostí. J. Procházka uvedl, že příjmově zaměřené úvěrové ukazatele vnímá jako vhodný nástroj v prostředí značně rozvolněných úvěrových standardů a nízkých úrokových sazeb, jejichž následný nárůst by mohl vyvolat vlnu úvěrových selhání. V této situaci se podle něj aktuálně nenacházíme, proto není důvod pro jejich reaktivaci. E. Zamrazilová v rámci hodnocení situace uvedla, že na trhu lze pozorovat některé varovné cenové signály, které poukazují na dlouhodobější nerovnováhy a přítomnost strukturálních rizik. Ta vyžadují zostřenou pozornost. Celkové hodnocení je nicméně komplikováno poměrně neprůhlednou strukturou investorů, kde vedle domácností na trh čím dál častěji vstupují i institucionální investoři. Společně s J. Kubíčkem pak upozornili, že vzhledem ke strukturální povaze rizik by mohlo pro jejich pokrytí být alternativně využito sektorové kapitálové rezervy zacílené na nemovitostní expozice (sektorová rezerva pro krytí systémových rizik). Tento krok by však vyžadoval podrobnou analýzu zvažující možné přínosy, náklady a celkovou procesní náročnost.

Po diskusi rozhodla bankovní rada o ponechání horní hranice LTV na úrovni 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let financující vlastní bydlení). Pro ponechání zákonné horní hranice LTV na této úrovni hlasovalo všech sedm členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, K. Kubelková, J. Kubíček, J. Procházka, J. Seidler). Zákonné horní hranice DTI a DSTI zůstávají nadále deaktivované.

Úprava Doporučení v oblasti horních hranic úvěrových ukazatelů

Ve svém hodnocení systémových rizik spojených s dluhovým financováním obytných nemovitostí bankovní rada konstatovala, že přes absenci plošného charakteru rizik lze v některých oblastech pozorovat jejich nárůst. Klíčovým segmentem jsou zejména hypoteční úvěry na pořízení investiční nemovitosti. Jejich podíl na nových úvěrech v posledních letech významně vzrostl, přičemž z pohledu příjmových úvěrových ukazatelů vykazovaly rizikovější hodnoty. Bankovní rada se shodovala, že investiční nákupy mohou zakládat ve srovnání s pořízením vlastního bydlení vyšší rizika, zvláště pokud jejich podíl na trhu dále poroste. V případě silně nepříznivého scénáře existuje vyšší pravděpodobnost, že majitelé-investoři s rizikovějším profilem zadlužení přestanou splácet své dříve přijaté úvěry a případná realizace zástav by tak přispěla k vyšší rozkolísanosti cen nemovitostí. Propad cen by poté snížil hodnotu zástav i úvěrů financujících vlastní bydlení.

Většina členů bankovní rady vyjadřovala názor, že podkladová rizika nejsou prozatím dramaticky zvýšená, nicméně na situaci je vhodné včas reagovat, aby v budoucnu nedocházelo k akceleraci rizik spojených s investičními nákupy. Vzhledem k preventivnímu charakteru opatření a potřebě zacílení na vybraný segment se jako nejvhodnější nástroj jeví úprava horních limitů pro vybrané úvěrové ukazatele prostřednictvím Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním úvěrů na bydlení. Výhodou tohoto nástroje mohou být nižší redistribuční efekty ve srovnání s plošným nástrojem (J. Procházka) i relativní volnost při vymezení investičně motivovaného nákupu oproti úpravě prostřednictvím zákonné normy (J. Frait, E. Zamrazilová). K. Kubelková naproti tomu uvedla, že intenzita rizik podle ní prozatím není taková, aby bylo v tuto chvíli nutné na situaci reagovat, a současně nehrozí riziko opožděné reakce makroobezřetnostní politiky. Rovněž upozornila, že vzhledem k řadě možností investorů, jak se případnému Doporučení přizpůsobit, nelze očekávat jeho citelný vliv na vývoj trhu.

S poměrně omezeným dopadem na celkový objem nově poskytovaných hypotečních úvěrů i vývoj cen nemovitostí souhlasili také ostatní členové bankovní rady. Zdůraznili však, že hlavní motivací pro tento krok je snížit rizikovost nově poskytovaných úvěrů sloužících k pořízení investiční nemovitosti (J. Seidler) a preventivně tlumit další výrazný růst jejich podílu na celkových nových hypotečních úvěrech. To přispěje k dostatečné odolnosti bankovního sektoru v případě materializace souvisejících rizik.

Po diskusi bankovní rada doporučila poskytovatelům spotřebitelských úvěrů na bydlení, aby ukazatel LTV u úvěru na pořízení investiční obytné nemovitosti nepřekročil hodnotu 70 % a ukazatel DTI nepřekročil hodnotu 7. Pro toto Doporučení hlasovalo šest členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, J. Kubíček, J. Procházka, J. Seidler). Jeden člen hlasoval proti (K. Kubelková).

Zapsal: Miroslav Plašil, sekce finanční stability a restrukturalizace